Z ISS se vrátili dva kosmonauti a jeden astronaut. Svou misí vytvořili nechtěný rekord

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Američan a oba Rusové strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nakonec 371 dní. Jejich mise byla téměř dvakrát delší, než se původně plánovalo. Své rodiny viděli naposledy pár hodin před startem, loni 21. září. Déle než oni na stanici nikdo nebyl. 

Nahrávám video

Zejména Rubio přitom už během mise vyjadřoval z jejího prodloužení přinejmenším rozpaky. „Kdybych věděl, že promeškám všechny ty důležité okamžiky, tak bych musel říct – děkuji, ale ne,“ řekl v jednom z rozhovorů.

Domů se měli původně vrátit letos na jaře, jenže už na konci minulého roku bylo jasné, že se jejich pobyt protáhne. Již 15. prosince totiž začala z ruské kosmické lodi, kterou měli letět zpět, unikat chladicí kapalina. Poškozený Sojuz se tak v březnu vrátil prázdný. A Prokopjev, Petelin a Rubio zůstali na ISS.

Rok ve vesmíru

Za déle než rok obletěli Zemi 5963krát. Urazili při tom přes dva a půl miliardy kilometrů. A vzhledem k rychlosti oběhu ISS tak viděli víc západů a východů Slunce, než by zvládli za osm let na Zemi. V posledních týdnech pobytu už ale dávali jasně najevo, že se velmi těší zpátky domů. Zejména na ticho, které je tam čeká. „Tady nahoře máme neustálý šum z přístrojů, které nás udržují naživu. Jsou velice důležité, ale je to neustálý šum,“ popsal Rubio.

Dva kosmonauty a jednoho astronauta po návratu čeká ještě série testů. Dlouhý pobyt na ISS totiž výrazně ovlivňuje lidské tělo. Posádkám rychleji ubývají a slábnou svaly a také řídnou kosti. Kvůli mikrogravitaci se navíc krev a další tělní tekutiny hrnou do hlavy a ta potom otéká. Astronauti se tak někdy cítí, jako by měli neustále ucpané dutiny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 42 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 52 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...