Ruský kosmonaut se stal rekordmanem, pobyl ve vesmíru déle než kdokoliv jiný

Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko se stal člověkem, který strávil nejdelší dobu ve vesmíru. Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos. Devětapadesátiletý Kononěnko strávil ve vesmíru za svoji kariéru více než 878 dnů a 12 hodin. Dosavadním držitelem rekordu byl od roku 2015 Kononěnkův krajan Gennadij Padalka, připomíná agentura AP. Padalka ve vesmíru pobyl celkem 878 dnů, 11 hodin, 29 minut a 48 vteřin.

Kononěnko od roku 2008 podnikl pět letů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Agentuře TASS řekl, že každá cesta vyžadovala pečlivou přípravu kvůli neustálé modernizaci stanice. Nicméně život kosmonauta je pro něj splněným dětským snem.

„Létám do kosmu, abych dělal to, co miluju, a ne kvůli lámání rekordů. Snil jsem o tom, že se stanu kosmonautem, usiloval jsem o to už od dětství. Tento zájem, jakým je možnost dostat se do kosmu, žít a pracovat na oběžné dráze, mě motivuje k tomu, abych s létáním pokračoval,“ řekl Kononěnko.

Tisícovka v dohledu

Jeho současná výprava na ISS začala loni 15. září, kdy odstartoval společně s astronautkou Loral O’Harovou z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a s kolegou z Roskosmosu Nikolajem Čubem. Kononěnko se na konci této mise stane prvním člověkem, který ve vesmíru stráví tisíc dnů.

Mezinárodní vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let. Koncem loňského prosince Roskosmos oznámil, že se s NASA dohodl na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.