Z ruské části Mezinárodní vesmírné stanice unikla chladicí kapalina. Posádce nehrozí nebezpečí

Ze záložního chladiče ruské laboratoře Nauka na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí unikla chladicí kapalina, uvedla ruská kosmická agentura Roskosmos. Posádce ani stanici podle ní nehrozí žádné nebezpečí, což potvrdil i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vločky zmrzlé chladicí kapaliny unikající z laboratorního modulu byly vidět i na oficiálním živém vysílání z ISS a později je potvrdily rozhovory mezi řídicím střediskem NASA na Zemi a astronauty na stanici.

„Únik chladicí kapaliny vnějšího (rezervního) okruhu chladiče víceúčelového laboratorního modulu Nauka ruského segmentu ISS neměl vliv na život posádky, žádné experimenty nebyly odloženy,“ napsal Roskosmos na Telegramu.

Jedná se o třetí podobný incident na ruských komponentech ISS za poslední dobu, podotkl list The Guardian, podle kterého to vyvolává otázky o spolehlivosti ruského vesmírného programu. Loni v prosinci unikla chladicí kapalina z posádkové modulu Sojuz, když loď patrně zasáhl mikrometeorit. Odložen byl kvůli tomu návrat amerického astronauta a dvou ruských kosmonautů, kteří na ISS strávili místo šesti měsíců 371 dní. Zpátky na Zemi se nakonec před dvěma týdny vrátili v náhradním modulu.

Ruské problémy

Problém s únikem chladící kapaliny zaznamenala v polovině letošního února také ruská nákladní loď Progress MS-21, která byla k ISS připojená od října 2022.

„Máme tu tři případy netěsnících chladících systémů – to je pojítko. Poprvé to nic není, podruhé je to náhoda, potřetí jde o něco systémového,“ řekl agentuře AFP analytik Jonathan McDowell. „Opravdu to jen zdůrazňuje zhoršující se spolehlivost ruských kosmických systémů,“ dodal.

Ruský vesmírný sektor, který byl dříve pýchou země, se již několik let podle The Guardianu potýká s problémy, mimo jiné s nedostatkem financí, neúspěchy i korupčními skandály.

Mezinárodní vesmírná stanice, která sloužila jako symbol mezinárodní spolupráce po konci studené války, je nyní jednou z posledních zbývajících oblastí spolupráce mezi Ruskem a Západem uprostřed napětí vyvolaného ruskou invazí na Ukrajinu. NASA a její partneři doufají, že budou orbitální stanici provozovat až do roku 2030.

Stanici v současnosti pod velením Dána Andrease Mogensena z Evropské kosmické agentury (ESA) obývají astronautky NASA Jasmin Moghbeliová a Loral O'Harová, ruští kosmonauti Konstantin Borisov, Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub a jejich japonský kolega Satoši Furukawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 2 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 5 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 10 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...