Otec českého letectví se tomuto oboru věnoval jen krátkou dobu. Zemřel jako neúspěšný zadlužený muž – nejspíš dobrovolně.
Před 90 lety zemřel Jan Kašpar. Otec českého létání nejspíš spáchal sebevraždu
Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v letech 1910–1912. První let před diváky, ve výšce 20–25 metrů, uskutečnil 16. dubna 1910 v Pardubicích, slavný dálkový přelet z Pardubic do Prahy se mu povedl 13. května 1911. Již o rok později zřídil Kašpar v Pardubicích Aviatickou školu. Zemřel před 90 lety, 2. března 1927 v Pardubicích, kdy nejspíš zvolil dobrovolný odchod ze světa po krachu svého podnikání.
Údajně byl zadlužený, někteří pamětníci mluvili o duševní chorobě či alkoholismu. Podle některých svědectví si vzal šálu, polil ji benzínem, omotal kolem hlavy a nadýchal se toxických par. Lékař pak do úmrtního listu napsal „zápal plic“.
Pradědové českého letectví
V minulosti existovala řada průkopníků letectví v českých zemích. Existuje pozoruhodná legenda o létajícím ševci Vítu Fučíkovi (alias Kudličkovi) z 18. století z Vodňanska, v roce 1878 úspěšně vyzkoušel brněnský Němec Paul Haenlein jednu z prvních řiditelných vzducholodí na světě. V roce 1881 předvedl pražský úředník František Vaněk model křížence vzducholodi a letadla poháněný tryskovým motorem. A na bezmotorovém kluzáku létal v Praze strojník František Štěpánek již v roce 1896.
Jan Kašpar (vpravo) s Evženem Čihákem
První motorový let v českých zemích podnikl 28. prosince 1909 francouzský pilot Louis Gaubert na chuchelském dostihovém závodišti u Prahy. Téhož roku německý inženýr Otto Hieronymus z Mladé Boleslavi zabudoval do francouzského letadla firmy Blériot motor vlastní konstrukce a v dubnu 1910 s ním úspěšně poletoval v Praze a v okolí Mladé Boleslavi. A údajně již v roce 1906 létal také trutnovský Němec Igo Etrich.
Proč právě Kašpar?
Jan Kašpar se stal prvním českým aviatikem v roce 1910. Za peníze od bohatého tatínka koupil ve Francii letadlo Blériot XI, tedy sériově vyráběný stroj téměř shodný s tím, na němž slavný Louis Blériot v roce 1909 přeletěl kanál La Manche. Namontoval do něj italský motor Anzani a 16. dubna 1910 v Pardubicích vzlétl.
Ještě téhož roku v listopadu se v Mladé Boleslavi dostal do vzduchu Metoděj Vlach – tentokrát na stroji vlastní konstrukce. Bylo to první úspěšné české letadlo.
Pamětní deska Jana Kašpara
Kašpar se narodil se 20. května 1883 v Pardubicích v rodině hoteliéra Františka Kašpara, majitele proslulého hotelu Veselka. Po studiích na pardubické reálce odešel do Prahy na Vysoké učení technické, kde získal titul inženýr. Zajímal se o automobily a tento zájem jej v roce 1907 přivedl do Německa, kde v Mohuči absolvoval automobilový kurz.
O rok později se stal správcem autoparku ve vestfálské Alteně u firmy Basse a Selve. Do Čech se vrátil v lednu 1909 a v březnu nastoupil do mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement. Zde pracoval i jeho bratranec Eugen Čihák, s nímž již v červenci 1909 firmu opustil a vrátil se do Pardubic. S místními truhláři pak začali připravovat první aviatické pokusy. Kašpar se pokoušel o vlastní konstrukci draka a motoru, ale nakonec zakoupil jednoplošník Louise Blériota.
Otec letectví nezískal pilotní průkaz
Po prvním letu v dubnu 1910 podnikal další vzlety v českých zemích. Slavný let Pardubice – Velká Chuchle uskutečnil 13. května 1911: vzdálenost 121 km překonal za 92 minut ve výšce asi 800 metrů. Dalším jeho slavným letem se stal první dálkový přelet s cestujícím v Čechách na trase Mělník–Chuchle, kterou zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jeho pasažérem byl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva.
Vzlet Kašparova letadla v Pardubicích
V červnu 1911 ale Kašpar neuspěl při pilotní zkoušce ve Vídni podle mezinárodních pravidel. Svou poslední produkci uskutečnil 28. července 1912 v Jindřichově Hradci. Poté s létáním skončil, patrně též kvůli smrti otce, která ho velmi zasáhla.
Definitivní konec pro něj znamenala první světová válka, kterou strávil v hodnosti poručíka daleko od letadel. Po ní zůstal sám, bez prostředků, s velkými dluhy, zneuznán a trpící depresemi. Ve 20. letech se živil obchodováním se dřevem a krátce pracoval na ministerstvu veřejných prací jako referent pro letectví.