Android Fjodor obvinil ruské kosmonauty z alkoholismu. Skandál naznačuje rozpory v Roskosmosu

Člověku podobný ruský robot Fjodor, který loni na týden navštívil Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), rozpoutal skandál, když ruské kosmonauty nařkl z opilství na palubě ISS. Uražení dobyvatelé vesmíru, kteří mezitím přestoupili do ruské politiky, se chtějí soudit, informoval zpravodajský server Newsru.com.

Android Fjodor zatím přišel o svůj účet na Twitteru. O jeho obsahu server informoval s upozorněním, že zpráva je určena čtenářům starším šestnácti let: „Mé mínění o lidech není zrovna vysoké,“ poznamenal v jednom z posledních příspěvků Fjodor, který je vybaven umělou inteligencí. „Pohleďte na tři kosmonauty, kteří tvořili posádku v roce 2014. (Maxim) Surajev, přezdívaný Limonádový Joe, (Alexandr) Samokuťajev, zvaný Autokuťajev, a (Jelena) Serovová. Ve videu Serovová vykládá o tygrech (proboha, k čemu tu jsou tygři?) a ostatní jsou opilí,“ poznamenal android o zdravici někdejších kosmonautů z vesmírné dráhy, upozorňující na důležitost ochrany tygrů.

V následujícím příspěvku zdůraznil, že „na rozdíl od Surajeva a Samokuťajeva“ roboti nepodléhají slabůstkám, neporušují zákaz konzumace alkoholu na vesmírné stanici a nevykládají nesmysly, ale bezezbytku a bez povšimnutí plní své letové úkoly a nesnaží se dezertovat z oddílu kosmonautů do parlamentu. Fjodor se současně domáhal návratu na oběžnou dráhu, protože se tehdy se svými úkoly vyrovnal lépe „než ti poslanci“.

Newsru upozornil, že androidovy výpady na Twitteru následovaly poté, co se Surajev tamtéž omluvil prvnímu kosmonautovi světa Juriji Gagarinovi za zaostávání Ruska za Spojenými státy. Surajev mnohokrát na Roskosmos a jeho neúspěchy reagoval, většinou naznačoval, že ruská vesmírná agentura pod vedením Dmitrije Rogozina zaostává za ostatními. 

Například 7. října sdílel příspěvek, ve kterém srovnal interiér lodě Crew Dragon s ruským Sojuzem: 

Událost ukazuje rozpory v ruském kosmickém výzkumu

„Obrátím se na soud, neprominu to a Maxim Surajev taky ne. Jsme Hrdinové Ruska, poslanci a nějaký mizera o nás takhle píše? To je na soud,“ prohlásil Samokuťajev. Na nadávání na sociálních sítích si už stěžoval šéfovi agentury Rogozinovi, který prý vůbec netušil, co se děje. Alkohol se podle bývalého kosmonauta na oběžné dráze vůbec nemůže vyskytnout: jednak je zakázaný, jednak jsou v ruském úseku ISS namontované snímače, které by hned vyvolaly poplach. A natáčení videopříspěvku k tygrům stálo kosmonauty „tři dny dřiny a dvě bezesné noci“, než se odhodlali požádat kolegyni, aby ten „pitomý scénář přečetla“.

Roskosmos ujistil, že nemá nic společného s Fjodorovým účtem, který „nevyjadřuje oficiální stanovisko“.

Server připomněl, že ředitel Rogozin loni řekl, že netuší, kdo na Twitteru jménem Fjodora píše, a připustil, že jde možná o robotovo dílo. Účet každopádně zřídil Roskomos ještě před Fjodorovou vesmírnou misí, která prý nepředstavovala žádný velký úspěch –⁠ už kvůli problémům při připojení vesmírné lodi s androidem k ISS –⁠ a kosmonauti měli k Fjodorovi výhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 3 mminutami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 13 mminutami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 3 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026
Načítání...