Technologie na úpravu vody pod Vřídelní kolonádou je podle karlovarských radních téměř v havarijním stavu. Vedení města navrhuje opravu přímo v podzemních prostorách, které nechá předtím zpevnit. Vývěr vřídla je nyní svedený do náhradní mísy před kolonádu, v současné době má ale pravidelnou dvoutýdenní zimní odstávku. Areál pochází ze 70. let 20. století – srovnejte na snímcích, jak vypadal kdysi a teď.
GALERIE
Litinová kolonáda spojovala čtyři budovy (promenádní hala, vřídelní sál, spojovací dvorana, hygiena pramene). Stavba byla lehká, proložená sklem. Železobetonová kolonáda dnes má podobu mostu nad řekou Teplou, v útrobách jsou i trasy do podzemí.
GALERIE
Prosklená konstrukce kolonády byla smontovaná z prefabrikátů v podobě obdélné bazilikální lodi s měděnou sedlovou střechou. Kupole současné kolonády ze skleněných hranolů od sochaře Jana Fišera má představovat symbol tepajícího srdce města.
GALERIE
Interiér Fellner-Helmerovy kolonády byl zdoben desítkami plastik z bronzu, zelenými rostlinami a řadami laviček. Otrubova kolonáda je uvnitř prosta zdobných prvků i zeleně. Zastřešuje obchody se suvenýry, restauraci a veřejné záchody.
GALERIE
Prosklená okna tvořila mezi zdobenými litinovými sloupy arkády, pod nimiž byla květinová a palmová výzdoba a dvě řady laviček. U stropu lustry z cínu a mosazi. Dnes vnitřní osvětlení chybí, hala je vytápěna vřídelním zdrojem a nabízí i 4 ochlazené vývěry.
GALERIE
Stavba původní kolonády proběhla bleskově za 280 tisíc zlatých od února do dubna 1897. Vstupní portály byly završeny sochami bohyně Niké. Návrh dnešní kolonády z roku 1960 byl realizován až o patnáct let později ve jménu kosmonauta Jurije Gagarina.
