Jurij Gagarin

Rusko plánuje v následujícím desetiletí vyslat na Měsíc kosmonauty a do budoucna tam vybudovat vlastní základnu, uvedla agentura TASS s odkazem na ruskou kosmickou korporaci RKK Energija. Moskva se tak údajně pokusí vyrovnat podobným snahám Spojených států a stanout po boku dalších států, které se při dobývání vesmíru zaměřují na jedinou přirozenou družici Země.

Je to příběh odvahy, technického důvtipu a obratné diplomacie. A také příběh, který přivedl dvě největší světové velmoci o krok blíž k otevřenému konfliktu. Když 1. května 1960 sestřelil Sovětský svaz americké špionážní letadlo U-2 a zajal jeho pilota Garyho Powerse, studená válka se přes noc vystupňovala na do té doby neznámou intenzitu. Tato událost ukončila krátké období uvolňování napětí mezi USA a SSSR.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Posluchárnu Univerzity Karlovy musela vyměnit za tajné přednášky ve vězeňské cele. O osudu univerzitní profesorky Růženy Vackové napsala divadelní scénář herečka Lucie Trmíková. Hru v režii Jana Nebeského uvádí spolek Jedl na malé scéně Švandova divadla v Praze, pod názvem Ženy, držte huby!

Letu prvního Američana kolem Země, který se odehrál přesně před šedesáti lety, předcházelo nesmírné utrpení astronauta šimpanzího. Jeho bolest navíc byla zbytečná – celý experiment nepřinesl prakticky žádné výsledky.

Firma Blue Origin se v úterý zařadila mezi soukromé společnosti schopné dopravovat do vesmíru astronauty. Krátce po třetí hodině odpolední odstartovala její raketa New Shepard k hranici kosmu poprvé s posádkou, jejímž členem je i majitel společnosti Jeff Bezos. Let, který  trval asi deset minut, byl významný i tím, že se ho společně účastní dosud nejstarší i nejmladší astronaut.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

V okamžiku, kdy Jurij Gagarin vyletěl před 60 lety do vesmíru, se stal celosvětovou hvězdou. Jeho 108 minut na oběžné dráze dalo Sovětskému svazu možná největší vítězství studené války, především na kulturní frontě. Kosmonautův obraz pronikl do celého světa bez ohledu na režim, který kde vládl, a například soch mu v průběhu let stále přibývá. Objevil se ale i v komiksech, hudbě a jeho jméno nese také měsíční kráter.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Když 12. dubna 1961 obletěl Jurij Gagarin jako první člověk Zemi, nespadl tento úspěch z nebe – šlo o výsledek nápadů, myšlenek a práce desítek tisíc lidí. Kdo ale Gagarinovi a jeho následovníkům cestu do vesmíru otevřel nejvíc? V případě Ruska bezpochyby vizionářský matematik Konstantin Ciolkovskij.

Dvanáctého dubna je to šedesát let od chvíle, kdy člověk poprvé obletěl Zemi. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin otevřel lidstvu úplně nové možnosti, sám za to ale zaplatil nejvyšší cenu.

Ve středu 12. dubna 1961 ráno se nad kazašským kosmodromem Bajkonur ozval signál, oznamující všem v doslechu, že začíná nová éra lidstva - éra pilotovaných letů do vesmíru, kterou otevřel sedmadvacetiletý sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Před šedesáti lety se stal prvním z řady 565 pozemšťanů, kteří měli dodnes to štěstí, že mohli vidět modrou planetu z vesmíru.

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Když se dostal před šedesáti lety do kosmu první člověk, nebyl to skok do neznáma; lidé se o cestu vzhůru snažili stovky let a Gagarinův let byl jen vyvrcholením těchto snah. Na oběžnou dráhu se ale dostal také s dopomocí desítek zvířat, která vesmírné cesty s lidskou posádkou testovala dříve - a zaplatila za to životy.

Před šesti desítkami let se člověk vydal poprvé do vesmíru. Jurij Gagarin provedl historický let 12. dubna 1961. Československá televize tehdy čin popsala jako „největší svátek v dějinách lidstva“. Sovětský kosmonaut se dostal na titulní stránky světových deníků, do éteru rozhlasových stanic i na obrazovky televizí.

