Zemřel novinář a propagátor vědy Karel Pacner. Osobně mluvil s Gagarinem i sledoval start mise k Měsíci

Ve věku 85 let zemřel Karel Pacner, České televizi to potvrdila jeho rodina. Český publicista a spisovatel se věnoval desítky let popularizaci vědy a zejména pak kosmonautiky. Byl osobně při tom, když  startovala mise Apollo k Měsíci, a mluvil i s Jurijem Gagarinem.

Kosmonautika byla vášeň, která mohla Karla Pacnera snadno minout. Původně chtěl psát o kultuře, ale tehdejší šéfredaktor Mladé fronty mu řekl, že jediné volné místo je ve vědě. A tím mu v roce 1959 úplně změnil život. 

„Psát o vědě je vynikající dobrodružství. Víte, i když se vám někdy něco nelíbí, tak se to může stát vaším životním koníčkem,“ vzpomínal Pacner v České televizi. Z náhody se o deset let později stal životní zážitek. Startu Apolla 11 k Měsíci Karel Pacner coby novinář přihlížel přímo na mysu Canaveral. „Bylo to něco báječného. Něco ohromujícího, něco, co člověk zažije jednou za život,“ vzpomínal ještě po letech.

Stihl ještě zastávku v Los Alamos v Novém Mexiku. V místě, kde byla sestrojena první atomová bomba. A byl tak prvním novinářem z východního bloku, který se tam podíval. „U vchodu stála paní a hned poznala, že nejsem Američan, ptala se mě, odkud jsem. No mně zatrnulo, já jsem si říkal proboha, teď jde pro FBI. Přišla za pět minut, přinesla mi svazek materiálů a říká: tady máte všechno o našem muzeu a můžete všechno fotografovat,“ vzpomínal.

Jako publicista měl možnost sledovat nejen americké kosmonauty, ale hlavně ty sovětské. Setkání s Jurijem Gagarinem ho ale zklamalo. „Zapůsobil na mě jako nešťastný člověk,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 v dubnu 2017.

Jurij Gagarin s autorem článku Karlem Pacnerem
Zdroj: archiv autora

Vztahy Sovětů a Američanů ho fascinovaly nejen ve vesmíru, ale i na Zemi. O studené válce a špionáži napsal řadu knih, jeho vlastní příběh však nebyl o nic méně dramatický.

Kvůli zánětu slepého střeva mu lékaři v létě 1945 už skoro nedávali šanci. Nakonec ho zachránil penicilin, který dostal jako jeden z prvních Čechů vůbec: „Ležel jsem v klatovské nemocnici. Měl jsem horečku přes čtyřicet stupňů. No, a rodiče získali od amerických vojáků penicilin, který mě postavil na nohy,“ uvedl v rozhovoru.

9 minut
Karel Pacner o Vladimíru Remkovi
Zdroj: ČT24

A zázraky vědy s ním zůstaly celý život. Řadu z nich se snažil zachytit v článcích a knihách. Často o tisícovkách stran, protože, jak říkal, „člověk se nesmí bát rozmáchnout“.

Za svou práci dostal mnoho ocenění, jako například cenu Trilobit 2002, kterou uděluje Český filmový a televizní svaz FITES za nejlepší původní díla filmové a televizní tvorby. Získal rovněž Cenu za popularizaci vědy Akademie věd.

8 minut
Daniel Stach vzpomíná na novináře a publicistu Karla Pacnera
Zdroj: ČT24

V roce 2012 napsal memoáry Život novináře aneb To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc. A roku 2015 obdržel hlavní cenu Egona Erwina Kische za knihy Velké špionážní operace dvou světových válek a Velké špionážní operace časů studené války.

Pracoval až do svých posledních dní, na konci března napsal pro vědeckou redakci ČT24 rozsáhlý článek, ve kterém popsal první let Jurije Gagarina do vesmíru:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SledujteIsland zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 4 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 4 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 4 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 7 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
včera v 17:44

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
včera v 14:56

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55
Načítání...