Air France

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.

Čtením jmen 228 obětí v pondělí odpoledne začal v Paříži soud, který se týká havárie letounu Air France na lince z Ria de Janeiro do Paříže z roku 2009. Společnosti Air France a Airbus jsou obžalované z neúmyslného zabití. Soud zkoumá, nakolik technické závady na přístrojích zavinily letecké neštěstí a také roli těchto firem ve sledu událostí. Úvodnímu dni přelíčení přihlížela padesátka příbuzných obětí a jejich právníci, soud by měl skončit 8. prosince.

Leteckou dopravu ve Francii citelně narušila stávka řídících letového provozu. Zrušeno bylo mnoho vnitrostátních i mezinárodních letů, včetně spojení s Prahou. Dispečeři stávkují za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek, včetně zajištění dostatečného počtu zaměstnanců do budoucna.

Německo ve středu přechodně přestalo přijímat lety z Ruska poté, co ruské úřady německé letecké společnosti Lufthansa včas nevydaly potřebná povolení. Mluvčí Lufthansy později večer informovala, že její letouny znovu smějí přistávat v Moskvě a Petrohradě, společnost získala povolení na celý červen. Také ruský Aeroflot a nízkonákladová společnost S7 uvedly, že mají znovu od Německa povolení létat na jeho území.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se obává možné eskalace sporu okolo běloruského vzdušného prostoru, do něhož se ve čtvrtek vložila Moskva. Borrell prohlásil, že ruské rozhodnutí neumožnit přistát některým aerolinkám v Moskvě způsobilo na unijní straně velké komplikace. Kreml podle agentury TASS ale uvedl, že nevidí důvod pro vznik nových problémů ve vztahu Ruska a Evropské unie.

Cestování je oblast, která letos zazanemanala kvůli pandemii koronaviru obrovské propady. Ve většině zemí v podstatě ze dne na den vše skončilo –⁠ hranice se zavřely, letadla dosedla na zem a lidé chtěli za své letenky peníze zpátky. Navzdory součané situaci se však o „osud“ cestování ředitel a zakladatel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý neobává. „Poptávka je, čeká se jen, až to bude praktické a bezpečné,“ uvedl v Interview ČT24.

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Psal se 25. červenec roku 2000. V Paříži vládlo klidné počasí, na vrchol léta bylo docela chladno (19 stupňů), vál slabý vítr. Nic nenasvědčovalo tomu, že je to den, kdy zanikne jeden sen lidstva – sen o civilním létání rychlejším než zvuk. Jediné (tehdy používané) nadzvukové dopravní letadlo světa onoho dne za mimořádně tragických okolností ztratilo punc stroje, který nikdy nehavaroval. Při pádu concordu zahynulo 113 lidí a nehoda předznamenala konec jeho provozu.

Francouzské aerolinky Air France a jejich sesterská společnost HOP! zruší kvůli kolapsu letecké přepravy po vypuknutí nemoci způsobené novým koronavirem 7580 pracovních míst. To je zhruba 17,5 procenta pracovní síly obou firem dohromady. Vyplývá to z pátečního prohlášení aerolinek zveřejněného po jednání s odbory.

Letecká skupina Smartwings, do níž patří i ČSA, propustí až šest set zaměstnanců. Bude se to týkat pilotů, stewardů i provozních a administrativních pracovníků. Důvodem jsou finanční problémy po koronavirové krizi, propouštět bude ve vlnách od července do února příštího roku. Ve skupině nyní pracuje kolem dvou a půl tisíce lidí.

Letecká společnost Smartwings začne obnovovat provoz, od 10. června plánuje spustit lety do chorvatského Splitu, informovalo na Twitteru Letiště Praha. Jde o první pravidelnou linku, kterou dopravce obnovuje po přerušení provozu kvůli koronavirové krizi. Dalšími dopravci, kteří nově ohlásili návrat do Prahy, jsou Air Serbia s lety do Bělehradu a Brussels Airlines, které budou létat do Bruselu. Už dříve bylo ohlášeno obnovení 11 pravidelných linek, mezi nimi i spojů Českých aerolinií (ČSA).

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ani ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) se nebrání odkupu čínského podílu ve skupině Smartwings, do níž patří i České aerolinie (ČSA). Řekli to v úterý pro Českou televizi.

České aerolinie (ČSA) by měl podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) koupit stát. Jeho vstup do klíčových podniků, které se kvůli pandemii můžou dostat do potíží, už dříve připustili premiér Andrej Babiš (ANO) i šéf resortu průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Právě jeho úřad má teď vypracovat seznam strategických firem.

