Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.
Loď Orion s nimi na palubě se po startu a obletu Země vydá se čtyřčlennou posádkou na cestu, po které naposledy letělo Apollo 17 před více než padesáti lety. A i když tato čtveřice na Měsíci nepřistane, při jeho obletu se dostane nejdále od domovské planety, co kdy lidé byli. Novou raketu a loď, SLS a Orion, už otestovala první mise.
Podle plánu by měla posádka lunárního modulu odstartovat v listopadu příštího roku. Cesta bude zároveň zásadní zkouškou před třetí misí programu, která bude mít za cíl přímo na povrch Měsíce dopravit první ženu.
Nejvýš v hierarchii posádky bude velitel Reid Wiseman, sedmačtyřicetiletý veterán z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). „Má za sebou jediný kosmický let. Je o něm známo, že to je chladná hlava a člověk, který je schopen podstoupit riziko a dotáhnout úkol do konce,“ míní redaktor webu Kosmonautix Lukáš Houška.
Pilotovat kosmický modul bude první Afroameričan na podobné misi Victor Glover, který byl také pilotem prvního ostrého letu lodi Crew Dragon. NASA vybrala kvůli předchozím zkušenostem z armády a vědecké expertize.
Vůbec první ženou na lunární misi bude inženýrka Christina Kochová, která je držitelkou rekordu v délce nepřetržitého pobytu ženy ve vesmíru. Bude působit také jako vědecká specialistka posádky.
Posádku doplní ještě první Kanaďan vybraný pro let k Měsíci – Jeremy Hansen. „V roce 2020 podepsala NASA s Kanadou smlouvu, ve které se domluvily na spolupráci s lety k Měsíci. Zatímco Američané poskytnou prostor pro astronauta, jejich sousední země dodá zásadní technické komponenty,“ připomíná Houška.
Narozdíl od čistě amerického programu Apollo teď NASA oslovila kromě Kanady i Japonsko a Evropu. „Amerika učinila v průběhu dekád záměrnou volbu, že vytvoří globální tým. A to je z mého pohledu skutečné vůdcovství,“ hodnotil sedmačtyřicetiletý kanadský astronaut Hansen.
Nejsilnější raketa současnosti
Po oznámení jmen čeká astronauty výcvik a další složky NASA řada dalších příprav. K Měsíci astronauty vynese nejsilnější raketa současnosti s názvem SLS. Ta používá motory z raketoplánů, které už se nyní jinak nepoužívají.
Jeden ze čtyř hlavních motorů rakety už byl ve vesmíru patnáctkrát, druhý pětkrát. Na rozdíl od raketoplánů se ale už na Zemi nevrátí a shoří v atmosféře. Na vrcholu rakety bude loď Orion a v ní čtveřice astronautů. Uvnitř i venku bude cestu snímat celkem šestnáct kamer.
Evropané mají na starosti servisní modul
Americká mise by se technicky neobešla také bez práce evropských odborníků. Ti se podílí na technické přípravě servisního modulu, tedy klíčového místa pro astronauty. Na palubě má modul motory pro korekce dráhy, solární panely dodávající Orionu energii nebo zásoby vody a kyslíku pro posádku.
„Bez servisního modulu NASA nemůže dostat své astronauty k Měsíci a zpátky bezpečně,“ vysvětluje generální ředitel evropské vesmírné agentury ESA Josef Aschbacher. Bude to vůbec poprvé, kdy evropská společnost postaví součást kosmické lodi, která je určená pro lidi.
Na modulu pracuje ESA posledních deset let. Za jeho vývoj NASA Evropě přislíbila nejméně tři místa v programu Artemis a první evropský astronaut nebo astronautka by se tak k Měsíci mohli podívat do konce tohoto desetiletí.
Inženýři během nejnovější lunární mise také znovu využijí motor, který už několikrát letěl na raketoplánu Atlantis.
Artemis III už na Měsíci přistane
Díky další plánované misi Artemis II chtějí astronauti v prosinci 2025 přistát v oblasti jižního pólu. Konkrétně se NASA rozhoduje mezi třinácti místy. Podle hlavního vědce této mise Noaha Petra je hlavním úkolem zajistit, aby vědci na Měsíci mohli dlouhodobě dělat svoji práci a co nejlépe využili vědecké poznání na povrchu i z oběžné dráhy.
Výzkum Měsíce totiž pomůže odborníkům zjistit více i o Zemi. Právě proto NASA počítá s tím, že na povrchu Měsíce dlouhodobě zůstane.
