Ruští kosmonauti začali opravovat díru na vesmírné stanici. Využijí pryskyřici

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) použije lepidlo vyrobené z pryskyřice severoafrických jehličnanů, aby hermeticky utěsnila trhlinu v přechodové komoře ruského modulu Zvězda, kterou z ISS už měsíce uniká vzduch. Uvedla to agentura RIA Novosti s odvoláním na hovory vedené mezi kosmonauty na oběžné dráze a pozemním řídícím střediskem. Práce na utěsnění modulu začala v pondělí a hotovo by mělo být v pátek.

Z rozhovorů vyplynulo, že kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov k utěsnění trhliny v modulu použijí také vrtačku, vysavač, různé stěrky a tmely, pěnovou gumu, fólie, čistící ubrousky, kovové podložky a izolační pásku. Během práce se budou chránit ochrannými pomůckami. Nelze vyloučit, že v přechodové komoře jsou i další trhliny; kosmonauti jich původně vytipovali až šest, ale při dalším zkoumání se ukázalo, že vzduch unikal jen v jediném místě. V uzavřeném úseku, kde se trhlina nachází, poklesl tlak.

O malém úniku vzduchu z ISS informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos loni v srpnu. Americký úřad pro letectví a kosmonautiku NASA vzápětí ujistil, že únik se nachází v přípustných mezích a neohrožuje ani posádku, ani fungování ISS.

Až v září se podařilo zjistit, že k úniku dochází v pracovním úseku ruského modulu, kde se nachází věděcká aparatura. Určit přesné místo trhliny se posádce podařilo až v polovině října za pomoci sáčku s čajem.

První pokus utěsnit prasklinu pomocí lepicí pásky pokles tlaku zpomalil, ale jen nakrátko. V listopadu kosmonauti místo vyspravili novou záplatou, ale ani ta úniku trvale nezabránila. Zprvu se odhadovalo, že trhlina má 2,7 centimetru, ale nakonec se ukázalo, že je dlouhá 4,5 centimetru. Místo kosmonauti nafotili i z vnější strany.

Minulý měsíc nákladní loď Progress MS-16 dopravila na oběžnou dráhu zásoby kyslíku, speciální mikroskop potřebný pro prozkoumání trhliny a materiál a nářadí k opravě.

Na ISS se aktuálně nalézá sedmičlenná posádka: čtyři astronauti NASA Kathleen Rubinsová, Victor Glover, Shannon Walkerová a Michael Hopkins, dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov a japonský astronaut Soiči Noguči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.