ČSA slaví sto let. Patří k nejstarším fungujícím aerolinkám světa

3 minuty
Události: ČSA slaví sto let
Zdroj: ČT24

Letecká společnost České aerolinie (ČSA) patří k pětici nejstarších fungujících aerolinek světa. Vznikla přesně před sto lety, 6. října 1923, jako Československé státní aerolinie, první let se konal 29. října téhož roku na trase Praha–Bratislava. V současnosti se společnosti příliš nedaří, ČSA se ocitly v březnu roku 2021 kvůli vysokým dluhům v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci, která skončila loni v létě.

Posádku historicky prvního letu společnosti Československé státní aerolinie (ČSA) tvořili pilot Karel Brabenec a redaktor brněnských Lidových novin Václav König. S dvojplošníkem Aero A-14 Brandenburg vzlétli 29. října 1923 z letiště Praha-Kbely.

Po roce 1911, kdy Jan Kašpar podnikl první dálkový let ve střední Evropě z Pardubic do Prahy, a roce 1919, kdy vznikly tři letecké továrny (Letov, Aero a Avia), to byl další významný mezník v dějinách československého a českého letectví.

Společnost ČSA do konce roku 1923 přepravila celkem 29 cestujících, deset kilogramů pošty a 110 kilogramů nákladu. Zprvu zajišťovala pouze vnitrostátní dopravu, k lince do Bratislavy přibyly lety do Košic, Brna, Ostravy, Mariánských Lázní a Karlových Varů.

Letecké spojení se zahraničím zajišťovala od roku 1928 soukromá společnost se státní subvencí Československá letecká společnost, která létala z Prahy například do Berlína, Vídně, Drážďan, Kasselu a Rotterdamu.

Jadranský expres

V roce 1929 se ČSA staly členem Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA). O rok později byla zavedena mezinárodní poznávací značka „OK“, která nahradila dosud užívané „L“. V témže roce ČSA poprvé opustily území státu. Prvním zahraničním cílem se stal 1. července 1930 Záhřeb.

Na „jadranský expres“ nasadily tehdejší Československé státní aerolinie letoun Ford 5 AT-C Trimotor pro 14 cestujících. Později byla linka Praha–Bratislava–Záhřeb prodloužena do Sušaku (dnes součást města Rijeka).

Tři roky po letu do Záhřebu spojily ČSA Prahu s Bukureští (přes Brno, Košice, Užhorod a Kluž) a v roce 1936 byl zahájen letecký provoz na lince Praha–Moskva. Během 30. let stihla letecká společnost zahájit ještě lety do Bruselu, Paříže, Říma a Budapešti.

2 minuty
Zprávy ve 12: 100 let od založení ČSA
Zdroj: ČT24

Na jiný kontinent po válce

Z kbelského letiště létaly ČSA až do roku 1937, kdy byl zahájen provoz letiště v Ruzyni. Krátce před druhou světovou válkou měla společnost zavedeny své linky do většiny významných evropských měst, během války však byl provoz ČSA zastaven. Svou činnost aerolinie obnovily 14. září 1945, provoz ale zahájily až v březnu 1946 již jako jediný provozovatel civilní letecké dopravy v tehdejším Československu.

Další milník přišel v roce 1947, kdy ČSA vstoupily poprvé do mezikontinentální letecké dopravy. Tehdy se otevřely linky do Káhiry, Istanbulu a Ankary. Bouřlivý rozvoj v mezinárodní dopravě ČSA zažily v 60. letech, kdy se v síti linek objevila nová města v Africe, na Blízkém a Středním východě i v jihovýchodní Asii.

V roce 1960 například při letu do Jakarty aerolinky překročily poprvé rovník, o dva roky později zahájily provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany. Linka do New Yorku byla otevřena v roce 1970.

Po pádu komunistického režimu se ČSA staly členem Sdružení evropských leteckých společností (AEA) a transformovaly se na akciovou společnost (1992). Po rozdělení státu se Československé aerolinie v březnu 1995 přejmenovaly na České aerolinie; ochranná známka ČSA i identifikační znak OK zůstaly zachovány.

V roce 2001 se ČSA staly členem aliance SkyTeam. Od září 2012 byly ČSA součástí Českého Aeroholdingu, který sdružoval i Letiště Praha a další společnosti z oblasti letecké přepravy.

Úpadek ČSA

Kvůli finančním potížím do ČSA v roce 2013 finančně vstoupily korejské aerolinie Korean Air, které držely 44 procent akcií. V únoru 2018 se majoritním vlastníkem stala společnost Smartwings (tehdy Travel Service), která získala podíl 97,74 procenta.

Odkoupila 44 procent akcií od společnosti Korean Air a 20 procent od státního podniku Prisko, přičemž 34 procent již předtím vlastnila. Po odkoupení byly ČSA přiřazeny do koncernu Smartwings Group.

ČSA zasáhly dopady pandemie koronaviru, dopravce musel zrušit velké množství spojů. V březnu 2021 se společnost ocitla kvůli vysokým dluhům v úpadku, následně soud povolil reorganizaci. Ta skončila loni v létě. Insolvenční soud tehdy vzal na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu podniku.

Šlo především o uhrazení největší části dluhů za více než 58 milionů korun, emisi nových akcií a převzetí novými akcionáři, změny základního kapitálu nebo načerpání vypořádacího a provozního úvěru od nového investora. Tím se stala loni v lednu založená Prague City Air majitelů Smartwings Group Jiřího Šimáně a Romana Vika.

