Kosmonaut

Z kazachstánského kosmodromu Bajkonur úspěšně odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici loď Sojuz MS-26. Na palubě má tříčlennou posádku – dva ruské kosmonauty a Američana Dona Pettita. Ten se stal v 69 letech vůbec nejstarším aktivním astronautem. Do oddílu astronautů se dostal na čtvrtý pokus – v roce 1996. Na svůj první let čekal šest let. Pak ale ve vesmíru strávil rovnou půl roku. Posádka aktuálního letu by na vesmírné stanici měla strávit asi šest měsíců, během nichž provede přes čtyřicet vědeckých experimentů. V plánu je také výstup do volného vesmíru.

Vláda hodlá vyslat na oběžnou dráhu druhého Čecha v historii, záložního astronauta týmu Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobodu, a to nejpozději v roce 2029. Letos by měl začít s výcvikem. Jaká bude návratnost této investice? Na to v Událostech, komentářích odpovídali kromě Svobody také jeho předchůdce Vladimír Remek, ministr dopravy Martin Kupka a opoziční poslanec Zdeněk Kettner.

Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko se stal člověkem, který strávil nejdelší dobu ve vesmíru. Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos. Devětapadesátiletý Kononěnko strávil ve vesmíru za svoji kariéru více než 878 dnů a 12 hodin. Dosavadním držitelem rekordu byl od roku 2015 Kononěnkův krajan Gennadij Padalka, připomíná agentura AP. Padalka ve vesmíru pobyl celkem 878 dnů, 11 hodin, 29 minut a 48 vteřin.

Rusko plánuje v následujícím desetiletí vyslat na Měsíc kosmonauty a do budoucna tam vybudovat vlastní základnu, uvedla agentura TASS s odkazem na ruskou kosmickou korporaci RKK Energija. Moskva se tak údajně pokusí vyrovnat podobným snahám Spojených států a stanout po boku dalších států, které se při dobývání vesmíru zaměřují na jedinou přirozenou družici Země.

Ze záložního chladiče ruské laboratoře Nauka na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí unikla chladicí kapalina, uvedla ruská kosmická agentura Roskosmos. Posádce ani stanici podle ní nehrozí žádné nebezpečí, což potvrdil i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Zemřel vojenský pilot Oldřich Pelčák, bylo mu 79 let. Informaci o jeho úmrtí zveřejnil na Facebooku Vojenský historický ústav a sdílely ji i další spolky a lidé zabývající se letectvím a kosmonautikou. Pelčák ve druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Na palubu kosmické lodi Sojuz 28 však nakonec nastoupil Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil téměř osm dní na oběžné dráze.

Čína se chystá v příštích letech rozšířit svou vesmírnou stanici ze tří modulů na šest a je připravena ji otevřít i pro zahraniční astronauty. Podle agentury Reuters to uvedla Čínská akademie vesmírných technologií.

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Čtveřice astronautů v pondělí úspěšně dokončila sestup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když jejich loď Dragon od společnosti SpaceX dosedla za pomoci padáků na hladinu Atlantického oceánu východně od amerického státu Florida. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Přibývá důkazů, že astronauti jsou ve vesmíru náchylnější k infekcím. Například astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) běžně trpí kožními vyrážkami a také respiračními a nerespiračními onemocněními. Současně se ví, že astronauti vylučují více živých virových částic; například virus Epstein-Barrové, varicella-zoster způsobující pásový opar, herpes-simplex-1 způsobující vředy a cytomegalovirus. Výsledky těchto pozorování naznačují, že lidský imunitní systém cestováním ve vesmíru trpí. Ale jaký mechanismus za to může být zodpovědný, to věda nevěděla.

Vesmírná stanice Skylab částečně vyplnila mezeru, která vznikla mezi koncem amerického programu dobývání Měsíce v roce 1972 a startem prvního raketoplánu na jaře 1981. Ambiciózní program, který vznikl i díky komponentům zbylým z měsíčního Apolla, zamířil do vesmíru před 50 lety, 14. května 1973. Tehdy z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral odstartovala mohutná raketa Saturn V, jež na oběžnou dráhu kosmickou laboratoř vynesla.

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Rusko-americké vztahy sice kvůli napadení Ukrajiny trpí, spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ale nadále pokračuje. Nová posádka bude opět smíšená.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v pátek ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s vesmírnou lodí Sojuz MS-23, která je tentokrát bez posádky. V roli záchranné lodi míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby zde nahradila vesmírnou loď Sojuz MS-22, poškozenou mikrometeoritem. Loď se oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. U ISS má přistát 26. února, oznámili reportéři ze střediska řízení vesmírného letu.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) představil plán pro testování raketového motoru na jaderný pohon, který by mohl dopravit astronauty na Mars za kratší dobu, než je tomu u dosavadních systémů. Na projektu NASA spolupracuje s výzkumnou agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, první testy plánují na rok 2027.

Dopady kosmické radiace a ultrafialového záření na přežití a růst mikrořas zkoumají vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Loni je vyslali do stratosféry v sondě, která nesla několik desítek vzorků. Krátký pobyt ve vesmíru řasy dlouhodobě ovlivnil. Nové poznatky chtějí vědci využít k vytipování odolných druhů, které by astronauti mohli využívat například k výrobě biopaliva nebo čištění vody.

Čtvrteční plánovaný výstup ruských kosmonautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do otevřeného vesmíru byl zrušen. Podle americké vesmírné agentury NASA se tak stalo kvůli úniku chladicí kapaliny z lodi Sojuz. Rusko hlásí „technickou závadu“, informovala o tom ruská státní agentura TASS. Únik mohlo zapříčinit poškození pláště Sojuzu po nárazu mikrometeoritu, sdělil později výkonný ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Sergej Krikaljov.

Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.

Výběr pilota Aleše Svobody do týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) je pro Česko velký úspěch, uvedl ředitel odboru kosmických technologií a družicových systémů ministerstva dopravy Václav Kobera. I přesto, že je Svoboda „jen“ v týmu náhradníků, mohl by se podle něj brzy uplatnit v pomoci při vědeckých experimentech dalších členských států agentury.