Čína dokončila svůj nejnovější tokamak. „Umělé Slunce“ by se mělo rozsvítit už letos

Čína v závěru roku dokončila konstrukci tokamaku – fúzního reaktoru jménem HL-2M. Toto zařízení by mělo dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia a v pozemských podmínkách vytvořit obdobu „nového Slunce“.

Zařízení bylo podle čínských médií dokončeno mezi vánočními svátky, konkrétně 27. prosince 2019. Spuštěno by mělo být ještě v průběhu letošního roku, informovala agentura Nová Čína.

Tokamak spojený s výzkumným zařízením vznikl ve městě Čcheng-tu, metropoli provincie S'-čchuan. Celá instalace proběhla bez problémů. Jde vlastně o vylepšení a zásadní úpravu staršího tokamaku HL-2A na modernější zařízení, které bude schopné lépe, kontrolovaně a účinněji vytvářet extrémně horké plazma o teplotě až 200 milionů stupňů Celsia, uvedl šéf projektu Duan Xuru. V jádru Slunce je přitom asi 15 milionů stupňů Celsia.

Čína vsází na nové zdroje energie

Čína v posledních letech do potenciálu fúzní energie mohutně investuje – jen na tento projekt již utratila více než miliardu dolarů. A přináší to výsledky: přibližně před rokem dokázal její tokamak EAST překonat hranici 100 milionů stupňů a vědci ji udrželi po dobu rekordních 10 sekund.

Nově dokončený tokamak je součástí tohoto projektu, měl by ale vysoce překonávat vše, co starší zařízení nabízelo. Kromě těchto dvou tokamaků má Čína k dispozici ještě třetí přístroj – J-TEXT, který provozuje univerzita ve Wu-chanu.

Čínský výzkum fúze má svůj počátek v šedesátých letech dvacátého století, většinou v univerzitním prostředí. Kromě svého národního výzkumu se Čína také podílí na mezinárodním projektu ITER, což je obří termonukleární reaktor, který se staví ve francouzském centru Cadarache. Jde o vůbec nejdražší vědecké zařízení na planetě Zemi. Je složený z deseti milionů částí a celkem je třikrát těžší než Eiffelova věž.

Výstavba tohoto zařízení se ale dlouhodobě komplikuje, roku 2017 dostal projekt další ránu, když USA zvažovalym že sníží americké investice do něj. Místo plánovaných 105 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) Spojené státy na projekt od roku 2017 vyčlenily pouze 50 milionů a příspěvek na další roky snížily ze 120 na pouhých 63 milionů USD. Nakonec ale USA dokonce částku nejen dodržely, ale dokonce zdvonásobily. 

Sen o energii zdarma

Energii z hmoty lze získávat dvěma způsoby. Prvním je štěpení těžkých atomů, které však produkuje radioaktivní odpad a je ohroženo nedostatkem paliva.

Druhý způsob je založen na slučování lehkých jader s minimální produkcí odpadu. Jde o reakci, která se vyskytuje ve vesmíru, například ve hvězdách. Nevzniká při ní žádný radioaktivní odpad ani oxid uhličitý – pokud by se lidstvu podařilo tuto technologii ovládnout, vyřešilo by to většinu problémů, od klimatické změny přes nedostatek ropy až po znečištění ovzduší.

Nahrávám video

Termojaderná fúzní reakce v tokamacích sice už byla předvedena, například na tokamaku JET v Anglii. Problém v jejím využití pro energetiku ale spočívá v tom, že v současných tokamacích je třeba dodat do zařízení více energie, než kolik je vyprodukováno. Tento poměr by se měl zlepšovat s rostoucími rozměry zařízení, kdy ovšem zase narůstají mnohé jiné technologické problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 9 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 12 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 13 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 15 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 16 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.