Z ruské části Mezinárodní vesmírné stanice unikla chladicí kapalina. Posádce nehrozí nebezpečí

Ze záložního chladiče ruské laboratoře Nauka na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí unikla chladicí kapalina, uvedla ruská kosmická agentura Roskosmos. Posádce ani stanici podle ní nehrozí žádné nebezpečí, což potvrdil i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vločky zmrzlé chladicí kapaliny unikající z laboratorního modulu byly vidět i na oficiálním živém vysílání z ISS a později je potvrdily rozhovory mezi řídicím střediskem NASA na Zemi a astronauty na stanici.

„Únik chladicí kapaliny vnějšího (rezervního) okruhu chladiče víceúčelového laboratorního modulu Nauka ruského segmentu ISS neměl vliv na život posádky, žádné experimenty nebyly odloženy,“ napsal Roskosmos na Telegramu.

Jedná se o třetí podobný incident na ruských komponentech ISS za poslední dobu, podotkl list The Guardian, podle kterého to vyvolává otázky o spolehlivosti ruského vesmírného programu. Loni v prosinci unikla chladicí kapalina z posádkové modulu Sojuz, když loď patrně zasáhl mikrometeorit. Odložen byl kvůli tomu návrat amerického astronauta a dvou ruských kosmonautů, kteří na ISS strávili místo šesti měsíců 371 dní. Zpátky na Zemi se nakonec před dvěma týdny vrátili v náhradním modulu.

Ruské problémy

Problém s únikem chladící kapaliny zaznamenala v polovině letošního února také ruská nákladní loď Progress MS-21, která byla k ISS připojená od října 2022.

„Máme tu tři případy netěsnících chladících systémů – to je pojítko. Poprvé to nic není, podruhé je to náhoda, potřetí jde o něco systémového,“ řekl agentuře AFP analytik Jonathan McDowell. „Opravdu to jen zdůrazňuje zhoršující se spolehlivost ruských kosmických systémů,“ dodal.

Ruský vesmírný sektor, který byl dříve pýchou země, se již několik let podle The Guardianu potýká s problémy, mimo jiné s nedostatkem financí, neúspěchy i korupčními skandály.

Mezinárodní vesmírná stanice, která sloužila jako symbol mezinárodní spolupráce po konci studené války, je nyní jednou z posledních zbývajících oblastí spolupráce mezi Ruskem a Západem uprostřed napětí vyvolaného ruskou invazí na Ukrajinu. NASA a její partneři doufají, že budou orbitální stanici provozovat až do roku 2030.

Stanici v současnosti pod velením Dána Andrease Mogensena z Evropské kosmické agentury (ESA) obývají astronautky NASA Jasmin Moghbeliová a Loral O'Harová, ruští kosmonauti Konstantin Borisov, Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub a jejich japonský kolega Satoši Furukawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 12 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...