Z kosmodromu Bajkonur v pátek ráno odstartovala v ruské lodi Sojuz MS-18 trojčlenná posádka, která zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Cesta by měla dvěma ruským kosmonautům a americkému astronautovi trvat méně než tři a půl hodiny. Roskosmos pro tuto příležitost pokřtil vesmírnou loď jménem kosmonauta Jurije Gagarina, který jako první člověk letěl do vesmíru před 60 lety – přesně 12. dubna 1961.

Ve věku 85 let zemřel Karel Pacner, České televizi to potvrdila jeho rodina. Český publicista a spisovatel se věnoval desítky let popularizaci vědy a zejména pak kosmonautiky. Byl osobně při tom, když  startovala mise Apollo k Měsíci, a mluvil i s Jurijem Gagarinem.

Hvězdné nebe vždy přitahovalo pozornost lidí, kteří toužili prolomit jeho tajemství. Během 20. století ale technický pokrok přinesl skutečnou naději na jeho prozkoumání. Směrem k obloze se upíraly zraky mnohých odvážlivců, kteří toužili na vlastní oči spatřit Zemi z výšky. Prvním kosmonautům ale dláždila cestu řada pokusných zvířat. Nejprve šlo o octomilky. Před 60 lety, 31. ledna 1961, se do vesmíru podíval první lidoop. Jméno Ham nedostal po šunce, ale po laboratoři The Holloman Aerospace Medical Center. Jen deset týdnů po něm hranici kosmu překonal první lidský kosmonaut, Jurij Gagarin.

Tradiční značka české zemědělské techniky Zetor slaví 75 let. Práce na prvních strojích začaly hned po válce. Společnost od počátku své existence vyrobila 1,3 milionu traktorů. Většinu exportovala do více než 130 zemí světa. Překonala ekonomické problémy na přelomu tisíciletí, hromadné propouštění před dvěma lety i poslední pandemický rok.

Člověku podobný ruský robot Fjodor, který loni na týden navštívil Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), rozpoutal skandál, když ruské kosmonauty nařkl z opilství na palubě ISS. Uražení dobyvatelé vesmíru, kteří mezitím přestoupili do ruské politiky, se chtějí soudit, informoval zpravodajský server Newsru.com.

Sovětský kosmický program provázelo od začátku přísné utajování, o řadě důležitých kroků, které vedly k letu Jurije Gagarina, se svět dozvěděl až po mnoha letech. Platí to také pro první zkušební let kosmické lodě „Kosmický koráb 1“, jak ho označují ruské zdroje –⁠ nebo Sputnik 4, jak loď pojmenovali na Západě, který odstartoval do vesmíru brzy ráno 15. května 1960. Proběhl bez lidské posádky, Gagarin se pak ve vylepšeném stroji jako první člověk podíval na oběžnou dráhu v dubnu 1961.

Velkou roli v úspěšném dobytí Měsíce Američany sehrála politika. Nebýt závodu o vesmír mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, který v polovině šedesátých let vedla díky vesmírné misi Jurije Gagarina Moskva, člověk by se zřejmě na Měsíc podíval mnohem později – pokud vůbec.

Technologie na úpravu vody pod Vřídelní kolonádou je podle karlovarských radních téměř v havarijním stavu. Vedení města navrhuje opravu přímo v podzemních prostorách, které nechá předtím zpevnit. Vývěr vřídla je nyní svedený do náhradní mísy před kolonádu, v současné době má ale pravidelnou dvoutýdenní zimní odstávku. Areál pochází ze 70. let 20. století – srovnejte na snímcích, jak vypadal kdysi a teď.

Sovětský letec Jurij Gagarin získal věčnou slávu v dubnu 1961, když se jako první člověk vypravil do vesmíru. Následujících sedm let strávil hlavně jako maskot svého druhu; mladý usměvavý kosmonaut navštívil mnoho zemí světa, aby zde propagoval sovětské úspěchy,  sny o další cestě do kosmu ale byly marné. Nakonec se mohl vrátit aspoň k létání, které se mu ovšem stalo osudným. Zemřel 27. března 1968 v pouhých 34 letech při leteckém neštěstí.