Australská laboratoř ztratila patogeny. Riziko nehrozí, ujišťuje vláda

Vláda australského státu Queensland oznámila, že se z biologické laboratoře ztratily vzorky nebezpečných virů. Přestože k tomu došlo už v létě roku 2023, úřady od té doby o problému neinformovaly veřejnost, ale zejména nedokázaly ztracené patogeny vypátrat. Podle vládního prohlášení se jedná o „závažné porušení biologické bezpečnosti“, které bude muset řešit rozsáhlé vyšetřování.

Jak laboratoř o vzorky virů přišla, nikdo netuší. Že chybí tři lahvičky, se zjistilo v létě roku 2023, ale příčinu se vypátrat nepodařilo. Obsahovaly tři různé viry: Hendra, Lyssavirus a Hantavirus.

Vláda premiéra státu Queensland Davida Crisafulliho nyní nařídila tamním zdravotnickým úřadům, aby provedly detailní vyšetřování, jak mohlo k tak závažnému porušení předpisů dojít.

Je možné, že všechny lahvičky byly bezpečně zničeny poté, co je někdo ze skladu odebral, ale pro tento nejoptimističtější scénář chybí důkazy – stejně jako pro ostatní možnosti.

  • Virus Hendra je zoonotický virus vyskytující se výhradně v Austrálii. Byl poprvé izolován v roce 1994 a od té doby se spojuje s mnoha ohnisky onemocnění u domácích koní a v sedmi případech také u lidí. Virus Hendra patří do rodu Henipavirus, který obsahuje také zoonotický virus Nipah. Rezervoárem viru Hendra jsou čtyři druhy kaloňů rodu Pteropus, kteří pocházejí z Austrálie.
  • Lyssavirus je zodpovědný za vzteklinu. Také v tomto případě jde o zoonotické virové onemocnění postihující centrální nervový systém. Patří mezi nejnebezpečnější a nejzávažnější zoonózu. Virus vztekliny se přenáší na člověka od nakaženého zvířete slinami, v praxi tedy nejčastěji pokousáním nebo přímým kontaktem.
  • Hantavirus je jiné označení pro rod RNA virů, jimž se dnes odborně říká spíše Orthohantavirus. Jde o viry patřící do čeledi Hantaviridae, které vyvolávají onemocnění různého stupně závažnosti, někdy i smrtelná. Obvykle postihují ledviny nebo dýchací systém. Přenášejí je nejčastěji drobní hlodavci.

Hygienik uklidňuje, nikdo se nenakazil

Podle vládního prohlášení ale neexistují ani žádné důkazy o tom, že by hrozilo nějaké nebezpečí pro společnost, uvedla stanice 9News. „Je těžké si představit scénář, podle kterého by mohla být veřejnost ohrožena,“ zdůraznil hlavní hygienik John Gerrard. „Je důležité si uvědomit, že vzorky virů by se mimo mrazák s nízkou teplotou velmi rychle rozložily a staly by se neinfekčními.“

Gerrard uvedl, že s největší pravděpodobností byly vzorky „zničeny“ a nebyly tedy ani vyhozeny do běžného odpadu. Podle Gerrarda tomu nasvědčuje i fakt, že od doby ztráty ampulek se nikdo v Queenslandu těmito chorobami nenakazil z neidentifikovaného zdroje.

Podle vlády je teď důležité nejen to, aby se vyšetřila příčina zmizení virů, ale hlavně zajistit, aby se taková situace už nemohla opakovat. Vyšetřování proto prověří současné zásady a postupy, které v laboratoři fungují.

Na biologické laboratoře se veřejnost dívá kritičtěji od doby covidové pandemie. Jednou z hypotéz o původu viru totiž byla i varianta, že patogen unikl z wuchanského Virologického institutu, který se právě na koronaviry zaměřuje. Neexistují pro ni ale důkazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 12 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 14 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 15 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 19 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 21 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...