Australská laboratoř ztratila patogeny. Riziko nehrozí, ujišťuje vláda

Vláda australského státu Queensland oznámila, že se z biologické laboratoře ztratily vzorky nebezpečných virů. Přestože k tomu došlo už v létě roku 2023, úřady od té doby o problému neinformovaly veřejnost, ale zejména nedokázaly ztracené patogeny vypátrat. Podle vládního prohlášení se jedná o „závažné porušení biologické bezpečnosti“, které bude muset řešit rozsáhlé vyšetřování.

Jak laboratoř o vzorky virů přišla, nikdo netuší. Že chybí tři lahvičky, se zjistilo v létě roku 2023, ale příčinu se vypátrat nepodařilo. Obsahovaly tři různé viry: Hendra, Lyssavirus a Hantavirus.

Vláda premiéra státu Queensland Davida Crisafulliho nyní nařídila tamním zdravotnickým úřadům, aby provedly detailní vyšetřování, jak mohlo k tak závažnému porušení předpisů dojít.

Je možné, že všechny lahvičky byly bezpečně zničeny poté, co je někdo ze skladu odebral, ale pro tento nejoptimističtější scénář chybí důkazy – stejně jako pro ostatní možnosti.

  • Virus Hendra je zoonotický virus vyskytující se výhradně v Austrálii. Byl poprvé izolován v roce 1994 a od té doby se spojuje s mnoha ohnisky onemocnění u domácích koní a v sedmi případech také u lidí. Virus Hendra patří do rodu Henipavirus, který obsahuje také zoonotický virus Nipah. Rezervoárem viru Hendra jsou čtyři druhy kaloňů rodu Pteropus, kteří pocházejí z Austrálie.
  • Lyssavirus je zodpovědný za vzteklinu. Také v tomto případě jde o zoonotické virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Patří mezi nejnebezpečnější a nejzávažnější zoonózu. Virus vztekliny se přenáší na člověka od nakaženého zvířete slinami, v praxi tedy nejčastěji pokousáním nebo přímým kontaktem.
  • Hantavirus je jiné označení pro rod RNA virů, jimž se dnes odborně říká spíše Orthohantavirus. Jde o viry patřící do čeledi Hantaviridae, které vyvolávají onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém. Přenášejí je nejčastěji drobní hlodavci.

Hygienik uklidňuje, nikdo se nenakazil

Podle vládního prohlášení ale neexistují ani žádné důkazy o tom, že by hrozilo nějaké nebezpečí pro společnost, uvedla stanice 9News. „Je těžké si představit scénář, podle kterého by mohla být veřejnost ohrožena,“ zdůraznil hlavní hygienik John Gerrard. „Je důležité si uvědomit, že vzorky virů by se mimo mrazák s nízkou teplotou velmi rychle rozložily a staly by se neinfekčními.“

Gerrard uvedl, že s největší pravděpodobností byly vzorky „zničeny“ a nebyly tedy ani vyhozeny do běžného odpadu. Podle Gerrarda tomu nasvědčuje i fakt, že od doby ztráty ampulek se nikdo v Queenslandu těmito chorobami nenakazil z neidentifikovaného zdroje.

Podle vlády je teď důležité nejen to, aby se vyšetřila příčina zmizení virů, ale hlavně zajistit, aby se taková situace už nemohla opakovat. Vyšetřování proto prověří současné zásady a postupy, které v laboratoři fungují.

Na biologické laboratoře se veřejnost dívá kritičtěji od doby covidové pandemie. Jednou z hypotéz o původu viru totiž byla i varianta, že patogen unikl z wuchanského Virologického institutu, který se právě na koronaviry zaměřuje. Neexistují pro ni ale důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 7 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 9 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 12 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 13 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 14 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.