Před 75 lety se narodil Oldřich Pelčák. Český kosmonaut, který do vesmíru neletěl

Nahrávám video
Oldřich Pelčák, český kosmonaut, který do vesmíru neletěl
Zdroj: ČT24

Vojenský pilot Oldřich Pelčák, který se narodil 2. listopadu 1943, je známý hlavně jako kosmonaut, který se nikdy nepodíval do vesmíru. V druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy, na palubu kosmické lodi však mohl nastoupit jen jeden z nich. A tím se stal o pět let mladší Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil na oběžné dráze téměř osm dní.

Toho, že se nakonec do vesmíru nepodíval, Pelčák příliš veřejně nelitoval, podle jeho slov zkrátka přišel rozkaz, který bylo nutné splnit. Po návratu do Československa se objevil po boku Remka a stranického vedení při prvomájovém průvodu a pak se vrátil k létání. Jako letec s výcvikem v prestižní akademii v Moninu zastával různé velitelské funkce, později se stal zkušebním pilotem. A po listopadu 1989 patřil mezi piloty, kteří předváděli své umění i na Západě. 

„Všichni byli po revoluci zvědaví, jak piloti z bývalé komunistické země létají. A byli velmi překvapeni, že to umíme,“ vzpomínal zlínský rodák Pelčák, který se k létání dostal v kunovickém aeroklubu a později absolvoval leteckou akademii v Košicích. Na mnoha typech letadel, od stíhacích po transportní, nalétal na 3500 hodin, než v roce 1999 odešel do penze. Dnes se letec, z jehož čtyř dětí se jeden syn stal dopravním pilotem a dcera letuškou, věnuje propagaci kosmonautiky.

Jak se stát kosmonautem v Československu

Všechno to začalo 13. dubna 1967, když v Moskvě podepsali zástupci socialistických zemí program o spolupráci při výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, který byl později pojmenován Interkosmos.

V rámci tohoto programu se do kosmického výzkumu zapojili spolu s vědci z tehdejšího Sovětského svazu i odborníci z Československa, Polska, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Kuby a Mongolska, později se připojil i Vietnam. 

Československo se do programu zapojilo od samého začátku v oborech kosmické meteorologie, fyziky, biologie, medicíny a kosmického spojení. Od roku 1969 do roku 1988 opatřili českoslovenští vědci přístroji 21 specializovaných družic Interkosmos. 

Historie první české cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byli Vladimír Remek, Oldřich Pelčák, pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec krátce před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Proč dostal přednost před Pelčákem, bylo zdůvodňováno nejrůznějšími způsoby, jeden z nejvěrohodnějších popsal po letech Gubarev: „My měli samé jedničky, oni tak dvojky, trojky. Navíc já měl daleko větší zkušenosti než Rukavišnikov.“

Program Interkosmos skončil v závěru roku 1990 v důsledku pádu komunistických režimů v zemích sovětského bloku v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...