Čína dokončila svůj nejnovější tokamak. „Umělé Slunce“ by se mělo rozsvítit už letos

Čína v závěru roku dokončila konstrukci tokamaku – fúzního reaktoru jménem HL-2M. Toto zařízení by mělo dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia a v pozemských podmínkách vytvořit obdobu „nového Slunce“.

Zařízení bylo podle čínských médií dokončeno mezi vánočními svátky, konkrétně 27. prosince 2019. Spuštěno by mělo být ještě v průběhu letošního roku, informovala agentura Nová Čína.

Tokamak spojený s výzkumným zařízením vznikl ve městě Čcheng-tu, metropoli provincie S'-čchuan. Celá instalace proběhla bez problémů. Jde vlastně o vylepšení a zásadní úpravu staršího tokamaku HL-2A na modernější zařízení, které bude schopné lépe, kontrolovaně a účinněji vytvářet extrémně horké plazma o teplotě až 200 milionů stupňů Celsia, uvedl šéf projektu Duan Xuru. V jádru Slunce je přitom asi 15 milionů stupňů Celsia.

Čína vsází na nové zdroje energie

Čína v posledních letech do potenciálu fúzní energie mohutně investuje – jen na tento projekt již utratila více než miliardu dolarů. A přináší to výsledky: přibližně před rokem dokázal její tokamak EAST překonat hranici 100 milionů stupňů a vědci ji udrželi po dobu rekordních 10 sekund.

Nově dokončený tokamak je součástí tohoto projektu, měl by ale vysoce překonávat vše, co starší zařízení nabízelo. Kromě těchto dvou tokamaků má Čína k dispozici ještě třetí přístroj – J-TEXT, který provozuje univerzita ve Wu-chanu.

Čínský výzkum fúze má svůj počátek v šedesátých letech dvacátého století, většinou v univerzitním prostředí. Kromě svého národního výzkumu se Čína také podílí na mezinárodním projektu ITER, což je obří termonukleární reaktor, který se staví ve francouzském centru Cadarache. Jde o vůbec nejdražší vědecké zařízení na planetě Zemi. Je složený z deseti milionů částí a celkem je třikrát těžší než Eiffelova věž.

Výstavba tohoto zařízení se ale dlouhodobě komplikuje, roku 2017 dostal projekt další ránu, když USA zvažovalym že sníží americké investice do něj. Místo plánovaných 105 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) Spojené státy na projekt od roku 2017 vyčlenily pouze 50 milionů a příspěvek na další roky snížily ze 120 na pouhých 63 milionů USD. Nakonec ale USA dokonce částku nejen dodržely, ale dokonce zdvonásobily

Sen o energii zdarma

Energii z hmoty lze získávat dvěma způsoby. Prvním je štěpení těžkých atomů, které však produkuje radioaktivní odpad a je ohroženo nedostatkem paliva.

Druhý způsob je založen na slučování lehkých jader s minimální produkcí odpadu. Jde o reakci, která se vyskytuje ve vesmíru, například ve hvězdách. Nevzniká při ní žádný radioaktivní odpad ani oxid uhličitý – pokud by se lidstvu podařilo tuto technologii ovládnout, vyřešilo by to většinu problémů, od klimatické změny přes nedostatek ropy až po znečištění ovzduší.

56 minut
Bernard Bigot v Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

Termojaderná fúzní reakce v tokamacích sice už byla předvedena, například na tokamaku JET v Anglii. Problém v jejím využití pro energetiku ale spočívá v tom, že v současných tokamacích je třeba dodat do zařízení více energie, než kolik je vyprodukováno. Tento poměr by se měl zlepšovat s rostoucími rozměry zařízení, kdy ovšem zase narůstají mnohé jiné technologické problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 16 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...