Australská laboratoř ztratila patogeny. Riziko nehrozí, ujišťuje vláda

Vláda australského státu Queensland oznámila, že se z biologické laboratoře ztratily vzorky nebezpečných virů. Přestože k tomu došlo už v létě roku 2023, úřady od té doby o problému neinformovaly veřejnost, ale zejména nedokázaly ztracené patogeny vypátrat. Podle vládního prohlášení se jedná o „závažné porušení biologické bezpečnosti“, které bude muset řešit rozsáhlé vyšetřování.

Jak laboratoř o vzorky virů přišla, nikdo netuší. Že chybí tři lahvičky, se zjistilo v létě roku 2023, ale příčinu se vypátrat nepodařilo. Obsahovaly tři různé viry: Hendra, Lyssavirus a Hantavirus.

Vláda premiéra státu Queensland Davida Crisafulliho nyní nařídila tamním zdravotnickým úřadům, aby provedly detailní vyšetřování, jak mohlo k tak závažnému porušení předpisů dojít.

Je možné, že všechny lahvičky byly bezpečně zničeny poté, co je někdo ze skladu odebral, ale pro tento nejoptimističtější scénář chybí důkazy – stejně jako pro ostatní možnosti.

  • Virus Hendra je zoonotický virus vyskytující se výhradně v Austrálii. Byl poprvé izolován v roce 1994 a od té doby se spojuje s mnoha ohnisky onemocnění u domácích koní a v sedmi případech také u lidí. Virus Hendra patří do rodu Henipavirus, který obsahuje také zoonotický virus Nipah. Rezervoárem viru Hendra jsou čtyři druhy kaloňů rodu Pteropus, kteří pocházejí z Austrálie.
  • Lyssavirus je zodpovědný za vzteklinu. Také v tomto případě jde o zoonotické virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Patří mezi nejnebezpečnější a nejzávažnější zoonózu. Virus vztekliny se přenáší na člověka od nakaženého zvířete slinami, v praxi tedy nejčastěji pokousáním nebo přímým kontaktem.
  • Hantavirus je jiné označení pro rod RNA virů, jimž se dnes odborně říká spíše Orthohantavirus. Jde o viry patřící do čeledi Hantaviridae, které vyvolávají onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém. Přenášejí je nejčastěji drobní hlodavci.

Hygienik uklidňuje, nikdo se nenakazil

Podle vládního prohlášení ale neexistují ani žádné důkazy o tom, že by hrozilo nějaké nebezpečí pro společnost, uvedla stanice 9News. „Je těžké si představit scénář, podle kterého by mohla být veřejnost ohrožena,“ zdůraznil hlavní hygienik John Gerrard. „Je důležité si uvědomit, že vzorky virů by se mimo mrazák s nízkou teplotou velmi rychle rozložily a staly by se neinfekčními.“

Gerrard uvedl, že s největší pravděpodobností byly vzorky „zničeny“ a nebyly tedy ani vyhozeny do běžného odpadu. Podle Gerrarda tomu nasvědčuje i fakt, že od doby ztráty ampulek se nikdo v Queenslandu těmito chorobami nenakazil z neidentifikovaného zdroje.

Podle vlády je teď důležité nejen to, aby se vyšetřila příčina zmizení virů, ale hlavně zajistit, aby se taková situace už nemohla opakovat. Vyšetřování proto prověří současné zásady a postupy, které v laboratoři fungují.

Na biologické laboratoře se veřejnost dívá kritičtěji od doby covidové pandemie. Jednou z hypotéz o původu viru totiž byla i varianta, že patogen unikl z wuchanského Virologického institutu, který se právě na koronaviry zaměřuje. Neexistují pro ni ale důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 2 hhodinami

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
před 2 hhodinami

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
před 4 hhodinami

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
06:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 23 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
včera v 12:01

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
včera v 10:17

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
6. 4. 2025
Načítání...