Čtvrtina bakterií v peří tvoří látky podobné antibiotikům, popsali čeští vědci v prestižním časopise Nature

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili experti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Kromě boje s patogeny pomáhají bakterie podle autorky studie Veroniky Gvoždíkové Javůrkové z Ústavu biologie obratlovců se zajišťováním takové mikroflóry v peří, která udržuje ptačí opeření v optimální kondici.

„Zázračné“ peří

Ptačí peří je kožní derivát tvořený zrohovatělou pokožkou. „Doposud bylo obecným názorem, že v peří převažují mikroorganismy, které ho spíše poškozují. Nová studie to vyvrací,“ uvedla Gvoždíková Javůrková.

Studie dále podle vědců dokládá, že společenství mikroorganismů jsou druhově specifická. „To znamená, že každý ptačí druh si nese na povrchu těla svou vlastní komunitu bakterií,“ dodala vědkyně. Vliv na složení společenství má podle odborníků také prostředí, ve kterém se pták pohybuje.

Z celkového množství bakterií v peří dále dvanáct procent tvoří takzvané keratinolytické bakterie, které umí pero rozložit. Součástí objevu byl také fakt, že 92 procent z těchto bakterií umí produkovat antibiotické látky.

„Předtím se i pro ně primárně předpokládala pouze ta negativní funkce, ale umí mezi těmito funkcemi přepínat a za určitých podmínek vytvářet i antibiotika. Bakterie – tedy spíše než poškozující funkci – má funkci nezastupitelnou při ochraně povrchu těla svého hostitele,“ řekla Gvoždíková Javůrková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosatky a delfíni spolupracují. Stopař a lovec dohromady ušetří spoustu energie

Dva vrcholoví oceánští predátoři spojili síly, aby společně ulovili kořist, na kterou by žádný z nich sám nestačil. Podle mořských biologů, kteří situaci nafilmovali, nešlo o náhodu, ale zřejmě o vědomou spolupráci, kdy jeden druh využíval silných stránek jiného. Teorii bude ještě třeba ověřit.
3. 1. 2026

Tlak na klimatické zákazy se obrací proti původní myšlence, popsali vědci

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.
2. 1. 2026

Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.
2. 1. 2026

SpaceX plánuje manévry na orbitu, změní dráhy tisíců družic

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls s tím, že změna zajistí větší bezpečnost satelitů.
2. 1. 2026

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
2. 1. 2026

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
1. 1. 2026

Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.
1. 1. 2026

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
31. 12. 2025
Načítání...