Přes 800 tisíc lidí vyšlo podle francouzské vlády do ulic měst ve snaze donutit prezidenta Emmanuela Macrona, aby si rozmyslel reformu důchodového systému. Na protest proti jeho plánu stávkovali ve velkém zaměstnanci státních drah či městských dopravních podniků a také učitelé a zdravotníci. V Paříži podle ministerstva vnitra demonstrovalo 65 tisíc lidí, policie zde rozháněla výtržníky slzným plynem. V menším rozsahu by měla stávka pokračovat i v pátek.
Kvůli Macronově důchodové reformě vyrazilo do ulic 800 tisíc Francouzů
Horizont ČT24: Francii zasáhla největší generální stávka od roku 2010 (zdroj: ČT24)
Nejdramatičtější momenty přinesl pařížský pochod, jehož trasa vedla od nádraží Gare du Nord na jihovýchod po Boulevard Voltaire. Krátce po půl čtvrté začala francouzská média hlásit první incidenty v okolí náměstí Republiky, kde policie narušila postup davu.
Strážci zákona podle AFP čelili předmětům, které po nich demonstranti házeli, a odpověděli slzným plynem. Maskovaní výtržníci také zničili autobusovou zastávku, rozbíjeli výlohy a zapálili přívěs na staveništi v jedné z bočních ulic. Podle agentur Reuters a AP ale tyto incidenty nebyly součástí hlavního protestu.
Události: Francii zasáhly stávky a demonstrace kvůli důchodové reformě (zdroj: ČT24)
Podle Le Monde se pochod po zablokování náměstí Republiky rozdělil na tři části, takže zatímco jeho čelo za stmívání v poklidu dorazilo do cíle, další část davu, rovněž pokojně, stále čekala u Gare du Nord.
„Manifestace měly dobrý průběh téměř po celé Francii a to je důležité zdůraznit,“ poznamenal premiér Philippe. Za dobrou organizaci stávky vyjádřil uznání odborovým svazům. Vláda podle něj plně podporuje právo občanů stávkovat a demonstrovat, bude prý nadále situaci bedlivě sledovat a „informovat Francouze“.
Ministerstvo vnitra napočítalo 806 tisíc protestujících, což je například skoro trojnásobek oproti číslu, které vláda uváděla při největším protestu „žlutých vest“. Desetitisíce lidí se kromě Paříže sešli také v Toulouse, Lyonu či Marseille.
Na pořádek v ulicích metropole dohlíželo šest tisíc policistů. Pařížská prokuratura informovala, že v souvislosti s incidenty putovalo do vazby 60 lidí.
GALERIE
Francii paralyzovala stávka a stovky demonstrací odborů
Francie se zastavila
Macronovy plány na reformu „štědrého“ a „těžkopádného“ důchodového systému vyvolaly jednu z největších stávek státních zaměstnanců za poslední desetiletí. Média dokonce hovoří o „černém čtvrtku“ nebo „černém dni v dopravě“. Podle listu Le Monde nastala pro Macrona „hodina pravdy“.
Státní dráhy SNCF vypravily jen desetinu spojů oproti běžnému provozu, do práce nepřišlo 85 procent vlakvedoucích. Pařížská nádraží ráno zela prázdnotou. Kromě pařížského dopravního podniku RATP se stávka v hromadné dopravě týká i dalších měst včetně Marseille, kde nejezdí metro ani příměstské vlaky, Lyonu, Toulouse, Štrasburku, Bordeaux či Nice.
„Pro mnoho lidí bylo velmi těžké dostat se do metropole. Řada lidí se totiž rozhodla jet autem, když nejezdí metro ani příměstské vlaky. To je vůbec největší problém. Jezdí jeden dva vlaky za hodinu. Vzrostl také nákup kol,“ komentoval situaci zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Francouzi na nohou. Stávkují po celé zemi a komplikují dopravu (zdroj: EBU)
V Paříži bude mimořádný režim pokračovat i v dalších dnech, neboť hlavní odborové sdružení zastupující personál RATP oznámilo, že stávkovat se bude i o víkendu. Pracovníci státních železnic zatím odhlasovali prodloužení protestu o jeden den. Očekává se tak, že vyjede například jen jeden z deseti rychlovlaků TGV.
V letecké dopravě se počítalo se zrušením 20 procent letů. Omezení se projevila i na spojení francouzské metropole s Prahou. Zrušen byl let v 9:10 z Francie do Česka a odlet z Prahy do Paříže plánovaný původně na 10:00, další spoje nabíraly velká zpoždění.
Eiffelova věž zavřená, potíže hlásí Louvre
Nepracují ani zaměstnanci některých nemocnic, justice či hasiči. Učitelů se podle stanice BFMTV zapojilo do stávky více než 50 procent, v Paříži až 78 procent. Kvůli stávce zůstala uzavřena i Eiffelova věž. Před problémy návštěvníky varovali i provozovatelé dalších památek, včetně muzea Louvre.
„To, co musíme udělat, je ochromit ekonomiku,“ uvedl jeden z předních představitelů odborového svazu Force Ouvrière („dělnická síla“) Christian Grolier. Demonstranti podle agentury Reuters nesli transparenty s hesly jako „Macrone, vypadni“ nebo „nesahejte na naše důchody“.
Stávka ve Francii
Příliš drahý důchodový systém
Nový důchodový systém má být zaveden od roku 2025 a má ukončit roztříštěnost na jednotlivé systémy pro určité profesní skupiny. Současný systém se skládá ze 42 různých důchodových plánů. Podle Macrona není jen finančně náročný, ale i nespravedlivý.
Konkrétní plány na reformu hodlá prezident zveřejnit až v polovině prosince. Už nyní ale podle několika průzkumů veřejného mínění s reformou nesouhlasí téměř polovina Francouzů.
Například odborům pařížského dopravního podniku RATP vadí, že pracovníci městské hromadné dopravy ve francouzské metropoli by po reformě penzí přišli o různé výhody, například o předčasný odchod do důchodu. Také železničáři chtějí protestovat kvůli ztrátám některých výhod a ukončení speciálního režimu pracovníků na železnici.
„Pět týdnů placené dovolené, státní systém zdravotní péče – všeho jsme dosáhli díky sociálnímu boji lidí, kteří se finančně obětovali, aby toho pro nás dosáhli,“ řekl agentuře AP 41letý dělník Gilles Pierre, který se zúčastnil čtvrtečních protestů.
Pierre, který má nyní nárok na odchod do důchodu v 52 letech, přiznává, že francouzský systém je štědrý. „Co ale chceme v důchodu? Užívat si nebo být důchodce v nemocnici a v posteli, který si nemůže života užívat?“ táže se.
V jednom z průzkumů veřejného mínění stávku podpořilo 69 procent respondentů, nejčastěji šlo o mladé lidi do 34 let. Podle BBC Macronova vláda doufá, že se vyhne opakování situace z roku 1995, kdy generální stávky kvůli penzijní reformě ochromily dopravu v zemi na tři týdny a protesty měly masivní podporu veřejnosti, což zhatilo tehdejšímu kabinetu plány.