Eiffelova věž

„Nejprohnanější muž, jaký kdy žil.“ Viktor Lustig byl podvodník s českými kořeny a světovými ambicemi. Pokusil se prodat Eiffelovu věž. Dvakrát. Příběh jednoho z nejneuvěřitelnějších podvodů začátku minulého století se dostane také do kin. O českém notorickém podfukáři vznikne film v koprodukci Česka, Francie a Spojených států.

V Paříži během pondělí na den zavřela Eiffelova věž. Zaměstnanci společnosti Société d'Exploitation de la Tour Eiffel (SETE), která věž spravuje a jež z 99 procent vlastní město, si stěžují na podmínky údržby. Je podle nich podfinancovaná, což vystavuje riziku návštěvníky věže, informovala agentura Reuters.

Uplynulo přesně sto let od smrti inženýra a stavitele Gustava Eiffela, který proslul autorstvím návrhu Eiffelovy věže v Paříži. Stavba se stala chloubou obyvatel francouzské metropole a oblíbenou turistickou atrakcí, jen během loňska ji navštívilo téměř šest milionů lidí. Více než čtyřicet let byla také nejvyšší stavbou světa. Eiffel se proslavil rovněž tvorbou návrhu kostry sochy Svobody.

Vědci ve Velké pyramidě v egyptské Gíze objevili za hlavním vchodem skrytou devět metrů dlouhou chodbu, která by mohla vést k dalším objevům. S odkazem na oznámení egyptských památkářů o tom informuje agentura Reuters.

Francie se chystá před nadcházející zimou šetřit. Jedním z nejviditelnějších opatření je vypínání veřejného osvětlení, omezuje se také nasvícení památek. Včetně těch v Paříži, které se přezdívá „město světel“.

Stavaři začali budovat nový 165 metrů dlouhý most, který propojí břehy řeky Vltavy mezi Červenou a Červeným Újezdcem na Orlíku. Ten vznikne vedle stávajícího, kterému hrozilo zbourání. Ministerstvo kultury ho ale zařadilo na seznam památek, a tak zůstal na místě. Přes řeku tak povedou mosty dva deset metrů od sebe.

V sobotu se k Zemi přiblíží nejvíce za několik desítek let asteroid 4660 Nereus. Dostane se k naší planetě přibližně na vzdálenost 3,9 milionů kilometrů, což je bezpečně daleko na to, aby tento jeho let pro Zemi nepředstavoval žádné riziko.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že australský premiér Scott Morrison mu v září lhal ohledně zrušení kontraktu na stavbu ponorek. Zároveň naznačil, že je zapotřebí více úsilí k obnovení důvěry mezi oběma spojenci. Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy se zachovaly ohledně kontraktu neobratně.

Historický železniční most nad Orlickou přehradou má další problém. Jen co se ho podařilo zachránit před demolicí, visí otazník nad jeho využitím. Mohl by sice vyřešit cyklistické propojení Písecka s Milevskem, ale zatím není nikdo, kdo by se do investice pustil.

Slovensko od pondělí 19. července podle očekávání zpřísní podmínky vstupu do země pro cestující, kteří nejsou plně očkováni proti covidu-19. Nově omezí výjimku z izolace pro lidi očkované pouze první dávkou. V Moskvě zmírňují restrikce, přestože Rusko hlásí rekordní počty obětí. V Řecku přijímají omezení, některá z nich se nejspíše dotknou turismu. Nákaz přibylo ve Španělsku i Itálii, v USA se z pandemie stává „nemoc neočkovaných“.

Raketové útoky z Pásma Gazy a naopak z Izraele dlouho neutichaly. Vyostřenou situaci na Blízkém východě nejvíce odnesli civilisté. Lidé z celého světa události sledovali a vyjadřovali podporu buď Palestině, nebo Izraeli. Den proti homofobii si připomněla komunita LGBT, v Paříži je k vidění monumentální umělecké dílo před Eiffelovou věží. V Řecku propukl nedaleko Korintu a Athén požár, který černou noc proměnil v rudý apokalyptický výjev.

Před 90 lety byl oficiálně otevřen mrakodrap Empire State Building v americkém New Yorku. 102patrová budova pak byla po svém dokončení v roce 1931 po více než 40 let nejvyšší budovou světa. Tento titul jí sice již půl století nenáleží, za nejvýraznější symbol města ji ale mnozí považují i nadále.

