Uprostřed Wu-chanu je laboratoř na výzkum smrtících virů. Vědci před ní varovali už před třemi roky

Čínský Wu-chan je v karanténě, která brání místním město opustit i navštívit. Na koronavirus, který se zde objevil vůbec poprvé, už zemřelo 26 osob a další nejméně stovky lidí se nakazily. Místní úřady ale mohou využívat špičkového pracoviště, které zde roku 2017 vzniklo.

Zařízení určené k výzkumu těch nejsmrtelnějších patogenů, které existují, stojí přímo v centru Wu-chanu. Je součástí čínské snahy mít do roku 2025 až sedm laboratoří stejného typu, které mohou provádět za těch nejlepších podmínek výzkum virů a bakterií.

V Číně vzbudil tento projekt nadšení, mezi lékaři z jiných zemí ale před třemi roky spustil i vlnu kritiky. „Poskytne to více příležitostí čínským výzkumníkům a náš příspěvek k výzkumu patogenů úrovně BSL-4 obohatí svět,“ uvedl George Gao z čínské akademie věd pro odborný časopis Nature.

Zařízení typu BSL-4 do té doby Čína neměla, dvě nejbližší se nacházela na Tchaj-wanu. Česká republika má takové pracoviště v Těchoníně, malé obci v okrese Ústí nad Orlicí, kde ho provozuje armáda. Zkratka BSL-4 znamená nejvyšší stupeň rizika i potřebného zabezpečení pro výzkum.


Wuchanská laboratoř byla certifikována pro tyto standardy v lednu 2017. Ve většině zemí světa jsou přitom tato pracoviště značně kontroverzní. Vůbec první vzniklo v Japonsku už roku 1981, ale plně na úrovni BSL-4 začalo pracovat až roku 2015. Ve Wu-chanu šlo schvalování mnohem rychleji.

Tamní zařízení stálo 44 milionů dolarů. Musí odolat zemětřesení magnitudy 7 a bylo postavené mimo povodňová území. Jeho cílem je soustředit se na výzkum nových nemocí a také je v něm uloženo množství těch nejnebezpečnějších patogenů na světě.

Myšlenka na tuto obří laboratoř pochází už roku 2003, kdy Čínu zasáhla epidemie SARS. S jejím vybudováním pomohli Francouzi, čínské straně totiž chyběly zkušenosti s podobnými projekty. Podle časopisu Nature byla výstavba tohoto zařízení výrazně zpožděna především vinou pomalého schvalování, nedostatku financí a také nezkušenosti.

Co se tam zkoumá?

O současném výzkumu není mnoho informací, ale když zařízení vznikalo, měl být jeho prvním úkolem výzkum viru s nebezpečností BSL-3, který způsobuje krymsko-konžskou hemoragickou horečku. Dalšími v pořadí měly být koronaviry, zejména SARS – tento výzkum už potřebuje laboratoř na úrovni BSL-4. A v budoucnu se pozornost vědců má obrátit také k ebole a horečce Lassa, které se vyskytují v Africe.

Čína totiž v Africe mohutně investuje a dlouhodobě na tomto kontinentu pobývá více než milion jejích občanů. Podle čínských expertů je třeba být připravení na všechny scénáře, protože „viry neznají hranice“.

Nature uvádí, že většina vědců v této laboratoři získávala zkušenosti ve francouzském Lyonu, kde mají zařízení na stejné úrovni. Wuchanský ústav také spolupracoval s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí

Je laboratoř hrozba?

Už roku 2017 se ale objevily obavy, zda je wuchanská laboratoř dostatečně bezpečná, zejména v centru tak velkého města. Podle Richarda Ebrighta, molekulárního biologa z Rutgersovy university, virus SARS unikl z vysoce zabezpečených zařízení v Pekingu rovnou několikrát.

Tim Trevan, konzultant v oboru biologické bezpečnosti, zase zdůraznil, že aby byly laboratoře BSL-4 opravdu bezpečné, je potřeba, aby vše probíhalo maximálně transparentně – a je podle něj otázkou, zda je to v Číně možné.

Laboratoř leží jen 18 kilometrů od trhu, kde se poprvé objevil wuchanský koronavirus

Podle Ebrighta také není věrohodná argumentace nutností výzkumu. Domnívá se, že rozšiřování počtu těchto laboratoří v Číně je spíše reakcí na jejich rozvoj v Evropě a USA.

Dodal, že vlády budou Čínu podezřívat z potenciálního vývoje biologických zbraní, která tato zařízení také umožňují. „Tyto laboratoře mají vždy dvojí možné využití,“ uvedl pro Nature.
Možnost vstřikovat zde opicím a dalším zvířatům smrtící patogeny ho tak již roku 2017 naplňovala spíše obavami než nadšením: „Mohou utéct, mohou škrábat, mohou kousat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 9 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 10 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 12 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...