Letecká společnost

V sobotu po 101 letech končí existence Českých aerolinií. Z Paříže do Prahy podle plánu vzlétlo poslední letadlo s kódem OK. „Bolí to, protože jsem u ČSA prožil asi čtyřicet let,“ konstatoval v 90' ČT24 bývalý kapitán aerolinií Miloš Kvapil. Své roky u ČSA označil za „fantastickou dobu“. Na poslední let se neplánoval jít podívat, nemá to podle něj smysl.

Letecká společnost České aerolinie (ČSA) patří k pětici nejstarších fungujících aerolinek světa. Vznikla přesně před sto lety, 6. října 1923, jako Československé státní aerolinie, první let se konal 29. října téhož roku na trase Praha–Bratislava. V současnosti se společnosti příliš nedaří, ČSA se ocitly v březnu roku 2021 kvůli vysokým dluhům v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci, která skončila loni v létě.

Bezpečnost letů v Rusku je dlouhodobě horší než v západních zemích a zdá se, že západní sankce situaci ještě zhoršují. Počet nehod v civilním letectví se během roku 2023 zdvojnásobil, přestože bylo letů méně. Ruské letecké společnosti se během údržby musí spoléhat na „kanibalizaci“ vlastních strojů nebo nespolehlivé náhradní díly z Íránu, protože nemají přístup k západnímu zboží.

Pražské Letiště Václava Havla odbavilo za letošních prvních pět měsíců téměř čtyři a půl milionu cestujících, o dvě pětiny více než před rokem. Přibývá i zpožděných a zrušených letů. I proto, že v oboru po covidové éře chybí personál.

Irské aerolinky Ryanair si objednaly až 300 letadel Boeing 737 MAX 10. Polovina z nich má pevný harmonogram dodání, na druhou polovinu si firma vzala opci. Ryanair o tom informoval ve zprávě pro regulační úřady. Celková katalogová cena nákupu činí více než 40 miliard dolarů (854 miliard korun), aerolinky ale běžně dostávají velké množstevní slevy.

Největší německá letecká společnost Lufthansa se od rána potýkala s výpadkem svého počítačového systému. Fungovat přestaly mimo jiné systémy pro odbavení a nástup do letadel. Výpadek způsobily stavební práce ve Frankfurtu nad Mohanem, při kterých byly poškozeny optické kabely. Frankfurtské letiště kolem poledne zrušilo všechny přílety a letadla odklánělo na jiná letiště. Přistávání se podařilo obnovit odpoledne, odlety později během dne.

Extrémní mrazy ve Spojených státech mají podle tamních úřadů už nejméně pětašedesát obětí. Nejvíce zasažený je stát New York, kde již zemřelo víc než třicet lidí. V Buffalu jsou tisíce lidí bez elektřiny a ve městě zároveň platí kvůli sněhové bouři zákaz používání aut. Zrušeny jsou nadále tisíce letů. Velkou většinu z nich provozuje společnost Southwest Airlines, na níž se kvůli nezvládnutí situace snáší tvrdá kritika a pozornost federální vlády.

Stávka pilotů německých aerolinek Lufthansa v pátek ochromila leteckou dopravu, zrušeny jsou i spoje do Česka. Na velkých německých letištích se u přepážek společnosti tvoří dlouhé fronty lidí, kteří se snaží najít náhradu za neuskutečněné lety. Lufthansa vyzvala cestující, aby na letiště nejezdili, pokud byl jejich let odřeknut. Stávka za vyšší mzdy se koná v době, kdy ve třech západoněmeckých spolkových zemích končí letní prázdniny.

Čas letních dovolených se kloní k závěru a část turistů se nevrací jen s příjemnými zážitky; řeší nejrůznější reklamace za pobyty, které si objednali, a i když je podle cestovních kanceláří takových případů minimum, žádají, aby klienti případnou problematickou situaci začali řešit už na místě a všechno nenechávali až na dobu po návratu. Vhodné rovněž je, aby problémy dokumentovali.

S nárůstem počtu dovolených a odjezdy do ciziny během léta rostou i počty stížností na cestovní kanceláře. Podle zjištění ČT měli někteří lidé problém reklamovat pobyt poté, co úřady v egyptské zátoce Sahl Hasheesh uzavřely pláže po útoku žraloka. Cestování také momentálně komplikují přetížená letiště po celé Evropě.

S koncem školního roku příští týden začne hlavní sezona dovolených. Po slabších covidových letech ji vyhlížejí hoteliéři i cestovní kanceláře. Zájem klientů je proti loňsku enormní. I když stále nižší než v roce 2019. Už tento víkend se zaplnila letiště a hlavní silniční tahy k moři. Zájem o cestování překvapil hlavně evropská letiště a aerolinky. V minulých dvou letech propustily desítky tisíc zaměstnanců a teď jich mají málo.

