Americký miniraketoplán X-37B odstartoval na další tajnou misi

Z kosmodromu na floridském mysu Canaveral v pátek v noci odstartovala raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s americkým vojenským miniraketoplánem X-37B na palubě. Jedná se o sedmý let raketoplánu, který při předchozích misích strávil ve vesmíru celkem už více než deset let. Co přesně je účelem mise, úřady nezveřejňují, podotkla agentura AP.

Nosná raketa z Kennedyho vesmírného střediska odstartovala s více než dvoutýdenním zpožděním v pátek ve 2:07 SEČ. Na palubě raketoplánu, který se podobá dnes už nepoužívaným strojům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), není posádka.

Raketoplán X-37B
Zdroj: af.mil

X-37B, vyrobený společností Boeing, je oproti strojům programu Space Shuttle, jejichž cesty do vesmíru NASA ukončila v roce 2011, dlouhý pouhých devět metrů s rozpětím křídel 4,5 metru.

Do provozu byl raketoplán nasazen v roce 2010. Při prvních pěti misích ho na orbitu vynesly rakety Atlas V skupiny United Launch Alliance, společného podniku Boeingu a Lockheed Martin, při šesté nosič Falcon 9 od SpaceX. Nová, výkonnější raketa SpaceX X-37B podle agentury Reuters dokáže dopravit na vyšší oběžnou dráhu než kdy předtím.

X-37B je druhým vesmírným strojem, který dokáže přistát automaticky bez posádky. Primát se přičítá sovětskému raketoplánu Buran, který v automatickém režimu absolvoval jediný let v roce 1988.

Miniraketoplán X-37B
Zdroj: ČT24/U.S. Air Force via NASA

Poslední, zatím nejdelší let raketoplánu, skončil loni v listopadu a trval rekordních dva a půl roku. Pentagon před startem v květnu 2020 poodhalil cíle mise, přičemž zmínil řadu vědeckých experimentů. Mise měla mimo jiné testovat reakce některých materiálů ve vesmíru či vyhodnotit dlouhodobé účinky okolního záření na semena rostlin. Další detaily známé nejsou.

Mezi technologie obecně testované v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany, avionika, vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...