Z ISS se vrátili dva kosmonauti a jeden astronaut. Svou misí vytvořili nechtěný rekord

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Američan a oba Rusové strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nakonec 371 dní. Jejich mise byla téměř dvakrát delší, než se původně plánovalo. Své rodiny viděli naposledy pár hodin před startem, loni 21. září. Déle než oni na stanici nikdo nebyl. 

8 minut
Návrat posádky z ISS okomentoval šéfredaktor kosmonautix.cz Majer
Zdroj: ČT24

Zejména Rubio přitom už během mise vyjadřoval z jejího prodloužení přinejmenším rozpaky. „Kdybych věděl, že promeškám všechny ty důležité okamžiky, tak bych musel říct – děkuji, ale ne,“ řekl v jednom z rozhovorů.

Domů se měli původně vrátit letos na jaře, jenže už na konci minulého roku bylo jasné, že se jejich pobyt protáhne. Již 15. prosince totiž začala z ruské kosmické lodi, kterou měli letět zpět, unikat chladicí kapalina. Poškozený Sojuz se tak v březnu vrátil prázdný. A Prokopjev, Petelin a Rubio zůstali na ISS.

Rok ve vesmíru

Za déle než rok obletěli Zemi 5963krát. Urazili při tom přes dva a půl miliardy kilometrů. A vzhledem k rychlosti oběhu ISS tak viděli víc západů a východů Slunce, než by zvládli za osm let na Zemi. V posledních týdnech pobytu už ale dávali jasně najevo, že se velmi těší zpátky domů. Zejména na ticho, které je tam čeká. „Tady nahoře máme neustálý šum z přístrojů, které nás udržují naživu. Jsou velice důležité, ale je to neustálý šum,“ popsal Rubio.

Dva kosmonauty a jednoho astronauta po návratu čeká ještě série testů. Dlouhý pobyt na ISS totiž výrazně ovlivňuje lidské tělo. Posádkám rychleji ubývají a slábnou svaly a také řídnou kosti. Kvůli mikrogravitaci se navíc krev a další tělní tekutiny hrnou do hlavy a ta potom otéká. Astronauti se tak někdy cítí, jako by měli neustále ucpané dutiny.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 3 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 5 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...