Před šesti desítkami let se člověk vydal poprvé do vesmíru. Jurij Gagarin provedl historický let 12. dubna 1961. Československá televize tehdy čin popsala jako „největší svátek v dějinách lidstva“. Sovětský kosmonaut se dostal na titulní stránky světových deníků, do éteru rozhlasových stanic i na obrazovky televizí.
Na startu vesmírných závodů mezi SSSR a USA se nejprve v říjnu 1957 povedlo Sovětům vypustit na oběžnou dráhu první umělou družici Sputnik. O konstrukcí jednoduché družici informovala média z obou stran železné opony. Sputnik se stal středem zájmu i v Československu.
Téhož roku v listopadu se do kosmu podívala i první živá bytost – sovětská fena Lajka. Spojené státy první těleso na orbitu vyslaly v lednu 1958. Šlo o družici Explorer.
Zpráva o vypuštění Sputniku do kosmu vyvolala ve Spojených státech i západním světě šok. V USA se vedle triumfu sovětského vesmírného inženýrství řešila také intenzivně otázka bezpečnosti. Rozdělený svět na „dvě poloviny“ si totiž procházel studenou válkou a let Sputniku přišel v době, kdy už se vědělo, že SSSR má jaderné zbraně. O první umělé družici Země informovala i americká televizni stanice NBC – jako o „beach ball-sized“ (velikosti beachvolejbalového míče) družici.
„Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se tedy už dočkali. Celý svět připil vám rudým vínem, lidé vám ze zdola mávali,“ zní text ve své době kultovní dixielandové písně československého hudebníka Gustava Broma Dobrý den, majore Gagarine. Vznikla hned 12. dubna 1961, tedy tentýž den, kdy došlo k letu.
Kosmická odysea Jurije Gagarina změnila pravidla hry. Američané si v reakci na to stanovili dobýt Měsíc. Sověti úspěch přenesli do své propagandy a z Gagarina udělali hrdinu celého východního bloku.
„Start kosmické vícestupňové rakety byl úspěšný. Když kosmická loď získala první kosmickou rychlost a oddělila se od posledního stupně nosné rakety, zahájila let kolem Země,“ informoval své posluchače Československý rozhlas.
Na vesmírný „výlet“ sovětského kosmonauta reagovala také britská veřejnost – prostřednictvím veřejnoprávní televize BBC. „Je to úžasný úspěch,“ sdělila stanici mladá Britka. Její krajan naopak stále věří, že „Západ je ve výhodě“ i přesto, že se Rusům podařilo být první. Na rozdíl od Spojených států Jurij Gagarin Britské ostrovy později navštívil a jen podtrhl svoji mezinárodní slávu.
Americká televizní stanice NBC reportáž o Gagarinovi otevírala pohledem na denní tisk. Ve střihovém materiálu na serveru YouTube NBC se střídá dobový komentář s ohlédnutím redaktorky po 57 letech od letu.
Gagarin slávu neustál. Na svých velkolepých turné po celém východním bloku si hodně „vypomáhal“ alkoholem. Přesto měl ještě ambice vydat se do vesmíru. Jenže špatná životospráva se na něm podepsala psychicky i fyzicky.
Sladký příběh venkovského chlapce má hořký konec. Zemřel v roce 1968 při pádu letadla, které pilotoval. První muž ve vesmíru odpočívá na čestném pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě mezi nejvýznamnějšími představiteli Sovětského svazu.
Odkazu Jurije Gagarina se věnoval pořad České televize Retro v roce 2013. Nabízí třeba rozhovor s nedávno zesnulým novinářem Karlem Pacnerem, který o sovětském kosmonautovi v 60. letech psal, nebo Gagarinovy cesty do zahraničí, včetně castrovské Kuby.
Snímek Miliony lidských očí odkrývá pozadí světové slávy i fakta o životě a smrti Jurije Gagarina. Za dokumentem stojí filmový režisér, scenárista a herec ukrajinského původu Mykola Hejko, který působil na přelomu 20. a 21. století v České republice.
