Archeologové se na základě nových objevů domnívají, že možná odhalili tajemství jednoho z divů světa. Tvrdí, že přišli na to, jak mohli starověcí Egypťané tak snadno postavit pyramidy.
Archeologové nejspíš objasnili, jak dokázali starověcí Egypťané stavět pyramidy
Už na základní škole vidí děti v učebních obrázky, jak se stavěly pyramidy: Bloky obřích kvádrů se tam převážely na lodích po Nilu, což ušetřilo většinu práce. Jenže ti zvídavější žáci se podívají do mapy a zjistí, že Nil kolem pyramid vůbec neteče.
Ty nejslavnější čtyřboké jehlany leží víc než deset kilometrů od břehů posvátné řeky – v pustém a nehostinném pruhu pouště. Transport kvádrů tam nedával vůbec smysl. Vědci doposud pracovali s hypotézou, že Nil mohl v minulosti téct jinudy – a teď pro ni našli důkazy. Ty nejsilnější možné, podařilo se jim totiž objevit ztracené a zapomenuté rameno Nilu.
Zmizelé koryto Nilu
Nové nálezy ukazují, že toto asi 64 kilometrů dlouhé rameno sloužilo po dobu asi tisíce let pro dopravu stavebních kamenů, z nichž se pak vztyčovaly pyramidy. „Spousta z nás, kdo se zajímáme o starověký Egypt, si uvědomujeme, že Egypťané museli ke stavbě svých obrovských památek, jako jsou pyramidy a údolní chrámy, využívat vodní cestu. Ale nikdo si nebyl jistý polohou, tvarem, velikostí ani blízkostí této vodní cesty, která musela vést k místu, kde pyramidy stojí,“ uvedla Eman Ghoneimová z Univerzity Severní Karolíny ve Wilmingtonu v USA.
Právě ona ve spolupráci se svými doktorandy tuto tepnu našla. Podařilo se jí to díky detailnímu studiu satelitních snímků, na nichž po ztracené části Nilu pátrali. Našli na nich stopy, které by mohly odpovídat struktuře takového jevu, ale to ještě jako důkaz nestačilo. Další část výzkumu probíhala přímo v Egyptě, kde vědci provedli geofyzikální průzkum a analýzu jader usazenin, aby potvrdili, že jde opravdu o sedimenty pocházející z řek a že se nacházejí na místě, kde místo pevné země byla v minulosti voda.
„Náš výzkum přináší první mapu jednoho z hlavních starověkých ramen Nilu v takto velkém měřítku a spojuje ho s největšími pyramidovými poli Egypta,“ dodala badatelka.
Kam zmizelo rameno Nilu
Autoři studie předpokládají, že toto rameno postupně zanikalo kvůli velkému suchu, které zasáhlo Egypt přibližně před 4200 lety. To vedlo k silnější erozi a vítr pak hromadil a hnal prach tak, že stále silněji zanášel koryto této větve.
„Identifikovali jsme úseky hlavní zaniklé nilské větve, kterou jsme pojmenovali Ahramatská větev, probíhající na úpatí Západní pouštní plošiny, kde leží většina pyramid,“ popsali výzkumníci v článku, který vyšel v odborném žurnálu Communications Earth and Environment. Rameno vedlo k místu, kde stojí asi třicítka známých pyramid, je tedy zjevné, jak byla voda v něm využívaná.
Důkazy o tomto napojení jsou známé už z minulosti. „Mnoho pyramid, které pocházejí ze Staré a Střední říše, má hráze, jež vedou k tomuto rameni a jsou zakončeny údolními chrámy, které podél něj mohly v minulosti fungovat jako říční přístavy,“ uvádí studie. „Domníváme se, že Ahramatská větev hrála roli při stavbě památek a že byla současně aktivní a sloužila jako dopravní vodní cesta pro dělníky a stavební materiál na místa pyramid,“ zakončují egyptologové.
