NASA plánuje neprodyšnou laboratoř. Má zabezpečit vzorky z Marsu

Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky, napsal list The New York Times. NASA se na to teď musí připravit.

„Je možné, že na Marsu jsou patogeny,“ napsal Sagan a pokračoval: „Organismy, které by mohly způsobit ohromné biologické škody, pokud by byly převezeny na Zemi – Marťanský mor.“

Podobné scénáře, jaké si představil třeba i Michael Crichton v románu Kmen Andromeda, popisují mimozemské organismy, které se na Zem „svezou“ na vzorcích materiálu z jiných planet a naruší místní biosféru.

„Pravděpodobnost, že takové patogeny existují, je malá. Ale ani s malou pravděpodobností si nemůžeme dovolit riskovat miliardy životů,“ napsal Sagan.

Vědci o Saganových varováních dlouho přemýšleli pouze hypoteticky. S postupem času ale začalo být nutné přijímat konkrétní kroky, aby se předešlo podobné vnější kontaminaci. NASA a Evropská vesmírná agentura se totiž chystají na společnou misi Mars Sample Return.

Vozítko Perseverance na Rudé planetě momentálně sbírá materiály, které později vyzvedne jiné vesmírné plavidlo a přiveze je zpět na Zemi. Nikdo ale zatím nemůže s jistotou říct, že tyto vzorky nebudou obsahovat malé „Marťany“ škodlivé pozemšťanům.

„Pravděpodobnost, že by (vzorky) způsobily kontaminaci, není nulová. Proto se připravujeme dopředu,“ řekla Andrea Harringtonová, která se v NASA specializuje na odběr vzorků na Marsu. Agentura proto plánuje zacházet se vzorky z jiných planet stejně, jako třeba zdravotnická zařízení zacházejí se vzorky eboly – opatrně.

To v tomto případě znamená, že ve chvíli, kdy vzorky z Marsu dopadnou na Zem, musejí být neprodleně uzavřeny ve vyčleněném prostoru pro jejich příjem. Budova bude podle organizátorů mise muset splňovat nejvyšší, čtvrtou, úroveň biologického zabezpečení, do níž spadají i ty nejnebezpečnější patogeny, které současná věda zná. Místnost pro uchování vzorků musí být i naprosto čistá, aby naopak cokoli pozemského nekontaminovalo vzorky z Marsu.

Boj o čas

NASA nemá času nazbyt; pokud se vzorky z mise vrátí včas, přistanou půda a kameny z Marsu na Zemi v polovině 30. let jednadvacátého století. To je sice dost na postavení zařízení pro příjem vzorků, ale jen pod podmínkou, že stavba půjde podle plánu bez překážek, například politických nebo finančních.

Plán mise Mars Sample Return
Zdroj: ESA

Protože žádná existující laboratoř nebyla pro potřeby NASA buď dost čistá, nebo dost zabezpečená, navštívili vědci z vesmírné agentury včetně Andrey Harringtonové celkem osmnáct zařízení, kde se zabývají biologickými riziky a potřebují na to velmi čisté prostory a pokročilé vybavení. NASA doufá, že některé z nich poslouží jako inspirace a pomůžou při budování vlastní stavby.

Pro vědce, jako je Harringtonová, všechen shon a překážky stojí za to: „Půjde o první převoz vzorků z jiné planety na Zem. Bude to poprvé, kdy jiný svět potká lidi,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 3 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 5 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 6 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 8 hhodinami
Načítání...