Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon, který umožňuje, aby si tamní letecké společnosti jako vlastní majetek zaregistrovaly letadla dosud pronajatá od zahraničních společností. Sankce uvalené na Rusko po invazi Moskvy na Ukrajinu dávají leasingovým firmám čas do 28. března, aby se osvobodily od smluv s ruskými aerolinkami. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Západ, aby bojkotoval společnosti, které v Rusku stále podnikají. Zástupci zemí EU schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku.
Sankce uvalené na Rusko dávají leasingovým firmám čas do 28. března, aby se vyvázaly ze smluv s ruskými aerolinkami. Ruské letecké společnosti mají téměř 780 pronajatých letadel, z toho 515 ze zahraničí. Cena strojů ze zahraničí přesahuje deset miliard dolarů (227 miliard korun).
Nový zákon umožňuje ruským aerolinkám ponechat si flotilu zahraničních letadel a provozovat je na vnitrostátních linkách. Ruské letecké společnosti jim také mohou vydávat osvědčení o letové způsobilosti. Jeho platnost u velké části strojů skončila kvůli rozhodnutí bermudského regulátora, kde jsou registrovány.
Nastalá situace by mohla vést ke sporům mezi leteckými společnostmi a vlastníky pronajatých letadel. Mezinárodní pravidla navíc zakazují dvojí registraci letadel. Všeobecně se má za to, že leasingové společnosti pravděpodobně nebudou souhlasit s uvolněním svých letadel ze současných zahraničních registrů, které zvolily z obav ohledně spolehlivosti ruských předpisů.
„Registrace letadla bez dokladu o odhlášení z předchozího registru a také bez souhlasu vlastníka je nezákonná. Šlo by o neplnění leasingových smluv,“ uvedl poradce leteckých dopravců Bertrand Grabowski.
Očekává se i znárodnění zahraničního majetku
Zabavení letadel, která patří zahraničním leasingovým společnostem, bylo jednou z očekávaných reakcí Moskvy na západní sankce. Rusko už dříve omezilo do konce roku export široké škály produktů. Tento zákaz se týká i zboží zahraničních společností působících v Rusku. Další opatření by mohla zahrnovat mimo jiné zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů.
Čeká se také znárodnění majetku zahraničních firem, které opustí zemi. Ruská prokuratura už varovala mimo jiné společnosti Coca-Cola, McDonald's, Procter & Gamble, IBM a Yum Brands, pod kterou spadají řetězce KFC a Pizza Hut. Rusko též podle Wall Street Journal pohrozilo zatčením těch představitelů západních společností, kteří kritizují tamní vládu, ruské úřady takovou hrozbu podle TASS odmítají.
Unie ještě přitvrdí
Zástupci zemí Evropské unie v pondělí odpoledne schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
Podle francouzského předsednictví EU se státy shodly také na tom, že by Světová obchodní organizace měla odebrat Rusku status nejvyšších výhod, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží.
EU se od počátku invaze snaží bezprecedentními sankcemi cílit na oslabení příjmů ruského režimu a ochromení klíčových hospodářských sektorů. Evropské firmy, z nichž řada se již z Ruska stáhla, budou mít zakázány veškeré investice do ropného průmyslu či energetiky. Zákaz se bude týkat i dodávek technologií či komponent nebo spolupráce na průzkumech těžby.
Zákaz vývozu luxusního zboží je zase podle diplomatů cílený na ruskou smetánku, jejíž část je napojena na režim prezidenta Vladimira Putina. Bude se vztahovat mimo jiné i na automobily v hodnotě vyšší než 50 tisíc eur (1,25 milionu korun), což se dotkne například značek Audi, BMW, Mercedes, Ferrari a Porsche.
Sankce musejí členské státy formálně schválit písemnou cestou, v platnost by měly vstoupit v úterý ráno.
