Americká mise Artemis zamíří v srpnu k Měsíci

Americká vesmírná agentura NASA plánuje už na konci srpna vyslat novou obří raketu k Měsíci, informovala agentura AP. Mise Artemis I má bez posádky družici Země obkroužit a vrátit se zpátky na naši planetu.

Start víc než měsíc dlouhé lunární mise je naplánovaný na 29. srpna. Možnost startu se nabízí od 14:33 SELČ a toto okno zůstane otevřené po dvě hodiny. Pokud se start i zbytek mise podaří, vrátí se modul po 42 dnech na Zemi 10. října. V případě neúspěchu například kvůli počasí, plánuje NASA další starty na 2. a 5. září. Pokud by nevyšly ani tyto termíny, muselo by se dva týdny počkat.

S výškou 98 metrů jsou raketa SLS (Space Launch System) společně s modulem Orion vyšší než socha Svobody. Stroj čeká na let k Měsíci v hangáru v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral po opravách, které byly potřeba po červnových testech. Během nich se objevilo několik technických problémů včetně úniku paliva.

Raketa je připravená, počasí ne

Představitelé NASA na tiskové konferenci ujistili, že veškeré potíže se podařilo vyřešit a testování rakety je téměř u konce. Upozornili však, že se termín startu může posunout nejen z důvodu nestálého floridského počasí, ale i kvůli jiným problémům, které mohou vyvstat před přemístěním rakety na startovací rampu. Finální závazek pokusit se o start 29. srpna padne podle NASA nejdříve týden před tímto datem.

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by na Měsíci měla stanout také žena – proto je také mise pojmenovaná po řecké bohyni spojené s Měsícem.

Raketa Space Launch System
Zdroj: NASA

Artemis I je první fází tohoto programu. Součástí fáze Artemis II má být už dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě. V rámci mise Artemis III pak mají lidé opět stanout na lunárním povrchu. Podle dřívějších odhadů NASA se poslední fáze uskuteční nejdříve v roce 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 6 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...