Průměrný důchod vzroste o 304 korun, k tomu důchodci dostanou jednorázově dva tisíce

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od ledna o 304 korun, průměrná penze tak vzroste na 22 196 korun, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Dále podle něj rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun. Při jeho rozdělení do dvanácti měsíců mohou penzisté nakonec počítat zhruba s 470 korunami měsíčně navíc. Rozhodnutí podle Juchelky směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.

Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 procenta. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun, po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Se základní výměrou se zvýší i minimální výše důchodů. Činit bude 5170 korun u starobních důchodů a invalidních důchodů třetího stupně, 2585 korun u invalidních důchodů druhého stupně a vdovských a vdoveckých důchodů, 1724 korun u invalidních důchodů prvního stupně a 2068 korun u sirotčích důchodů. Příplatky určené účastníkům odboje za druhé světové války, některým jejich pozůstalým a osobám postiženým křivdami komunistického režimu se zvýší stejně jako procentní výměry důchodů o 0,2 procenta.

„Mezigenerační solidarita je jedním ze základních pilířů,“ prohlásil Juchelka na tiskové konferenci vlády, kde valorizaci oznámil. Doplnil také, že samotná valorizace (bez jednorázového příspěvku) zvýšila průměrný důchod o 1,4 procenta. Přesto podle očekávání poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě příští rok zřejmě klesne z 41,9 na 40,2 procenta.

Za legitimní proto ministr považuje jednorázový příspěvek. „Zároveň jde o odpovědnější řešení vůči státnímu rozpočtu než promítat tuto pomoc do pravidelné měsíční výše důchodu,“ konstatoval. Resort podle něj také pracuje na zastropování věku odchodu do důchodu.

Jednorázový příspěvek plánuje vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prosadit prostřednictvím novely zákona o důchodovém pojištění, kterou právě projednává sněmovna.

Dopad na rozpočet

Celkový dopad valorizace bez započtení jednorázového příspěvku vyčíslil Juchelka na 10,3 miliardy korun. Zvýšení základní výměry bude mít v roce 2027 dopad na státní rozpočet přibližně 9,2 miliardy, dalších 1,1 miliardy představuje zvýšení procentních výměr nad rámec zákonného minima.

Starobní penze pobíralo na konci června 2,33 milionu seniorů a seniorek, průměrný starobní důchod činil 21 803 korun. Invalidních důchodců bylo 420 900 a pozůstalostních 67 800. Další desetitisíce důchodů, které jsou vyšší, poskytovaly systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti.

Věkové přidání, které nyní posuzuje sněmovna, by mělo příští rok stát podle ministerstva práce asi 2,6 miliardy korun. Národní rozpočtová rada poukazovala na to, že plánovaná částka na penze je tedy o několik miliard vyšší a žádala zdůvodnění. Schillerová v pondělí podotkla, že vládou schválený rozpočet počítá se všemi plánovanými navýšeními.

Podle důchodové ročenky mělo loni 30 procent starobních důchodců penzi vyšší než 23 tisíc korun měsíčně, 60 procent jich pobíralo přes dvacet tisíc. Celkem 90 procent mělo měsíčně víc než 15 854 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 17 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.