Ruští kosmonauti začali opravovat díru na vesmírné stanici. Využijí pryskyřici

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) použije lepidlo vyrobené z pryskyřice severoafrických jehličnanů, aby hermeticky utěsnila trhlinu v přechodové komoře ruského modulu Zvězda, kterou z ISS už měsíce uniká vzduch. Uvedla to agentura RIA Novosti s odvoláním na hovory vedené mezi kosmonauty na oběžné dráze a pozemním řídícím střediskem. Práce na utěsnění modulu začala v pondělí a hotovo by mělo být v pátek.

Z rozhovorů vyplynulo, že kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov k utěsnění trhliny v modulu použijí také vrtačku, vysavač, různé stěrky a tmely, pěnovou gumu, fólie, čistící ubrousky, kovové podložky a izolační pásku. Během práce se budou chránit ochrannými pomůckami. Nelze vyloučit, že v přechodové komoře jsou i další trhliny; kosmonauti jich původně vytipovali až šest, ale při dalším zkoumání se ukázalo, že vzduch unikal jen v jediném místě. V uzavřeném úseku, kde se trhlina nachází, poklesl tlak.

O malém úniku vzduchu z ISS informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos loni v srpnu. Americký úřad pro letectví a kosmonautiku NASA vzápětí ujistil, že únik se nachází v přípustných mezích a neohrožuje ani posádku, ani fungování ISS.

Až v září se podařilo zjistit, že k úniku dochází v pracovním úseku ruského modulu, kde se nachází věděcká aparatura. Určit přesné místo trhliny se posádce podařilo až v polovině října za pomoci sáčku s čajem.

První pokus utěsnit prasklinu pomocí lepicí pásky pokles tlaku zpomalil, ale jen nakrátko. V listopadu kosmonauti místo vyspravili novou záplatou, ale ani ta úniku trvale nezabránila. Zprvu se odhadovalo, že trhlina má 2,7 centimetru, ale nakonec se ukázalo, že je dlouhá 4,5 centimetru. Místo kosmonauti nafotili i z vnější strany.

Minulý měsíc nákladní loď Progress MS-16 dopravila na oběžnou dráhu zásoby kyslíku, speciální mikroskop potřebný pro prozkoumání trhliny a materiál a nářadí k opravě.

Na ISS se aktuálně nalézá sedmičlenná posádka: čtyři astronauti NASA Kathleen Rubinsová, Victor Glover, Shannon Walkerová a Michael Hopkins, dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov a japonský astronaut Soiči Noguči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...