Evropský výrobce Airbus se soudí s aerolinkou Qatar Airways kvůli údajným závadám na letounech A350. Právě těmi chtěl arabský provozovatel doplnit svou flotilu, aby zařadil menší a ekonomičtější stroje na dlouhé trasy. Airbus zároveň zrušil jinou dodávku letadel modelu A321.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon, který umožňuje, aby si tamní letecké společnosti jako vlastní majetek zaregistrovaly letadla dosud pronajatá od zahraničních společností. Sankce uvalené na Rusko po invazi Moskvy na Ukrajinu dávají leasingovým firmám čas do 28. března, aby se osvobodily od smluv s ruskými aerolinkami. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Západ, aby bojkotoval společnosti, které v Rusku stále podnikají. Zástupci zemí EU schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku.

Ruské aerolinky Aeroflot zruší od 8. března všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska, oznámila firma podle agentury TASS. Rozhodnutí vejde v platnost od pondělních 22:00 SEČ a vedly k němu „okolnosti, které brání provozování letů“, uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány. Zároveň další zahraniční firmy oznámily, že pozastavují v Ruské federaci své služby – nově se to týká například platební platformy PayPal nebo módních značek Zara, Bershka, Puma a Prada. Visa podle agentury Reuters uvedla, že pozastavuje operace v Rusku. Mastercard už nebude podporovat platební karty vydané ruskými bankami.

Premiér Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že lidem, kteří budou chtít bojovat za Ukrajinu, bude abolicí garantována beztrestnost. Uvedl také, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi a obvinili jednoho člověka kvůli veřejnému schvalování a ospravedlňování ruské agrese vůči Ukrajině. Dopustit se ho měl na internetu. Další dvě stovky případů vyšetřují.

Rusko uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska, Bulharska a Rumunska. Jde o odvetu za stejné rozhodnutí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu tyto země učinily vůči ruským leteckým společnostem v pátek. Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se v sobotu dohodly také všechny pobaltské země, stejný krok oznámilo i Slovinsko a chystá ho rovněž Německo.

Moskva podle šéfky horní komory parlamentu Valentiny Matvijenkové připravila soubor odvetných sankcí proti západním zemím. Senátorka podtrhla, že dobře zná slabiny Západu, citovala ji agentura TASS. Ruské ministerstvo hospodářství uvedlo, že pracuje na opatřeních k minimalizaci západních sankcí a že hodlá prohlubovat obchodní a ekonomické vztahy s asijskými zeměmi. Rusko už zakázalo britským aerolinkám vstup do svého vzdušného prostoru, oznámila agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija. Krok je odvetou za zákaz letů ruské společnosti Aeroflot do Spojeného království, informovala agentura Reuters.

Ukrajině kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika hrozí faktické odstřižení od letecké dopravy, přestože ukrajinská vláda ujišťuje, že je odhodlána ponechat vzdušný prostor otevřený. Varování z neoficiálních zdrojů se nejprve objevila v médiích. Později je potvrdila letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na neděli přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru. Už v sobotu zrušila lety na Ukrajinu nizozemská společnost KLM.

Americké telekomunikační společnosti AT&T a Verizon Communications odloží spuštění nové mobilní sítě páté generace (5G) v okolí některých letišť, aby tak odvrátily hrozící problémy v letecké dopravě. Přední americké aerolinky varovaly, že nová síť by mohla ovlivňovat zařízení v letadlech a způsobit rozsáhlé výpadky v letecké dopravě. Požadují, aby byl provoz sítě v okolí letišť zakázán.

Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.

Nejméně tři velké letecké společnosti musely zrušit desítky vánočních letů, protože jejich piloti a palubní personál onemocněli covidovou variantou omikron, případně jsou v karanténě. Přibližně deset zejména dálkových letů zrušila německá společnost Lufthansa. Téměř stovku letů nemohli na Štědrý den vypravit američtí dopravci Delta Air Lines a United Airlines, informovala agentura AP.

Pětice pilotů, která počátkem tohoto týdne podala soudu insolvenční návrh na aerolinky Smartwings, vzala svůj návrh zpět. Zdůvodnila to uzavřením dohody s firmou. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného v Insolvenčním rejstříku, na který upozornil web Zdopravy.cz. O formálním ukončení insolvence musí rozhodnout soud.

Běloruské ministerstvo zahraničí oznámilo sankce vůči aerolinkám z Evropské unie a Velké Británie, rozšíří také seznam osob se zákazem vstupu do Běloruska a dále omezí dovoz určitého zboží. Minsk tak činí v odvetě za sankce, které na Bělorusko minulý týden uvalily kromě EU a Velké Británie také Spojené státy a Kanada.

Aerolinky přepravily v loňském roce na pravidelných linkách 1,8 miliardy cestujících, což bylo o 60,2 procenta méně než v předchozím roce, vyplývá ze statistické ročenky za rok 2020, kterou zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Tržby z přepravy cestujících se loni kvůli pandemii propadly o 69 procent na 189 miliard amerických dolarů (čtyři biliony korun) a čistá ztráta leteckých společností tak činila 126,4 miliardy dolarů.