Ruské omezení letů působí vážné potíže, prohlásil Borrell. Moskva mluví o technických problémech

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell se obává možné eskalace sporu okolo běloruského vzdušného prostoru, do něhož se ve čtvrtek vložila Moskva. Borrell prohlásil, že ruské rozhodnutí neumožnit přistát některým aerolinkám v Moskvě způsobilo na unijní straně velké komplikace. Kreml podle agentury TASS ale uvedl, že nevidí důvod pro vznik nových problémů ve vztahu Ruska a Evropské unie.

Prezidenti a premiéři členských zemí EU v pondělí rozhodli o nových sankcích proti běloruskému režimu, který přinutil nouzově přistát civilní letoun s novinářem a opozičním aktivistou Ramanem Pratasevičem, jehož úřady uvěznily. Řada unijních zemí včetně Česka poté zakázala běloruským aerolinkám Belavia přistávat na svém území, přepravci z EU se navíc začali vyhýbat běloruskému vzdušnému prostoru.

Rusko, které je hlavním spojencem běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, ve čtvrtek znemožnilo přistát v Moskvě rakouským aerolinkám. Povolení nezískala ani francouzská společnost Air France, jejíž stroje se na cestě do Moskvy chtěly vyhnout Bělorusku. Aerolinky kvůli tomu ruší lety do ruské metropole.

„Bylo to velké narušení leteckého provozu. My ale stále nevíme, jestli jde o jednotlivé případy, nebo to bude obecný krok ruských úřadů,“ řekl před neformálním jednáním unijních ministrů obrany v Lisabonu Borrell. Dodal, že riziko eskalace ve vztahu k Rusku nelze vyloučit.

Úřad pro leteckou dopravu Rosaviacija oznámil, že průtahy ve vydávání povolení k příletu způsobuje skutečnost, že kvůli snaze leteckých společností vyhnout se Bělorusku a zvolit náhradní trasu dostává velké množství žádostí. Také ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ubezpečil, že situaci, kdy Moskva odmítla přijmout lety z Evropské unie, zavinily technické problémy. Ty podle něj souvisejí konkrétně s tím, že je třeba určit náhradní místa, kterými letadla vstupují do ruského vzdušného prostoru.

RBK: Rusko lety opět povolí

Ruská agentura RBK ve čtvrtek večer informovala s odkazem na svůj nejmenovaný zdroj blízký ruskému ministerstvu dopravy, že přílety evropských aerolinií, které se rozhodnou vyhýbat Bělorusku, Rusko v nejbližší době povolí.

Agentura TASS informovala, že Rusko dalo zelenou letu společnosti Austrian Airlines z Vídně do Moskvy, který se plánuje vyhnout Bělorusku. Austrian Airlines ale podle agentury upřesnily, že toto povolení se zatím nevztahuje na další lety. Naopak francouzské aerolinky Air France podle agentury AFP informovaly o zrušení dalšího svého letu do Moskvy kvůli chybějícímu ruskému souhlasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...