K ISS míří záchranná mise. Rusko vyslalo do vesmíru náhradu za loď poškozenou meteoritem

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v pátek ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s vesmírnou lodí Sojuz MS-23, která je tentokrát bez posádky. V roli záchranné lodi míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby zde nahradila vesmírnou loď Sojuz MS-22, poškozenou mikrometeoritem. Loď se oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. U ISS má přistát 26. února, oznámili reportéři ze střediska řízení vesmírného letu.

Sojuz MS-23 je náhradním plavidlem za poškozený Sojuz MS-22, který měl z oběžné dráhy na Zemi v březnu dostat dva ruské kosmonauty a jednoho amerického astronauta. Jejich mise se kvůli incidentu prodlouží zřejmě až do podzimu.

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut NASA Frank Rubio měli při březnovém návratu na Zemi použít loď Sojuz MS-22. Tu však v prosinci zasáhl mikrometeorit a ruští představitelé usoudili, že vyšší teploty v lodi v důsledku úniku chladicí kapaliny by mohly způsobit, že ji nebude bezpečné použít. Rozhodli se proto vypustit novou loď Sojuz MS-23, aby měla posádka k dispozici záchranné plavidlo pro případ nouze. Ta cestuje prázdná, aby se urychlil start, a tak další posádka bude muset počkat, než bude připravena další loď.

Prokopjev, Petelin a Rubio budou muset proto zůstat na stanici o několik měsíců déle, což možná prodlouží jejich misi téměř na rok. Americká NASA se účastnila všech diskusí a souhlasila s tímto plánem.

Plány na záchranu

V materiálech ruské vesmírné agentury Roskosmos k pátečnímu startu se podle agentury Interfax uvádí, že Sojuz MS-23 setrvá na oběžné dráze 215 dnů, a tedy expedice posádky poškozené lodi MS-22 bude prodloužena do 29. září.

Kromě Prokopjeva, Petelina a Rubia je vesmírná stanice nyní také domovem astronautů NASA Nicole Anuapuové Mannové a Joshe Cassady, Rusky Anny Kikinové a Japonce Koičiho Wakaty. Tuto čtveřici loni v říjnu na ISS přepravila loď Crew Dragon společnosti SpaceX.

Sojuz MS-23 podle agentury TASS dopravuje na ISS skoro 430 kilogramů nákladu, včetně vody, potravin a oblečení pro posádku, jakož i prostředky pro lékařské vyšetření, zařízení pro vědecké experimenty, prostředky pro úklid stanice a pro kontrolu čistoty vzduchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.
před 1 hhodinou

Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
před 2 hhodinami

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
před 4 hhodinami

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
včera v 10:00
Načítání...