Z ISS se vrátili dva kosmonauti a jeden astronaut. Svou misí vytvořili nechtěný rekord

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Američan a oba Rusové strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nakonec 371 dní. Jejich mise byla téměř dvakrát delší, než se původně plánovalo. Své rodiny viděli naposledy pár hodin před startem, loni 21. září. Déle než oni na stanici nikdo nebyl. 

Nahrávám video

Zejména Rubio přitom už během mise vyjadřoval z jejího prodloužení přinejmenším rozpaky. „Kdybych věděl, že promeškám všechny ty důležité okamžiky, tak bych musel říct – děkuji, ale ne,“ řekl v jednom z rozhovorů.

Domů se měli původně vrátit letos na jaře, jenže už na konci minulého roku bylo jasné, že se jejich pobyt protáhne. Již 15. prosince totiž začala z ruské kosmické lodi, kterou měli letět zpět, unikat chladicí kapalina. Poškozený Sojuz se tak v březnu vrátil prázdný. A Prokopjev, Petelin a Rubio zůstali na ISS.

Rok ve vesmíru

Za déle než rok obletěli Zemi 5963krát. Urazili při tom přes dva a půl miliardy kilometrů. A vzhledem k rychlosti oběhu ISS tak viděli víc západů a východů Slunce, než by zvládli za osm let na Zemi. V posledních týdnech pobytu už ale dávali jasně najevo, že se velmi těší zpátky domů. Zejména na ticho, které je tam čeká. „Tady nahoře máme neustálý šum z přístrojů, které nás udržují naživu. Jsou velice důležité, ale je to neustálý šum,“ popsal Rubio.

Dva kosmonauty a jednoho astronauta po návratu čeká ještě série testů. Dlouhý pobyt na ISS totiž výrazně ovlivňuje lidské tělo. Posádkám rychleji ubývají a slábnou svaly a také řídnou kosti. Kvůli mikrogravitaci se navíc krev a další tělní tekutiny hrnou do hlavy a ta potom otéká. Astronauti se tak někdy cítí, jako by měli neustále ucpané dutiny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...