Aerolinky ze skupiny Lufthansa nabízejí cestujícím kvůli koronaviru flexibilní změnu rezervace letenky. Cestující Lufthansy s rezervací letu do 30. dubna si budou moci rezervaci zdarma změnit na pozdější termín bez ohledu na to, kam letí, uvedla letecká společnost. Podobnou nabídku mají na svém webu také aerolinky Air France a KLM.

Nový koronavirus si vyžádal v Číně nejméně 170 obětí a na 8100 lidí je jím v této zemi nakaženo. Svým rozsahem tak současná epidemie vyrovnala tu, kterou před 17 lety způsobil virus SARS, jímž se v letech 2002 a 2003 nakazilo 8096 osob. Podezření na koronavirus panovalo také u dvou čínských pasažérů výletní lodi kotvící v přístavu města Civitavecchia severně od Říma. To se ale nakonec nepotvrdilo. První nakažené pozdě večer jako čtvrtá evropská země oznámila Itálie, již dříve byly potvrzeny případy nákazy ve Francii, Německu a Finsku.

Francouzskou metropoli znepokojil případ Číňana, u něhož lékaři nedokázali včas diagnostikovat nový koronavirus. Osmdesátiletý muž měl v době návštěvy pohotovosti horečku, nepocházel ale z Wu-chanu a netrpěl dýchacími potížemi. Do nemocnice byl přijat až po dalších třech dnech, mohl se tak pohybovat veřejnou dopravou po Paříži. Nyní leží ve vážném stavu v nemocnici a koronavirem se od něj nakazila i jeho dcera.

Ve Francii druhým dnem pokračují stávky a protesty proti důchodové reformě, kterou plánuje prezident Emmanuel Macron. Podle listu Le Figaro se od časného pátečního rána tvoří v okolí Paříže zácpy. Dopravní komplikace způsobila stávka zaměstnanců dopravních podniků a železnic také v dalších francouzských městech. Zástupci odborů by se měli se členy vlády setkat v pondělí, podle listu Le Figaro už ale vyzvali k další velké stávce a protestům, které by se měly konat v úterý. Přinejmenším v Paříži se přitom očekává, že protesty se budou konat i o víkendu.

Přes 800 tisíc lidí vyšlo podle francouzské vlády do ulic měst ve snaze donutit prezidenta Emmanuela Macrona, aby si rozmyslel reformu důchodového systému. Na protest proti jeho plánu stávkovali ve velkém zaměstnanci státních drah či městských dopravních podniků a také učitelé a zdravotníci. V Paříži podle ministerstva vnitra demonstrovalo 65 tisíc lidí, policie zde rozháněla výtržníky slzným plynem. V menším rozsahu by měla stávka pokračovat i v pátek.

Všechny lety z Francie zřejmě brzy zatíží nová ekologická daň. Vláda si od ní slibuje až 180 milionů eur ročně. Investovat je hodlá do takové dopravy, která bude šetrnější k životnímu prostředí, třeba do výstavby železnic. Jak uvedla v pořadu Události, komentáře děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity Dagmar Škodová Parmová, toto zdanění je už konkrétní způsob, jak si hlídat uhlíkovou stopu rovnou od koncového spotřebitele. Podle investičního bankéře C Corporate Finance Petra Kováče však cesta zdanění není efektivní, může brzdit investice.

Kam doletí letadlo za tři a půl hodiny? Třeba z Prahy do Larnaky, Lisabonu nebo Tbilisi. Anebo z Londýna do New Yorku. To ale zvládal jediný stroj – concorde. Nebyl prvním dopravním nadzvukovým letounem, tento primát patří stroji Tu-144 od Tupolevovy konstrukční kanceláře, zaostal však jen o několik měsíců. Concorde poprvé vzlétl 2. března z letiště v Toulouse, za Tu-144 tak byl pozadu o dva měsíce a dva dny. Zařadit do provozu se ho však podařilo dříve a létal naopak déle – až do listopadu 2003. V době, kdy concorde vznikal, se zdálo, že bude mít mnoho následníků, nakonec však zůstalo jen u něj a tupolevu.

Evropská společnost Airbus oznámila, že v roce 2021 skončí s výrobou letadla A380 superjumbo, který je největším letounem na světě na přepravu pasažérů a jeho dolet činí 15 700 kilometrů. Rozhodnutí může ohrozit až 3500 pracovních míst. Letadlo pro 544 osob mělo konkurovat legendárnímu boeingu 747, aerolinky ale dávají přednost menším modelům.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire varoval, že stát neplánuje zachraňovat aerolinky Air France, i když vlastní víc než čtrnáctiprocentní podíl v mateřské společnosti Air France-KLM. Ta v pátek oznámila výše ztrát za první čtvrtletí, které činí v přepočtu tři miliardy korun. Air France se potýká se stávkami zaměstnanců požadujícími zvýšení mezd.