Technologie na úpravu vody pod Vřídelní kolonádou je podle karlovarských radních téměř v havarijním stavu. Vedení města navrhuje opravu přímo v podzemních prostorách, které nechá předtím zpevnit. Vývěr vřídla je nyní svedený do náhradní mísy před kolonádu, v současné době má ale pravidelnou dvoutýdenní zimní odstávku. Areál pochází ze 70. let 20. století – srovnejte na snímcích, jak vypadal kdysi a teď.
Jak se změnila věhlasná kolonáda? Sochy bohyně Niké nahradil kosmonaut Gagarin
GALERIE
Litinová kolonáda spojovala čtyři budovy (promenádní hala, vřídelní sál, spojovací dvorana, hygiena pramene). Stavba byla lehká, proložená sklem. Železobetonová kolonáda dnes má podobu mostu nad řekou Teplou, v útrobách jsou i trasy do podzemí.
GALERIE
Prosklená konstrukce kolonády byla smontovaná z prefabrikátů v podobě obdélné bazilikální lodi s měděnou sedlovou střechou. Kupole současné kolonády ze skleněných hranolů od sochaře Jana Fišera má představovat symbol tepajícího srdce města.
GALERIE
Interiér Fellner-Helmerovy kolonády byl zdoben desítkami plastik z bronzu, zelenými rostlinami a řadami laviček. Otrubova kolonáda je uvnitř prosta zdobných prvků i zeleně. Zastřešuje obchody se suvenýry, restauraci a veřejné záchody.
GALERIE
Prosklená okna tvořila mezi zdobenými litinovými sloupy arkády, pod nimiž byla květinová a palmová výzdoba a dvě řady laviček. U stropu lustry z cínu a mosazi. Dnes vnitřní osvětlení chybí, hala je vytápěna vřídelním zdrojem a nabízí i 4 ochlazené vývěry.
GALERIE
Stavba původní kolonády proběhla bleskově za 280 tisíc zlatých od února do dubna 1897. Vstupní portály byly završeny sochami bohyně Niké. Návrh dnešní kolonády z roku 1960 byl realizován až o patnáct let později ve jménu kosmonauta Jurije Gagarina.