Australská laboratoř ztratila patogeny. Riziko nehrozí, ujišťuje vláda

Vláda australského státu Queensland oznámila, že se z biologické laboratoře ztratily vzorky nebezpečných virů. Přestože k tomu došlo už v létě roku 2023, úřady od té doby o problému neinformovaly veřejnost, ale zejména nedokázaly ztracené patogeny vypátrat. Podle vládního prohlášení se jedná o „závažné porušení biologické bezpečnosti“, které bude muset řešit rozsáhlé vyšetřování.

Jak laboratoř o vzorky virů přišla, nikdo netuší. Že chybí tři lahvičky, se zjistilo v létě roku 2023, ale příčinu se vypátrat nepodařilo. Obsahovaly tři různé viry: Hendra, Lyssavirus a Hantavirus.

Vláda premiéra státu Queensland Davida Crisafulliho nyní nařídila tamním zdravotnickým úřadům, aby provedly detailní vyšetřování, jak mohlo k tak závažnému porušení předpisů dojít.

Je možné, že všechny lahvičky byly bezpečně zničeny poté, co je někdo ze skladu odebral, ale pro tento nejoptimističtější scénář chybí důkazy – stejně jako pro ostatní možnosti.

  • Virus Hendra je zoonotický virus vyskytující se výhradně v Austrálii. Byl poprvé izolován v roce 1994 a od té doby se spojuje s mnoha ohnisky onemocnění u domácích koní a v sedmi případech také u lidí. Virus Hendra patří do rodu Henipavirus, který obsahuje také zoonotický virus Nipah. Rezervoárem viru Hendra jsou čtyři druhy kaloňů rodu Pteropus, kteří pocházejí z Austrálie.
  • Lyssavirus je zodpovědný za vzteklinu. Také v tomto případě jde o zoonotické virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Patří mezi nejnebezpečnější a nejzávažnější zoonózu. Virus vztekliny se přenáší na člověka od nakaženého zvířete slinami, v praxi tedy nejčastěji pokousáním nebo přímým kontaktem.
  • Hantavirus je jiné označení pro rod RNA virů, jimž se dnes odborně říká spíše Orthohantavirus. Jde o viry patřící do čeledi Hantaviridae, které vyvolávají onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém. Přenášejí je nejčastěji drobní hlodavci.

Hygienik uklidňuje, nikdo se nenakazil

Podle vládního prohlášení ale neexistují ani žádné důkazy o tom, že by hrozilo nějaké nebezpečí pro společnost, uvedla stanice 9News. „Je těžké si představit scénář, podle kterého by mohla být veřejnost ohrožena,“ zdůraznil hlavní hygienik John Gerrard. „Je důležité si uvědomit, že vzorky virů by se mimo mrazák s nízkou teplotou velmi rychle rozložily a staly by se neinfekčními.“

Gerrard uvedl, že s největší pravděpodobností byly vzorky „zničeny“ a nebyly tedy ani vyhozeny do běžného odpadu. Podle Gerrarda tomu nasvědčuje i fakt, že od doby ztráty ampulek se nikdo v Queenslandu těmito chorobami nenakazil z neidentifikovaného zdroje.

Podle vlády je teď důležité nejen to, aby se vyšetřila příčina zmizení virů, ale hlavně zajistit, aby se taková situace už nemohla opakovat. Vyšetřování proto prověří současné zásady a postupy, které v laboratoři fungují.

Na biologické laboratoře se veřejnost dívá kritičtěji od doby covidové pandemie. Jednou z hypotéz o původu viru totiž byla i varianta, že patogen unikl z wuchanského Virologického institutu, který se právě na koronaviry zaměřuje. Neexistují pro ni ale důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 20 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...