Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.
Virus hepatitidy mučil už pravěké lidi. Čeští vědci ho vystopovali proti proudu času
Zástupci Akademie věd uvedli, že nedávná studie archaické DNA prokázala, že se žloutenkou neboli hepatitidou B se lidstvo potýká už po tisíciletí. Současný výzkum pak více popsal vývoj viru a to, jak se v průběhu doby šířil.
Vědci z různých oborů v rozsáhlé studii zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 4000 lety. Vzorky pro výzkum kolegům z jiných oborů poskytli právě archeologové.
Když spojí síly archeolog a virolog
„Naším úkolem je zejména vytipovat dobře datované lokality, zajistit vzorky, určit, které jsou pro naše kolegy ty pravé a správné,“ řekl Michal Ernée z Archeologického ústavu. „Potom musíme vyzkoumané závěry zasadit do kontextu doby a toho, co o ní víme, jestli vše odpovídá,“ dodal odborník.
Výsledky výzkumu podle vědců zrcadlí známé migrace a další důležité demografické události, odhalil však i nečekané vzorce a přesahy do současnosti.
Virus hepatitidy B
Současné varianty HBV se dělí do devíti genotypů, z nichž dva jsou typické pro potomky původních Američanů. „Naše data naznačují, že všechny známé genotypy HBV pocházejí z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily,“ popsala supervizorka studie Denise Kühnertová, která působí v Max Planck Institutu v Jeně.
Cesta viru přes kontinent
Výzkum překvapivě vypovídá i o tom, že se virus v Evropě vyskytoval už před deseti tisíci lety. „O mnoha lidských patogenech si myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života, ale HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů,“ poznamenal Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky z jenského Max Planck Institutu.
Po rozšíření neolitického způsobu života se v Evropě objevily také nové typy viru a nahradily ty původní v souladu s genetickou změnou u obyvatel Evropy. Tyto typy pak v Eurasii dominovaly po téměř čtyři tisíce let, navzdory výrazné proměně genetického profilu obyvatel v důsledku příchodu pasteveckých populací ze stepí východní Evropy před zhruba pěti tisíci lety.
Překvapivé bylo i zjištění, že ve druhé polovině druhého tisíciletí před Kristem náhle poklesla rozmanitost variant HBV v západní Eurasii. Pokles nastal v období kolapsu vyspělých společností doby bronzové ve východním Středomoří. Příčiny této zásadní změny na obrovském území chtějí vědci dále zkoumat.
Všechny pravěké varianty HBV, které se poté objevily v západní Eurasii, patří k novým liniím, které v oblasti převládají dodnes. Podle vědců to však vypadá, že jedna z původních pravěkých variant přetrvala, vyvinula se ve vzácný genotyp, který se znovu zrodil zřejmě během šíření viru HIV. Jak k tomu došlo, bude také předmětem dalších výzkumů.
