Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.
Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před druhým mužem, který se k letu připravoval, Oldřichem Pelčákem. Kolovala o tom řada fám a dohadů. Například ta, že Vladimír Remek letěl proto, že jeho otec byl Slovák, matka Češka, takže byl vlastně autentický Čechoslovák.
Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství, někdo jej vnímal i jako úlitbu za sovětskou okupaci. Skutečností nicméně je, že Československo se v té době velmi významně podílelo na programu výzkumu vesmíru Interkosmos.
Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko. Jak ale v jednom rozhovoru vzpomínal Oldřich Pelčák, přednost nakonec dostalo Československo. „Protože to by byl pěkný bordel, kdyby dřív letěli Němci, kteří prohráli válku!“ řekl k tomu před lety časopisu Týden.
Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byl kromě Remka a Pelčáka i pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.
Oslava vítězství komunismu nevyšla
Kosmická loď s Remkem na palubě měla původně odstartovat v pro komunisty symbolický den 25. února, tedy výročí takzvaného Vítězného února. Kvůli technickým problémům se však od kosmodromu ve stepi v Kazachstánu odlepila 2. března 1978. Po startu pak zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut, na němž kosmonauti strávili téměř osm dní vyplněných prací, ale i televizním přenosem.
Na Zem se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Remek byl 87. člověkem v kosmu, před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Ve vesmíru byl sedm dní, 22 hodin a 18 minut.
Příběh českého kosmonauta
Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích v rodině generála letectva. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích, působil jako stíhač ve Zvolenu. V letech 1972 až 1976 studoval na sovětské vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy. Od roku 1967 do roku 1990 byl členem KSČ, angažoval se ve Svazu československo-sovětského přátelství.
S armádou se rozloučil v hodnosti plukovníka v roce 1995, když po neshodách odešel z vedoucí funkce v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu.
Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku. V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009.
V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman prosadil za velvyslance v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil v lednu 2018 a odešel do důchodu.
Remek je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem.
Remek je držitelem řady především československých, českých a sovětských ocenění. Prezident Zeman mu udělil nejvyšší české vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy, a to za významné proslavení vlasti v zahraničí. Jeho jméno nese i planetka číslo 2552.