Bojkotujte firmy, které podnikají v Rusku, vyzval Kuleba
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba jmenoval více než dvacet velkých západních firem a bank, které dál podnikají v Rusku. Zahraniční vlády a spotřebitele vyzval k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle Kuleby stáhlo jen částečně. Zdůraznil, že je nemorální podnikat v zemi, která napadla svého souseda.
„Jsme s tímto (částečným odchodem) nespokojeni. Známe ty firmy, známe jejich triky a manévry ve snaze zůstat na ruském trhu,“ řekl ministr podle listu Ukrajinska pravda. Přislíbil zároveň, že je Kyjev přiměje k úplnému odchodu. Pro ten se už rozhodlo 209 západních společností.
K velkým firmám, které zatím Rusko neopustily, patří podle Kuleby obchodní řetězce Leroy Merlin, Metro, Auchan a Spar, výrobci automobilových pneumatik Pirelli a Bridgestone, hotely Accor a Intercontinental, strojírenské podniky OTIS Worldwide, Honeywell, Mohawk Industries, Arconic, výrobci kosmetiky či chemických přípravků Oriflame, Kimberly-Clark, Koti, Ecco, Salvatore Ferragamo, tabákový koncern Philip Morris, restaurace Papa John's a potravinářská společnost Kellogg, farmaceutický podnik Bayer a banky Raiffeisen, OTP, City Group, Société Générale a Sanpaolo.
Ruská pobočka francouzské společnosti Danone podle agentury RIA Novosti v pondělí ujistila, že se nechystá zastavit v Rusku výrobu a ukončit tam své podnikání. Danone v Rusku vyrábí pod různými značkami, včetně osmi ruských.
Konec mezinárodního byznysu v Rusku?
„Ještě jednou je (firmy) vyzývám, aby co nejdříve opustily ruský trh, další vlády a spotřebitele pak k bojkotu těchto firem, dokud podnikání v Rusku neukončí,“ prohlásil Kuleba. „Mezinárodní byznys by měl odejít z Ruska jak z morálních, tak z pragmatických důvodů. Působení v zemi barbarů poškozuje pověst, nikdo nechce být spojován s válečnými zločiny,“ pokračoval.
Ruská ekonomika se podle názoru ukrajinského šéfa diplomacie rychle blíží ke krachu, a tak by měly firmy odejít už teď, aby se nemusely pokoušet vydobýt zbytky svých investic z ruských trosek. Kuleba také řekl, že Moskva pomýšlí na znárodnění západních aktiv.
Hackeři ze skupiny Anonymous tvrdí, že o víkendu zaútočili na německou dceřinou společnost ruského ropného koncernu Rosněfť. Podle svého prohlášení získali z firemních laptopů na dvacet terabajtů dat a na dálku vymazali obsah z devětapadesáti telefonů a dalších zařízení. Informuje o tom i agentura DPA, podle níž podnik přiznal bezpečnostní incident a obrátil se na německou policii. Mezi terče skupiny patřily v uplynulých dnech ruské banky i televizní kanály.
MMF: Ukrajinská ekonomika by mohla klesnout až o 35 procent
Ukrajinská ekonomika letos v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles hrubého domácího produktu (HDP) dosáhnout 25 až 35 procent. Ve svém výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
„MMF varuje, že hospodářský výhled (Ukrajiny) se rychle zhoršuje, protože pokračující konflikt způsobuje rozsáhlou destrukci ukrajinských výrobních kapacit a čím dál více obyvatel hledá útočiště v jiných zemích,“ píše se ve zprávě fondu. V loňském roce ukrajinská ekonomika vzrostla o 3,2 procenta.
Zpráva uvádí, že ukrajinská vláda nadále plní své dluhové závazky a že ukrajinský platební systém zůstává funkční. Banky jsou podle zprávy otevřené a převážně likvidní.
Zpráva byla připravena předtím, než měnový fond minulý týden Ukrajině schválil nouzovou pomoc v objemu 1,4 miliardy dolarů (téměř 32 miliard korun). Zveřejněna však byla až nyní.