Přesně před 130 lety se v Praze slavnostně otevřel Průmyslový palác. Postaven byl pro Jubilejní zemskou výstavu. Dodnes je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Budova běžně označovaná za secesní je ve skutečnosti vystavěná spíše ve slohu zvaném historismus a je dílem architektů Bedřicha Münzbergera, mimo jiné autora Palackého mostu a později spoluautora prvního systému památkové péče v Čechách, a Františka Prášila, projektanta Petřínské rozhledny.

Čína na začátku prosince úspěšně spustila tokamak – fúzní reaktor jménem HL-2M. Toto zařízení by mělo dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia a v pozemských podmínkách vytvořit obdobu „nového Slunce“. Cílem je výroba levné a ekologické energie.

Lokální karantény, zavřené bary a restaurace, opět povinné roušky – k omezením se kvůli šíření nemoci covid-19 vracejí mnohé evropské země. Berlín zvažuje na svém území zákaz nočního prodeje alkoholu, Madrid omezil kouření na veřejnosti. A Británie se důsledně snaží ochránit před zavlečením viru zvenčí. Čtrnáctidenní izolace bude od soboty povinná pro všechny, kdo se vrátí z Francie a Nizozemska.

Francie v úterý slaví státní svátek k výročí dobytí Bastily. Prezident Emmanuel Macron dopoledne dorazil na pařížské náměstí Svornosti, kde předsedá slavnostní vojenské přehlídce věnované letos především zdravotníkům bojujícím s koronavirovou pandemií. Kvůli ní je přehlídka letos mnohem skromnější než v jiných letech a koná se bez přítomnosti širší veřejnosti.

Eiffelova věž ve čtvrtek přivítala první turisty po třech měsících od svého uzavření v důsledku protikoronavirových opatření. Otevřela se ale zatím jen částečně. Podle agentury Reuters šlo o nejdelší uzávěru světoznámé turistické atrakce od druhé světové války. Další opatření uvolňuje Katalánsko, které ruší omezení pro restaurace a bary.

Až milion lidí přišlo ve Francii o práci v důsledku uzavření restaurací a bister. I v zemi proslavené pohostinstvím tak hledají provozovatelé cesty, jak snížit ztráty a udržet si klientelu. Náhradní řešení se snaží najít také v zařízeních zvyklých na návštěvy prezidentů a slavných osobností.

Jednadvacet salv z děla 6. května 1889, na výročí Velké francouzské revoluce, zpřístupnilo veřejnosti brány Světové výstavy v Paříži a zároveň představilo její chloubu – Eiffelovu věž. V té době s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbu světa. Podobná sláva se přitom mohla odehrát už dříve a v jiném městě, kterému se ale „pastýřka mraků“, jak ji opěvoval básník Guillaume Apollinaire, zdála ošklivá. A my se ptáme: Kde dnes mohli mít jednu z nejnavštěvovanějších památek světa?

Na prvního máje 1931 prezident Spojených států Herbert Hoover ve své pracovně v Bílém domě ve Washingtonu stiskl tlačítko a ve zhruba 330 kilometrů vzdáleném New Yorku se rozsvítila světla na dlouhou dobu nejvyššího mrakodrapu na světě – Empire State Building. Tušíte, kolik tenhle kolos vlastně měří? Napovíme, že by se dal sestavit z necelých sedmi petřínských rozhleden.

Stovky tisíc lidí v pátek v centru Paříže a dalších francouzských měst demonstrovaly proti kontroverzní penzijní reformě prezidenta Emmanuela Macrona. K pochodu metropolí se připojila i část zaměstnanců Eiffelovy věže, památka tak zůstala zavřená. Policie uvedla, že v Paříži zadržela 11 lidí. Kritizovanou reformu v pátek projednávala vláda.

Čína v závěru roku dokončila konstrukci tokamaku – fúzního reaktoru jménem HL-2M. Toto zařízení by mělo dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia a v pozemských podmínkách vytvořit obdobu „nového Slunce“.

Francouzští železničáři, pracovníci městských dopravních podniků, učitelé, justiční zaměstnanci či lékaři a zdravotní sestry se na výzvu odborů přidali k celostátní stávce. Jejím cílem je donutit vládu, aby stáhla reformu důchodového systému. Policie v Paříži nasadila slzný plyn a zábleskové granáty proti radikálům. V metropoli se podle odborového svazu CGT sešlo 350 tisíc lidí, podle policie ale jen 76 tisíc.

Obrovský černý komín nebo směšná, monstrózní a neužitečná. I taková označení patřila jasné dominantě Paříže – Eiffelově věži. Zpočátku kontroverzní a na svou dobu odvážná stavba ze železa místo původně plánovaných dvaceti letech zdobí francouzskou metropoli už 130 let.