Americký miniraketoplán X-37B odstartoval na další tajnou misi

Z kosmodromu na floridském mysu Canaveral v pátek v noci odstartovala raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s americkým vojenským miniraketoplánem X-37B na palubě. Jedná se o sedmý let raketoplánu, který při předchozích misích strávil ve vesmíru celkem už více než deset let. Co přesně je účelem mise, úřady nezveřejňují, podotkla agentura AP.

Nosná raketa z Kennedyho vesmírného střediska odstartovala s více než dvoutýdenním zpožděním v pátek ve 2:07 SEČ. Na palubě raketoplánu, který se podobá dnes už nepoužívaným strojům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), není posádka.

Raketoplán X-37B
Zdroj: af.mil

X-37B, vyrobený společností Boeing, je oproti strojům programu Space Shuttle, jejichž cesty do vesmíru NASA ukončila v roce 2011, dlouhý pouhých devět metrů s rozpětím křídel 4,5 metru.

Do provozu byl raketoplán nasazen v roce 2010. Při prvních pěti misích ho na orbitu vynesly rakety Atlas V skupiny United Launch Alliance, společného podniku Boeingu a Lockheed Martin, při šesté nosič Falcon 9 od SpaceX. Nová, výkonnější raketa SpaceX X-37B podle agentury Reuters dokáže dopravit na vyšší oběžnou dráhu než kdy předtím.

X-37B je druhým vesmírným strojem, který dokáže přistát automaticky bez posádky. Primát se přičítá sovětskému raketoplánu Buran, který v automatickém režimu absolvoval jediný let v roce 1988.

Miniraketoplán X-37B
Zdroj: ČT24/U.S. Air Force via NASA

Poslední, zatím nejdelší let raketoplánu, skončil loni v listopadu a trval rekordních dva a půl roku. Pentagon před startem v květnu 2020 poodhalil cíle mise, přičemž zmínil řadu vědeckých experimentů. Mise měla mimo jiné testovat reakce některých materiálů ve vesmíru či vyhodnotit dlouhodobé účinky okolního záření na semena rostlin. Další detaily známé nejsou.

Mezi technologie obecně testované v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany, avionika, vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 9 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...