RIA Novosti

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Německá policie v pátek zničila podezřelé zařízení, které našla v berlínském domě, kde bydlí zaměstnanci ruské státem ovládané tiskové agentury RIA Novosti. Vyšetřovatelé zjišťují, jak nebezpečný předmět byl a zda měli být Rusové terčem plánovaného útoku. RIA Novosti nalezené zařízení popsala jako kanystr omotaný dráty.

Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon, který umožňuje, aby si tamní letecké společnosti jako vlastní majetek zaregistrovaly letadla dosud pronajatá od zahraničních společností. Sankce uvalené na Rusko po invazi Moskvy na Ukrajinu dávají leasingovým firmám čas do 28. března, aby se osvobodily od smluv s ruskými aerolinkami. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Západ, aby bojkotoval společnosti, které v Rusku stále podnikají. Zástupci zemí EU schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku.

Běloruská diplomacie požaduje, aby Spojené státy od 1. září snížily počet svých zaměstnanců na velvyslanectví v Minsku na pět lidí. Oznámila to agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčího běloruského ministerstva zahraničí. Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou americkou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Ruský prezident Vladimir Putin odpovídal na otázky občanů, kteří mu je během tradiční debaty mohli zaslat například pomocí mobilní aplikace. Šéf Kremlu tímto způsobem reaguje na dotazy obyvatel země již od roku 2001. Loni ale obvykle několikahodinovou debatu vynechal s odůvodněním, že jí nepřeje epidemická situace.

Stejně jako v Česku je i v Rusku vrbětická kauza stále tématem pro média. Zpracování se ale výrazně liší, do reportáží ruských státních médií totiž výrazně zasahuje propaganda a dezinformace. Vliv mají nejen na povahu sdělovaných informací, ale také na výběr respondentů. V reportážích tak český přístup k diplomatické krizi kritizují Češi, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci ruských médií. Jak tamní novináři vykreslují Česko, co zamlčují a co naopak akcentují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) použije lepidlo vyrobené z pryskyřice severoafrických jehličnanů, aby hermeticky utěsnila trhlinu v přechodové komoře ruského modulu Zvězda, kterou z ISS už měsíce uniká vzduch. Uvedla to agentura RIA Novosti s odvoláním na hovory vedené mezi kosmonauty na oběžné dráze a pozemním řídícím střediskem. Práce na utěsnění modulu začala v pondělí a hotovo by mělo být v pátek.

Ruská kosmická agentura Roskosmos ustoupila od spolupráce s USA na meziplanetární stanici Veněra-D, která by měla koncem nynějšího desetiletí zamířit k Venuši, tedy k sousední planetě Země. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na vysokého představitele Roskosmosu Alexandra Blošenka.

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

Slovensko vyhostilo tři ruské diplomaty. Denníku N to potvrdil mluvčí slovenské diplomacie Juraj Tomaga. Podle serveru aktualne.sk pracovali pro ruské tajné služby. Moskva na krok slovenské strany zareaguje „zrcadlově“, uvedlo podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí.

Rusko v pondělí informovalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku o vyhoštění dvou českých diplomatů. Sdělila to mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová, podle níž je to očekávaná a symetrická reakce na stejný český krok z počátku června. Česko tak nyní považuje problém, který nevznikl na jeho straně, za vyřešený, dodala Štíchová.

Ruské úřady ve čtvrtek zahájily trestní stíhání starosty města Norilsk na severu země kvůli jeho nedostatečné reakci na únik ropného paliva do přilehlé řeky. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Únik koncem května způsobil lokální ekologickou katastrofu, při níž ropa zamořila několik řek a jezero.

Ruští prokurátoři požádali v pondělí moskevský soud, aby Američana Paula Whelana potrestal osmnácti lety odnětí svobody za špionáž. Whelan, který má také britské, irské a kanadské občanství, ve svém závěrečném vystoupení požádal soud, aby jej zprostil obvinění, protože je nevinen, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na obhájce Vladimira Žerebjonkova. Soud podle advokáta vynese rozsudek 15. června. Whelanovi hrozí trest od deseti do dvaceti let vězení.

Moskva si nepřeje vyostřovat vztahy s Českem, prohlásila ve středu v moskevském rozhlase mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Učinila tak při komentování posledních událostí, včetně zpráv českých médií o možném ruském útoku na pražské komunální politiky. Podle Zacharovové mají Češi předložit konkrétní důkazy.

Rusko ve čtvrtek vypovědělo dva pracovníky německého velvyslanectví v zemi. Krok přišel krátce poté, co Berlín kvůli srpnové vraždě Gruzínce vyhostil dvojici ruských diplomatů. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí, které oběma německým diplomatům dalo týden na odjezd. Berlín nad vyhoštěním svých diplomatů vyslovil politování.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že neví o žádné pomoci, kterou by poskytlo americkým jednotkám při zabití šéfa organizace Islámský stát Abú Bakra Bagdádího. Donald Trump přitom Rusům děkoval za umožnění průletu vzdušným prostorem v Sýrii. Íránský ministr informací Američanům vzkázal, že zabili vlastní výtvor. Francouzi a Britové operaci ocenili s tím, že boj proti teroristům nekončí.

Ruské tiskové agentury oznámily, že Rusko už ví, kde se vzal záhadný otvor v plášti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Odvolávají se na informace ruské kosmické agentury Roskosmos.