Seznam destinací, kam ČSA létají, dopravce kvůli finančním problémům v minulých letech dlouhodobě zmenšoval. Dosud pravidelně létal do Paříže, na konci června obnovil lety do Madridu a od 2. října přidal třetí pravidelnou linku, a to do arménského hlavního města Jerevanu.

Aerolinky nyní disponují jediným letadlem Airbus A320, který mají v pronájmu. Podle rezervačního webu dopravce na linku do Jerevanu nasadí Boeing 737-800.

Výstava k výročí na pražském letišti

Historické milníky ČSA si mohou od 6. října návštěvníci Letiště Václava Havla Praha prohlédnout u příležitosti výstavy 100 let z historie české aviatiky, kterou přichystalo pražské letiště spolu s Českými aeroliniemi.

Výstava se nachází ve spojovací hale mezi Terminály 1 a 2 a bude zde až do konce roku. Letiště také vytvořilo speciální webovou stránku Letisteslavi.cz, kde si může veřejnost prohlédnout zajímavosti z historie české aviatiky či si rezervovat exkurzi k výročí.

„Sto let v historii ČSA se neslo ve znamení řady klíčových milníků, triumfů, ale také výzev. V neposlední řadě jsou to i vzpomínky a zážitky pro miliony cestujících. Jsem rád, že s ohledem na velmi složité nedávné období, kterým si společnost musela projít, dnes mohou České aerolinie slavit sté výročí od svého vzniku, ostatně jako pátá nejstarší a dosud existující letecká společnost na světě,“ poznamenal předseda představenstva ČSA Petr Kudela.

Výročí originálním způsobem připomněli také Jiřina a Rostislav Kopečtí, kteří sestavili sbírku stejnokrojů letušek ČSA. Ve staré hale na Ruzyni se v pátek večer potkali s dalšími bývalými zaměstnanci ČSA na improvizovaném happeningu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Utíkali tak rychle, že Bulhaři nestihli vydat zatykač. Vrahy dopadli v Čechách

Čeští detektivové dopadli ve Středočeském kraji dva vrahy z Bulharska. Díky rychlé mezinárodní spolupráci se muži nestihli přesunout dál a jeden z nich už je zpátky v zemi původu. Ročně bývá v tuzemsku dopadeno přes dvě stě kriminálníků ze zahraničí.
před 18 mminutami

Vláda omezí počet zákonů poslaných do sněmovny

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.
před 7 hhodinami

Cermat školství ničí, míní lektor. Testy tvoří experti, oponuje Krejčí

Cermat svými testy ničí naše školství, jsou tam příklady odtržené od praxe, uvedl v úterních Událostech, komentářích s moderátorem Martinem Řezníčkem lektor a didaktik Robert Čapek, který je známý pod přezdívkou Líný učitel. Podle bývalého ředitele Cermatu Miroslava Krejčího je řešení situace složitější a není cestou tyto typy testů zrušit. Zmínil, že se na nich podílejí odborníci. Školský systém podle něj potřebuje mít jasná čísla, kterými výsledky vzdělávání měří.
před 10 hhodinami

Fiala varoval před škodami kvůli odkladu dohody o Dukovanech

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že brněnský soud bude ve sporu o dostavbu Dukovan rozhodovat co nejrychleji a uvědomuje si rizika a škody, které vznikají z prodlení. Uvedl to po středečním zasedání vlády. Jaderný tendr loni vyhrála jihokorejská firma KHNP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Justiční špičky jednaly s Pavlem o násilí mladých či digitalizaci

Prezident Petr Pavel se ve středu odpoledne sešel s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Hovořili o prioritách v řízení státního zastupitelství či o rostoucím násilí nezletilých a mladistvých. Pavel jednal také s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Na Pražském hradě řešili například kroky státu k zefektivnění soudního řízení. Vávra dodal, že prezident by se chtěl začít s představiteli justice scházet častěji.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Den proti rakovině letos upozorňuje na karcinom tlustého střeva

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.
před 12 hhodinami

Černá Hora zablokovala majetek motolského exnáměstka Budinského

Černá Hora na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zablokovala majetek bývalého náměstka motolské nemocnice Pavla Budinského. Jde o vilu poblíž přímořského letoviska Tivat a akcie v Černé Hoře registrované firmy. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle pondělních informací serveru Odkryto.cz se tak stalo na základě žádosti vyšetřovatelů z Česka. K podobnému kroku podle serveru přistoupily i úřady v Kostarice.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

„Sonda do duše“ profesionálů přinesla cenu reportáži o střelbě na fakultě

Nadace OSF v Praze ocenila novinářky a novináře, kteří citlivě, precizně a inovativně zpracovali klíčová témata v uplynulém roce. Cenu za audiovizuální reportáž získaly Zuzana Černá a Barbora Loudová za reportáž Temnota našich dní, která „přinesla sondu do duší“ těch, kteří byli na místě tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Z našeho pohledu to byli především trénovaní profesionálové, policisté, záchranáři a psychologové,“ uvedla Černá s tím, že jako autorky chtěly nabídnout společnosti terapii a ukázat, že „pokud tito lidé prožívají emoce a jsou zasaženi, tak na to má právo každý z nás“.
před 17 hhodinami
Načítání...