Z Bajkonuru odletěla na ISS nová posádka

Z kosmodromu Bajkonur v pátek ráno odstartovala v ruské lodi Sojuz MS-18 trojčlenná posádka, která zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Cesta by měla dvěma ruským kosmonautům a americkému astronautovi trvat méně než tři a půl hodiny. Roskosmos pro tuto příležitost pokřtil vesmírnou loď jménem kosmonauta Jurije Gagarina, který jako první člověk letěl do vesmíru před 60 lety – přesně 12. dubna 1961.

Ruští kosmonauti Oleg Novickij a Pjotr Dubrov spolu s americkým astronautem Markem Vandem Heiem odstartovali z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na palubě Sojuzu MS-18 podle plánu ve 12:42 místního času (9:42 SELČ), uvedla agentura AP.

Takhle start vyfotografoval z Mezinárodní vesmírné stanice astronaut Sóiči Noguči:

Původně měla cestovat trojice ruských kosmonautů, ale na žádost amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ruská agentura Roskosmos jedno místo uvolnila pro Američana.

Nahrávám video

Věda na ISS

Úkolem nových členů posádky ISS bude práce na stovkách experimentů z oblasti biologie, biotechnologie, fyziky nebo vědy o Zemi, podotkla AP. Pro Novického je to třetí mise, pro Vandea Heie druhá a pro Dubrova první. Trojice se na ISS přidá ke stávající sedmičlenné americko-rusko-japonské posádce.

Ruský koráb odstartoval k Mezinárodní vesmírné stanici tři dny před šedesátým výročím letu, jenž vynesl do vesmíru prvního člověka. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v lodi Vostok 1 obletěl Zemi 12. dubna 1961, startoval rovněž z kosmodromu Bajkonur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 3 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 5 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.