Patogen

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Stačilo několik měsíců a zdravá populace ježovek v Ejlatském zálivu zanikla. Podle ekologů to bude mít dalekosáhlé důsledky.

Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.

Podle autorů nově zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) se v důsledku klimatických změn rozšiřují plísně, které mohou způsobovat významné zdravotní problémy. Také během pandemie covidu se množství plísňových nemocí výrazně zvýšilo.

Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky, napsal list The New York Times. NASA se na to teď musí připravit.

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci z Georgetownské univerzity zjistil, že lidé mohou nakazit svými viry zvířata výrazně častěji, než se dosud předpokládalo.

Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

Teorie, že by covid-19 mohl pocházet z laboratoře, přitáhla pozornost veřejnosti právě k těmto zabezpečeným pracovištím. Podle nové analýzy vědců z Kings College v Londýně jich na světě existuje, plánuje se nebo dokončuje 59 – dvě z nich jsou i v České republice.

Bakterie mají v kosmickém prostředí větší potenciál způsobovat lidským buňkám problémy, pokud je nakazí. Ukázal to experiment na oběžné dráze.

S tím, jak rychle roste počet lidí, kteří už překonali covid-19, stává se stále důležitější odpověď na otázku: „Jak dlouho trvá imunita vůči novému koronaviru?“ Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, nabízí optimistickou odpověď. Lidé jsou po překonání infekce proti viru většinou chráněni nejméně šest měsíců, ale pravděpodobně ještě mnohem déle.

Koronavirová pandemie není zdaleka tou největší zdravotní hrozbou, které lidstvo bude čelit. Hrozí mu i spousta dalších zvířecích koronavirů a stále je nejhorším virem chřipka, říká imunolog Zdeněk Hel, který byl hostem pořadu Země v nouzi.

Do mezinárodního projektu výzkumu antibiotikové rezistence se zapojili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tým z Katedry biochemie zkoumá senzory bakterií a pracuje na vývoji rychlejší metody pro zjištění patogenů.

Čínský Wu-chan je v karanténě, která brání místním město opustit i navštívit. Na koronavirus, který se zde objevil vůbec poprvé, už zemřelo 26 osob a další nejméně stovky lidí se nakazily. Místní úřady ale mohou využívat špičkového pracoviště, které zde roku 2017 vzniklo.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Evropský tým vedený vědci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze bude mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách. Současně bude zjišťovat typy genů, které rezistenci způsobují. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření odolných bakterií způsobujících neléčitelné choroby.

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili experti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.