Americký miniraketoplán X-37B odstartoval na další tajnou misi

Z kosmodromu na floridském mysu Canaveral v pátek v noci odstartovala raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s americkým vojenským miniraketoplánem X-37B na palubě. Jedná se o sedmý let raketoplánu, který při předchozích misích strávil ve vesmíru celkem už více než deset let. Co přesně je účelem mise, úřady nezveřejňují, podotkla agentura AP.

Nosná raketa z Kennedyho vesmírného střediska odstartovala s více než dvoutýdenním zpožděním v pátek ve 2:07 SEČ. Na palubě raketoplánu, který se podobá dnes už nepoužívaným strojům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), není posádka.

Raketoplán X-37B
Zdroj: af.mil

X-37B, vyrobený společností Boeing, je oproti strojům programu Space Shuttle, jejichž cesty do vesmíru NASA ukončila v roce 2011, dlouhý pouhých devět metrů s rozpětím křídel 4,5 metru.

Do provozu byl raketoplán nasazen v roce 2010. Při prvních pěti misích ho na orbitu vynesly rakety Atlas V skupiny United Launch Alliance, společného podniku Boeingu a Lockheed Martin, při šesté nosič Falcon 9 od SpaceX. Nová, výkonnější raketa SpaceX X-37B podle agentury Reuters dokáže dopravit na vyšší oběžnou dráhu než kdy předtím.

X-37B je druhým vesmírným strojem, který dokáže přistát automaticky bez posádky. Primát se přičítá sovětskému raketoplánu Buran, který v automatickém režimu absolvoval jediný let v roce 1988.

Miniraketoplán X-37B
Zdroj: ČT24/U.S. Air Force via NASA

Poslední, zatím nejdelší let raketoplánu, skončil loni v listopadu a trval rekordních dva a půl roku. Pentagon před startem v květnu 2020 poodhalil cíle mise, přičemž zmínil řadu vědeckých experimentů. Mise měla mimo jiné testovat reakce některých materiálů ve vesmíru či vyhodnotit dlouhodobé účinky okolního záření na semena rostlin. Další detaily známé nejsou.

Mezi technologie obecně testované v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany, avionika, vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 18 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...