Egyptologové našli ve Velké pyramidě neznámou chodbu. Slibují další odhalení

Vědci ve Velké pyramidě v egyptské Gíze objevili za hlavním vchodem skrytou devět metrů dlouhou chodbu, která by mohla vést k dalším objevům. S odkazem na oznámení egyptských památkářů o tom informuje agentura Reuters.

Nález se podařil díky projektu započatému v roce 2015, jenž využívá moderní technologie k nahlédnutí do útrob pyramidy. Ta je posledním ze sedmi divů starověkého světa, který stojí dodnes.

Nedokončená chodba byla pravděpodobně postavena tak, aby odlehčila pyramidu buď u hlavního vchodu o sedm metrů níže, nebo u další dosud neobjevené komory či prostoru, uvedl šéf egyptské nejvyšší rady pro památky Mustafá Vazírí.

Planina v Gíze se nachází na okraji Káhiry. Velká pyramida tam byla postavena jako monumentální hrobka kolem roku 2560 před naším letopočtem za vlády faraona Chufua (známého též jako Cheops). Tyčí se do výšky 146 metrů a byla nejvyšší stavbou, kterou lidstvo postavilo až do roku 1889, kdy byla dokončena Eiffelova věž v Paříži.

Cheopsova (Chufuova) pyramida a Sfinga v Gíze
Zdroj: Amr Abdallah Dalsh/Reuters

Je ústřední částí rozsáhlého pyramidového komplexu vybudovaného v období Staré říše jako hrobka panovníka 4. dynastie Chufua v oblasti někdejšího egyptského hlavního města Mennoferu nejspíše podle projektu vezíra Hemiuna.

Egypťany byl komplex nazýván Achtej Chufu – „Chufu je na obzoru“, což nevyjadřuje dojem velikosti stavby zastiňující vše ve svém okolí, jak dříve tvrdili někteří autoři, ale staroegyptskou představu králova posmrtného života ve spojení s kosmickým cyklem hvězd, případně slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 12 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
včera v 20:23

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...