Australská laboratoř ztratila patogeny. Riziko nehrozí, ujišťuje vláda

Vláda australského státu Queensland oznámila, že se z biologické laboratoře ztratily vzorky nebezpečných virů. Přestože k tomu došlo už v létě roku 2023, úřady od té doby o problému neinformovaly veřejnost, ale zejména nedokázaly ztracené patogeny vypátrat. Podle vládního prohlášení se jedná o „závažné porušení biologické bezpečnosti“, které bude muset řešit rozsáhlé vyšetřování.

Jak laboratoř o vzorky virů přišla, nikdo netuší. Že chybí tři lahvičky, se zjistilo v létě roku 2023, ale příčinu se vypátrat nepodařilo. Obsahovaly tři různé viry: Hendra, Lyssavirus a Hantavirus.

Vláda premiéra státu Queensland Davida Crisafulliho nyní nařídila tamním zdravotnickým úřadům, aby provedly detailní vyšetřování, jak mohlo k tak závažnému porušení předpisů dojít.

Je možné, že všechny lahvičky byly bezpečně zničeny poté, co je někdo ze skladu odebral, ale pro tento nejoptimističtější scénář chybí důkazy – stejně jako pro ostatní možnosti.

  • Virus Hendra je zoonotický virus vyskytující se výhradně v Austrálii. Byl poprvé izolován v roce 1994 a od té doby se spojuje s mnoha ohnisky onemocnění u domácích koní a v sedmi případech také u lidí. Virus Hendra patří do rodu Henipavirus, který obsahuje také zoonotický virus Nipah. Rezervoárem viru Hendra jsou čtyři druhy kaloňů rodu Pteropus, kteří pocházejí z Austrálie.
  • Lyssavirus je zodpovědný za vzteklinu. Také v tomto případě jde o zoonotické virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Patří mezi nejnebezpečnější a nejzávažnější zoonózu. Virus vztekliny se přenáší na člověka od nakaženého zvířete slinami, v praxi tedy nejčastěji pokousáním nebo přímým kontaktem.
  • Hantavirus je jiné označení pro rod RNA virů, jimž se dnes odborně říká spíše Orthohantavirus. Jde o viry patřící do čeledi Hantaviridae, které vyvolávají onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém. Přenášejí je nejčastěji drobní hlodavci.

Hygienik uklidňuje, nikdo se nenakazil

Podle vládního prohlášení ale neexistují ani žádné důkazy o tom, že by hrozilo nějaké nebezpečí pro společnost, uvedla stanice 9News. „Je těžké si představit scénář, podle kterého by mohla být veřejnost ohrožena,“ zdůraznil hlavní hygienik John Gerrard. „Je důležité si uvědomit, že vzorky virů by se mimo mrazák s nízkou teplotou velmi rychle rozložily a staly by se neinfekčními.“

Gerrard uvedl, že s největší pravděpodobností byly vzorky „zničeny“ a nebyly tedy ani vyhozeny do běžného odpadu. Podle Gerrarda tomu nasvědčuje i fakt, že od doby ztráty ampulek se nikdo v Queenslandu těmito chorobami nenakazil z neidentifikovaného zdroje.

Podle vlády je teď důležité nejen to, aby se vyšetřila příčina zmizení virů, ale hlavně zajistit, aby se taková situace už nemohla opakovat. Vyšetřování proto prověří současné zásady a postupy, které v laboratoři fungují.

Na biologické laboratoře se veřejnost dívá kritičtěji od doby covidové pandemie. Jednou z hypotéz o původu viru totiž byla i varianta, že patogen unikl z wuchanského Virologického institutu, který se právě na koronaviry zaměřuje. Neexistují pro ni ale důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 8 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 10 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 13 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 15 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 16 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 17 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.