Vědci poprvé popsali infekci lidských buněk v kosmickém prostředí

Bakterie mají v kosmickém prostředí větší potenciál způsobovat lidským buňkám problémy, pokud je nakazí. Ukázal to experiment na oběžné dráze.

Vzhledem k výjimečným podmínkám kosmických letů čelí astronauti mnoha zdravotním problémům. Mezi jejich příčinami je řada infekčních mikrobů, kteří mohou napadnout jejich imunitní systém oslabený podmínkami v kosmu.

Vědci pod vedením Cheryl Nickersonové a Jennifer Barrilové teď poprvé popsali infekci lidských buněk střevním patogenem Salmonella Typhimurium během kosmického letu. Ukázali, jak nízká nebo nulová gravitace během kosmických letů mění molekulární profil lidských střevních buněk a jak se tyto vzorce dále mění v reakci na infekci. Vědci dokázali i popsat molekulární změny bakterie uvnitř infikovaných hostitelských buněk.

Tyto výsledky nabízejí čerstvé poznatky o tom, jak probíhají infekce, a mohou vést k novým metodám boje s invazivními patogeny během kosmických letů, ale i za mnohem méně exotických podmínek zde na Zemi. Výsledky studie vyšly v odborném časopise npj Microgravity.

Vesmír je dobré místo na nákazu

Výzkum byl založený na studiu buněk lidského střevního epitelu na palubě kosmického raketoplánu STS-131. Vědci tam rozdělili buněčné kultury do dvou skupin: jednu nechali být, ale druhou úmyslně infikovali salmonelou. A pak už jen sledovali, co se bude dít.

Ve studii popsali, že v experimentu odhalili, že v kosmu některé procesy infekce probíhají jinak než na Zemi a že tyto nové důkazy posilují předchozí zjištění týmu, že kosmické lety mohou zvýšit potenciál infekčních onemocnění.

Už v dřívější sérii studií, které srovnávaly dopady vesmírného prostředí na patogeny, totiž stejný tým prokázal, že v prostředí kosmických stanic i lodě mohou zesílit vlastnosti nebo virulence patogenních organismů, jako je Salmonella, způsobem, který nebyl pozorován, když byl stejný organismus kultivován v konvenčních podmínkách v laboratoři.

Tyto starší práce ale nespočívaly v nákaze v kosmu; salmonela se ve vesmíru jen vypěstovala, samotná infekce proběhla až na Zemi. Nový pokus díky NASA mohl proběhnout v kosmu celý.

„Oceňujeme příležitost, kterou NASA poskytla našemu týmu ke studiu celého procesu infekce přímo v kosmu. Dává nám to nové informace o chování infekčních chorob, které mohou být využity k ochraně zdraví astronautů i ke zmírnění rizik infekčních chorob,“ poděkovala Nickersonová.

„Než jsme začali s touto studií, měli jsme k dispozici rozsáhlá data, která ukazují, že kosmické lety zcela přeprogramovaly salmonelu na všech úrovních tak, aby se stala lepším patogenem,“ říká Jennifer Barrilová.

„Věděli jsme také, že kosmické lety mají dopad i na několik důležitých strukturálních a funkčních vlastností lidských buněk, které salmonela běžně využívá při infekcích na Zemi. Nebyly ale k dispozici žádné údaje ukazující, co se stane, když se oba typy buněk během infekce setkají v prostředí mikrogravitace. Naše studie ukazuje, že v molekulární krajině střevního epitelu dochází v reakci na kosmické záření k poměrně velkým změnám a toto prostředí během infekce salmonela dále mění.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...