Rusko plánuje v následujícím desetiletí vyslat na Měsíc kosmonauty a do budoucna tam vybudovat vlastní základnu, uvedla agentura TASS s odkazem na ruskou kosmickou korporaci RKK Energija. Moskva se tak údajně pokusí vyrovnat podobným snahám Spojených států a stanout po boku dalších států, které se při dobývání vesmíru zaměřují na jedinou přirozenou družici Země.
Rusko by chtělo do roku 2041 dostat svého kosmonauta na Měsíc, plány počítají i se základnou
Návrh počítá s pilotovanými lety na Měsíc i prvním přistáním ruské posádky na lunárním povrchu v historii. To by se mělo odehrát nejdříve roku 2031, nejpozději pak prý roku 2041. Následovat by údajně měly expedice i geologický průzkum a od roku 2041 i konstrukce základny, která by podle návrhu využívala vodu a kyslík ze zdrojů na Měsíci. Po roce 2050 pak plán avizuje využití lunárních zdrojů k dalšímu objevování vesmíru.
Rusko stanici ISS jen tak neopustí
Generální ředitel Roskosmosu Jurij Borisov také uvedl, že nynější Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zůstane v provozu tak dlouho, jak jen to bude možné. „Prodloužíme její provoz,“ řekl. Ještě vloni v listopadu Borisov v rozhovoru pro agenturu TASS uvedl, že další účast na projektu ISS bude záviset na technickém stavu ruského segmentu, datu zprovoznění ruské orbitální stanice (ROS), zahájení letů ruských kosmonautů k ní a řadě dalších faktorů.
Zatím není jasné, nakolik je Rusko připravené návrh své měsíční mise i závazky ohledně ISS splnit. Moskvu nyní zaměstnává její válečné tažení na Ukrajině, kde provedla plnohodnotnou invazi loni v únoru. Ruský vesmírný sektor, který byl dříve pýchou země, se navíc již několik let potýká s problémy, mimo jiné s nedostatkem financí či neúspěchy. Například letos v srpnu ztroskotala první ruská mise na Měsíc po téměř půlstoletí, když se modul Luna-25 na lunární oběžné dráze vymkl kontrole a posléze narazil do měsíčního povrchu.
V novodobých vesmírných závodech, kdy předchozí léta spolupráce mimo jiné na Mezinárodní vesmírné stanici narušila právě ruská agrese vůči Ukrajině, zatím mají náskok Spojené státy. Jejich program Artemis slibuje dopravit posádku na povrch Měsíce a vybudovat lunární základnu do konce dekády. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) loni úspěšně dokončil první fázi, při které modul bez posádky obletěl Měsíc a úspěšně se vrátil zpět na Zemi.
Navazující mise Artemis II, při které modul obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je v plánu na konec roku 2024 a mise Artemis III pak chce na konci roku 2025 vysadit na Měsíci dva astronauty. Jednalo by se o první přistání člověka na lunárním povrchu od roku 1972.
Noví hráči přicházejí
Do konce desetiletí chce astronauty na Měsíc dostat i Čína, která od loňského roku provozuje vlastní vesmírnou stanici na oběžné dráze Země. Pekingu, který vyslal svou první lidskou posádku do vesmíru v roce 2003, se již povedlo přivézt z Měsíce vzorky a přistát s lunárním vozítkem na jeho méně prozkoumané straně.
Prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce, se v roce 1969 stal americký astronaut Neil Armstrong. Sovětská mise Luna-2 ale jako první v historii v roce 1959 dosáhla povrchu Měsíce a mise Luna-9 tam jako první v roce 1966 měkce přistála. Kosmonaut Jurij Gagarin se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem ve vesmíru. Na Měsíci ale sovětští kosmonauti nikdy nestanuli.
