Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky, napsal list The New York Times. NASA se na to teď musí připravit.
NASA plánuje neprodyšnou laboratoř. Má zabezpečit vzorky z Marsu
„Je možné, že na Marsu jsou patogeny,“ napsal Sagan a pokračoval: „Organismy, které by mohly způsobit ohromné biologické škody, pokud by byly převezeny na Zemi – Marťanský mor.“
Podobné scénáře, jaké si představil třeba i Michael Crichton v románu Kmen Andromeda, popisují mimozemské organismy, které se na Zem „svezou“ na vzorcích materiálu z jiných planet a naruší místní biosféru.
„Pravděpodobnost, že takové patogeny existují, je malá. Ale ani s malou pravděpodobností si nemůžeme dovolit riskovat miliardy životů,“ napsal Sagan.
Vědci o Saganových varováních dlouho přemýšleli pouze hypoteticky. S postupem času ale začalo být nutné přijímat konkrétní kroky, aby se předešlo podobné vnější kontaminaci. NASA a Evropská vesmírná agentura se totiž chystají na společnou misi Mars Sample Return.
Vozítko Perseverance na Rudé planetě momentálně sbírá materiály, které později vyzvedne jiné vesmírné plavidlo a přiveze je zpět na Zemi. Nikdo ale zatím nemůže s jistotou říct, že tyto vzorky nebudou obsahovat malé „Marťany“ škodlivé pozemšťanům.
„Pravděpodobnost, že by (vzorky) způsobily kontaminaci, není nulová. Proto se připravujeme dopředu,“ řekla Andrea Harringtonová, která se v NASA specializuje na odběr vzorků na Marsu. Agentura proto plánuje zacházet se vzorky z jiných planet stejně, jako třeba zdravotnická zařízení zacházejí se vzorky eboly – opatrně.
To v tomto případě znamená, že ve chvíli, kdy vzorky z Marsu dopadnou na Zem, musejí být neprodleně uzavřeny ve vyčleněném prostoru pro jejich příjem. Budova bude podle organizátorů mise muset splňovat nejvyšší, čtvrtou, úroveň biologického zabezpečení, do níž spadají i ty nejnebezpečnější patogeny, které současná věda zná. Místnost pro uchování vzorků musí být i naprosto čistá, aby naopak cokoli pozemského nekontaminovalo vzorky z Marsu.
Boj o čas
NASA nemá času nazbyt; pokud se vzorky z mise vrátí včas, přistanou půda a kameny z Marsu na Zemi v polovině 30. let jednadvacátého století. To je sice dost na postavení zařízení pro příjem vzorků, ale jen pod podmínkou, že stavba půjde podle plánu bez překážek, například politických nebo finančních.
Plán mise Mars Sample Return
Protože žádná existující laboratoř nebyla pro potřeby NASA buď dost čistá, nebo dost zabezpečená, navštívili vědci z vesmírné agentury včetně Andrey Harringtonové celkem osmnáct zařízení, kde se zabývají biologickými riziky a potřebují na to velmi čisté prostory a pokročilé vybavení. NASA doufá, že některé z nich poslouží jako inspirace a pomůžou při budování vlastní stavby.
Pro vědce, jako je Harringtonová, všechen shon a překážky stojí za to: „Půjde o první převoz vzorků z jiné planety na Zem. Bude to poprvé, kdy jiný svět potká lidi,“ říká.