Raketoplán

Z kosmodromu na floridském mysu Canaveral v pátek v noci odstartovala raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s americkým vojenským miniraketoplánem X-37B na palubě. Jedná se o sedmý let raketoplánu, který při předchozích misích strávil ve vesmíru celkem už více než deset let. Co přesně je účelem mise, úřady nezveřejňují, podotkla agentura AP.

Před 35 lety se do vesmíru s velkou slávou vydal sovětský raketoplán Buran. Měl být odpovědí na americký program Space Shuttle, jeho první let se ale současně stal i jeho posledním.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.

Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se během prvního internetového boomu podílel na vzniku platebního systému PayPal, díky kterému vydělal první „velké peníze“. Díky nim se pustil do kosmického dobrodružství a jeho společnost SpaceX, založená 6. května 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál – na oběžnou dráhu už dopravuje i lidi, spustil satelitní distribuci internetu, pomáhající i válčící Ukrajině, a touží po návratu na Měsíc nebo cestách k Marsu.

Návštěvníci Pusteven v Beskydech mohou od soboty opět vidět desítky ledových soch. Letošními tématy jsou vesmír a znamení zvěrokruhu. Už od rána na jedno z nejnavštěvovanějších míst Beskyd mířily stovky lidí a před vstupem do speciálních stanů se sochami si návštěvníci museli vystát dlouhé fronty. Sochy budou vystaveny do doby, než roztají, podle pořadatele by to mohlo být aspoň měsíc.

Nad kosmodromem na floridském Mysu Canaveral ještě nezačalo vycházet slunce, když se 21. července 2011 krátce před šestou hodinou ráno ozval sonický třesk ohlašující přistání raketoplánu. Z oběžné dráhy se vracel Atlantis, poslední z flotily amerických vesmírných letounů, jehož mise uzavřela jednu z důležitých kapitol výprav do kosmu. Vedle nesporných úspěchů bude ale program raketoplánů už navždy spojen i se dvěma tragédiemi.

Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.

Ruská vesmírná stanice Mir přesně před dvaceti lety, krátce před 07:00 SEČ ukončila svoji misi a zanikla v zemské atmosféře. Laboratoř na oběžné dráze pomohla sovětskému, ruskému i světovému výzkumu.

Bakterie mají v kosmickém prostředí větší potenciál způsobovat lidským buňkám problémy, pokud je nakazí. Ukázal to experiment na oběžné dráze.

Americký raketoplán Discovery, který se devátého března 2011 vrátil ze své poslední vesmírné mise, byl ve službě téměř 27 let. Během doby, kdy jej využíval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), vynesl raketoplán na oběžnou dráhu 246 astronautů a Zemi obletěl 5830krát. Ve vesmíru strávil Discovery celkem 365 dní a nalétal 238 milionů kilometrů, což je nejvíce ze všech amerických raketoplánů.

Před několika dny se Číně podařil velký krok k levnějším, a tedy častějším letům do vesmíru. Nenápadně vyslala na oběžnou dráhu tajně vyvíjenou kosmickou loď, která po dvou dnech bezpečně přistála zpět na Zemi.

Před 70 lety se na východním pobřeží Floridy začala psát kapitola dobývání vesmíru – 24. července 1950 byla ze střelnice Eastern Test Range úspěšně vypuštěna raketa Bumper s pořadovým číslem 8 a dokázala uletět přes 300 kilometrů. Z vojenské střelnice se postupem let stal středobod amerického vesmírného programu a celý svět si tuto oblast zapamatoval pod názvem Mys Canaveral.

První soukromá vesmírná loď schopná nést lidi Crew Dragon se v neděli spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Na palubě byla dvojice astronautů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Robert Behnken a Douglas Hurley. Ti společně s kolegou Chrisem Cassidym v pondělí odpovídali na otázky o misi.

Americké letectvo v neděli úspěšně vypustilo do kosmu utajovaný bezpilotní raketoplán X-37B. Přístroj poslalo na oběžnou dráhu na jeho již šestou tajnou misi ve vesmíru.

Astronauti americké vesmírné agentury NASA Robert Behnken a Douglas Hurley stále ještě nevědí, kolik času stráví na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), až na ní koncem května přistanou s novou lodí Crew Dragon společnosti SpaceX. Půjde o první let amerických astronautů do kosmu americkou lodí vypuštěnou z území USA od ukončení programu raketoplánů v roce 2011.

Hubbleův dalekohled je jedním z největších vědeckých úspěchů lidstva – zařízení na oběžné dráze kolem Země dokázalo vědcům nabídnout obrazy z dalekého vesmíru, a nahlédnout tak do historie kosmu. Díky teleskopu, který před třiceti lety (24. dubna 1990) vynesl na orbitu raketoplán Discovery, astronomové nejen získali úchvatné snímky, ale také dokázali potvrdit řadu teorií. Určili například rychlost, jakou se vesmír rozpíná, a díky tomu i upřesnili jeho stáří.

Pomocník, miláček, objevitel, jak ho přezdívali členové týmu NASA, ale i fanoušci kosmonautiky, poprvé vzlétl z Kennedyho vesmírného střediska 30. srpna 1984. Na palubě tehdy nesl šestičlennou posádku vesmírného týmu a náklad telekomunikačních družic. I přes tři odložené starty šlo o úspěšnou misi, která skončila 5. září 1984 přistáním na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Dnes si tento vesmírný pracant užívá zaslouženého důchodu v muzeu Steven F. Udvar-Hazy Centra ve Virginii.

Americký experimentální raketoplán X-37B vytvořil rekord v délce trvání svých vesmírných misí. Při nynější páté výpravě podle webu space.com v pondělí překonal svůj nejdelší let z předchozí expedice, který trval 717 dní 20 hodin a 42 minut. Na oběžné dráze je nyní už 720 dní.

Společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona absolvovala ve čtvrtek večer další úspěšný testovací let se svým raketoplánem SpaceShipTwo, pojmenovaným VSS Unity. Podle informací poskytnutých společností na Twitteru stroj vystoupal do výšky 82,7 kilometru.