Z ISS se vrátili dva kosmonauti a jeden astronaut. Svou misí vytvořili nechtěný rekord

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Američan a oba Rusové strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nakonec 371 dní. Jejich mise byla téměř dvakrát delší, než se původně plánovalo. Své rodiny viděli naposledy pár hodin před startem, loni 21. září. Déle než oni na stanici nikdo nebyl. 

Nahrávám video
Návrat posádky z ISS okomentoval šéfredaktor kosmonautix.cz Majer
Zdroj: ČT24

Zejména Rubio přitom už během mise vyjadřoval z jejího prodloužení přinejmenším rozpaky. „Kdybych věděl, že promeškám všechny ty důležité okamžiky, tak bych musel říct – děkuji, ale ne,“ řekl v jednom z rozhovorů.

Domů se měli původně vrátit letos na jaře, jenže už na konci minulého roku bylo jasné, že se jejich pobyt protáhne. Již 15. prosince totiž začala z ruské kosmické lodi, kterou měli letět zpět, unikat chladicí kapalina. Poškozený Sojuz se tak v březnu vrátil prázdný. A Prokopjev, Petelin a Rubio zůstali na ISS.

Rok ve vesmíru

Za déle než rok obletěli Zemi 5963krát. Urazili při tom přes dva a půl miliardy kilometrů. A vzhledem k rychlosti oběhu ISS tak viděli víc západů a východů Slunce, než by zvládli za osm let na Zemi. V posledních týdnech pobytu už ale dávali jasně najevo, že se velmi těší zpátky domů. Zejména na ticho, které je tam čeká. „Tady nahoře máme neustálý šum z přístrojů, které nás udržují naživu. Jsou velice důležité, ale je to neustálý šum,“ popsal Rubio.

Dva kosmonauty a jednoho astronauta po návratu čeká ještě série testů. Dlouhý pobyt na ISS totiž výrazně ovlivňuje lidské tělo. Posádkám rychleji ubývají a slábnou svaly a také řídnou kosti. Kvůli mikrogravitaci se navíc krev a další tělní tekutiny hrnou do hlavy a ta potom otéká. Astronauti se tak někdy cítí, jako by měli neustále ucpané dutiny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 2 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 6 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57
Načítání...