Vědci poprvé popsali infekci lidských buněk v kosmickém prostředí

Bakterie mají v kosmickém prostředí větší potenciál způsobovat lidským buňkám problémy, pokud je nakazí. Ukázal to experiment na oběžné dráze.

Vzhledem k výjimečným podmínkám kosmických letů čelí astronauti mnoha zdravotním problémům. Mezi jejich příčinami je řada infekčních mikrobů, kteří mohou napadnout jejich imunitní systém oslabený podmínkami v kosmu.

Vědci pod vedením Cheryl Nickersonové a Jennifer Barrilové teď poprvé popsali infekci lidských buněk střevním patogenem Salmonella Typhimurium během kosmického letu. Ukázali, jak nízká nebo nulová gravitace během kosmických letů mění molekulární profil lidských střevních buněk a jak se tyto vzorce dále mění v reakci na infekci. Vědci dokázali i popsat molekulární změny bakterie uvnitř infikovaných hostitelských buněk.

Tyto výsledky nabízejí čerstvé poznatky o tom, jak probíhají infekce, a mohou vést k novým metodám boje s invazivními patogeny během kosmických letů, ale i za mnohem méně exotických podmínek zde na Zemi. Výsledky studie vyšly v odborném časopise npj Microgravity.

Vesmír je dobré místo na nákazu

Výzkum byl založený na studiu buněk lidského střevního epitelu na palubě kosmického raketoplánu STS-131. Vědci tam rozdělili buněčné kultury do dvou skupin: jednu nechali být, ale druhou úmyslně infikovali salmonelou. A pak už jen sledovali, co se bude dít.

Ve studii popsali, že v experimentu odhalili, že v kosmu některé procesy infekce probíhají jinak než na Zemi a že tyto nové důkazy posilují předchozí zjištění týmu, že kosmické lety mohou zvýšit potenciál infekčních onemocnění.

Už v dřívější sérii studií, které srovnávaly dopady vesmírného prostředí na patogeny, totiž stejný tým prokázal, že v prostředí kosmických stanic i lodě mohou zesílit vlastnosti nebo virulence patogenních organismů, jako je Salmonella, způsobem, který nebyl pozorován, když byl stejný organismus kultivován v konvenčních podmínkách v laboratoři.

Tyto starší práce ale nespočívaly v nákaze v kosmu; salmonela se ve vesmíru jen vypěstovala, samotná infekce proběhla až na Zemi. Nový pokus díky NASA mohl proběhnout v kosmu celý.

„Oceňujeme příležitost, kterou NASA poskytla našemu týmu ke studiu celého procesu infekce přímo v kosmu. Dává nám to nové informace o chování infekčních chorob, které mohou být využity k ochraně zdraví astronautů i ke zmírnění rizik infekčních chorob,“ poděkovala Nickersonová.

„Než jsme začali s touto studií, měli jsme k dispozici rozsáhlá data, která ukazují, že kosmické lety zcela přeprogramovaly salmonelu na všech úrovních tak, aby se stala lepším patogenem,“ říká Jennifer Barrilová.

„Věděli jsme také, že kosmické lety mají dopad i na několik důležitých strukturálních a funkčních vlastností lidských buněk, které salmonela běžně využívá při infekcích na Zemi. Nebyly ale k dispozici žádné údaje ukazující, co se stane, když se oba typy buněk během infekce setkají v prostředí mikrogravitace. Naše studie ukazuje, že v molekulární krajině střevního epitelu dochází v reakci na kosmické záření k poměrně velkým změnám a toto prostředí během infekce salmonela dále mění.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 13 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
včera v 10:00

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
včera v 08:00

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...