Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.
Zástupci Akademie věd uvedli, že nedávná studie archaické DNA prokázala, že se žloutenkou neboli hepatitidou B se lidstvo potýká už po tisíciletí. Současný výzkum pak více popsal vývoj viru a to, jak se v průběhu doby šířil.
Vědci z různých oborů v rozsáhlé studii zkoumali genomy virů od 137 pravěkých obyvatel Evropy, Asie a původních Američanů, kteří žili před 10 500 až 4000 lety. Vzorky pro výzkum kolegům z jiných oborů poskytli právě archeologové.
Když spojí síly archeolog a virolog
„Naším úkolem je zejména vytipovat dobře datované lokality, zajistit vzorky, určit, které jsou pro naše kolegy ty pravé a správné,“ řekl Michal Ernée z Archeologického ústavu. „Potom musíme vyzkoumané závěry zasadit do kontextu doby a toho, co o ní víme, jestli vše odpovídá,“ dodal odborník.
Výsledky výzkumu podle vědců zrcadlí známé migrace a další důležité demografické události, odhalil však i nečekané vzorce a přesahy do současnosti.
Současné varianty HBV se dělí do devíti genotypů, z nichž dva jsou typické pro potomky původních Američanů. „Naše data naznačují, že všechny známé genotypy HBV pocházejí z jedné linie, která se šířila mezi prvními Američany a jejich nejbližšími eurasijskými příbuznými zhruba v době, kdy se tyto populace rozdělily,“ popsala supervizorka studie Denise Kühnertová, která působí v Max Planck Institutu v Jeně.
Cesta viru přes kontinent
Výzkum překvapivě vypovídá i o tom, že se virus v Evropě vyskytoval už před deseti tisíci lety. „O mnoha lidských patogenech si myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života, ale HBV očividně ovlivňoval už pravěké populace lovců-sběračů,“ poznamenal Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky z jenského Max Planck Institutu.
Po rozšíření neolitického způsobu života se v Evropě objevily také nové typy viru a nahradily ty původní v souladu s genetickou změnou u obyvatel Evropy. Tyto typy pak v Eurasii dominovaly po téměř čtyři tisíce let, navzdory výrazné proměně genetického profilu obyvatel v důsledku příchodu pasteveckých populací ze stepí východní Evropy před zhruba pěti tisíci lety.
Překvapivé bylo i zjištění, že ve druhé polovině druhého tisíciletí před Kristem náhle poklesla rozmanitost variant HBV v západní Eurasii. Pokles nastal v období kolapsu vyspělých společností doby bronzové ve východním Středomoří. Příčiny této zásadní změny na obrovském území chtějí vědci dále zkoumat.
Všechny pravěké varianty HBV, které se poté objevily v západní Eurasii, patří k novým liniím, které v oblasti převládají dodnes. Podle vědců to však vypadá, že jedna z původních pravěkých variant přetrvala, vyvinula se ve vzácný genotyp, který se znovu zrodil zřejmě během šíření viru HIV. Jak k tomu došlo, bude také předmětem dalších výzkumů.
