Třetí velká francouzská stávka kvůli reformě penzí. Policie nasadila v Paříži slzný plyn

2 minuty
Události: Statisícové protesty proti důchodové reformě ve Francii
Zdroj: ČT24

Francouzští železničáři, pracovníci městských dopravních podniků, učitelé, justiční zaměstnanci či lékaři a zdravotní sestry se na výzvu odborů přidali k celostátní stávce. Jejím cílem je donutit vládu, aby stáhla reformu důchodového systému. Policie v Paříži nasadila slzný plyn a zábleskové granáty proti radikálům. V metropoli se podle odborového svazu CGT sešlo 350 tisíc lidí, podle policie ale jen 76 tisíc.

Proti důchodové reformě se ve Francii protestuje již třináctý den v řadě. Úterý odboráři vybrali jako třetí den velkých protestů, který by měl být rozhodujícím pro další jednání s vládou. Na první velkou demonstraci 5. prosince přišlo přes osm set tisíc lidí, na druhou 11. prosince asi 339 tisíc, na tu nynější na 615 tisíc, uvedla agentura Reuters s odvoláním na policejní prefekturu.

Střety s policií vypukly v úterý na náměstí Place de la Nation, kde radikální demonstranti v černém oblečení a někteří z nich se zamaskovanými obličeji převraceli odpadkové koše, snažili se ničit billboardy a házeli po strážcích pořádku různé předměty.

Podle policie šlo o malou menšinu mezi jinak poklidně protestujícími lidmi. Jeden policista utrpěl zranění. Sedmadvacet lidí bylo na pařížské demonstraci zadrženo.

Sabotáž dodávek elektřiny

Obchody podél trasy protestního obchodu mají zatlučené výlohy. Kromě paralýzy veřejné dopravy se lidé nedostanou ani na Eiffelovu věž, mnoho státních škol zůstalo zavřených nebo omezilo vyučování.

Podle provozovatele přenosové soustavy mohou stávkující odboráři i za výpadky dodávek elektřiny, které postihly Lyon, Nantes a Orléans a v departamentu Gironde na jihozápadě Francie.

„Společnost tyto činy sabotáže jasně odsuzuje,“ uvedla firma RTE. Proti lidem, kteří mají výpadky na svědomí, chystá disciplinární řízení. Šéf CGT Phillip Martinez podle agentury Reuters řekl, že členové této odborové organizace úmyslně od dodávek proudu neodstavují domácnosti, ale za cíl si někdy mohou vybírat veřejné budovy a velké firmy.

K protestu proti vládě poprvé vyzvali společně zástupci všech francouzských odborových svazů. Odpůrce důchodové reformy posílil i pondělní odchod Jeana-Paula Delevoye. Hlavní autor reformy rezignoval na svou vládní funkci kvůli podezření z možného střetu zájmů.

Více než polovina Francouzů nechce, aby se protestovalo o Vánocích

Tlak na vládu i odbory se zvyšuje s blížícími se Vánocemi. Mnozí Francouzi totiž začínají být nervózní, že by se kvůli protestům nemuseli dostat na svátky včas domů. Podle průzkumu agentury Ifop považuje 55 procent lidí za nepřijatelné, aby stávky a protesty pokračovaly i o Vánocích.

„Reforma zůstává… nestáhneme ji,“ řekla v úterý mluvčí vlády Sibeth Ndiayeová televizní stanici BFMTV.

Prezident Emmanuel Macron chce reformovat současný důchodový systém, který je podle něj nespravedlivý, neefektivní a příliš komplikovaný. Reforma by měla systém, který nyní obsahuje 42 různých důchodových plánů, zjednodušit. Systémem slev a bonusů má navíc lidi motivovat, aby na odpočinek odcházeli až v 64 letech.

Mnozí Pařížané se vydali do práce pěšky či na koloběžkách

Komplikace se v úterý projevily opět především v dopravě. Nejezdí osm linek pařížského metra, na dalších je jen omezený provoz. Výjimkou jsou dvě linky s automatickým provozem. V ranní špičce se v okolí Paříže tvořily dlouhé kolony.

Dopoledne se ale situace uklidnila, podle agentury Reuters totiž mnoho lidí vyrazilo do práce velmi brzy nebo pracují z domova. Státní železniční společnost SNCF své zákazníky varovala, že 80 procent spojů v Paříži a okolí nepojede.

Řada Pařížanů přesedla z aut na kola, elektrické koloběžky nebo se vydala do práce pěšky. Podle úřadů se od počátku protestů proti důchodové reformě zvýšil počet nehod jednostopých dopravních prostředků v Paříži o 40 procent.

Kola a elektrické koloběžky se v ulicích srážejí s auty i chodci. „Zjevně to souvisí se stávkami, doprava je hustší a na kole nebo jiných podobných prostředcích do ní vyjíždějí nezkušení a špatně vybavení lidé,“ uvedl mluvčí pařížských hasičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...