Uplynulo přesně sto let od smrti inženýra a stavitele Gustava Eiffela, který proslul autorstvím návrhu Eiffelovy věže v Paříži. Stavba se stala chloubou obyvatel francouzské metropole a oblíbenou turistickou atrakcí, jen během loňska ji navštívilo téměř šest milionů lidí. Více než čtyřicet let byla také nejvyšší stavbou světa. Eiffel se proslavil rovněž tvorbou návrhu kostry sochy Svobody.
Před sto lety zemřel Gustave Eiffel. Jeho věž se stala chloubou Paříže
Věž slavného konstruktéra vyrostla na břehu řeky Seiny v roce 1889 ku příležitosti Světové výstavy, během téhož roku ji navštívily zhruba dva miliony lidí.
„Byl devět let vdovcem, když přišla nabídka na Světovou výstavu. Ve všech jeho životopisech se píše, že se jí původně nechtěl účastnit,“ popsala život architekta Caroline Bongrandová, která je scenáristkou filmu Eiffel.
Stavbu věže se Eiffelovi podařilo prosadit i díky tomu, že ji do značné míry sám financoval a spoléhal, že se mu investice vrátí. Usiloval také o to, aby věž nezbourali, a tak pro ni hledal další využití. Budova měla být po dvaceti letech od své stavby demontována, zachránilo ji však její využití pro radiotelegrafii a meteorologii.
Všechny technologické poznatky tehdejší doby
Eiffel předběhl svou dobu odvážným stylem. Zpočátku se soustředil na stavbu mostů s originálními konstrukcemi, nejen ve Francii tak pomohl rozvoji obchodu a rychlejšímu cestování. Stavitel navrhl také kostru sochy Svobody a vytvořil její vnitřní strukturu.
„Trefil se přesně do období průmyslové revoluce, rozvoje železnic. Využil všechny technologické poznatky té doby,“ uvedl bývalý prezident Akademie architektury Bertrand Lemoine.
Francouzský stavitel zemřel v 91 letech a architektem zůstal až do konce svého života, svou hrobku totiž projektoval tak, aby vyčnívala z řady a bylo z ní vidět na Eiffelovu věž.