Čtvrtina bakterií v peří tvoří látky podobné antibiotikům, popsali čeští vědci v prestižním časopise Nature

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili experti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Kromě boje s patogeny pomáhají bakterie podle autorky studie Veroniky Gvoždíkové Javůrkové z Ústavu biologie obratlovců se zajišťováním takové mikroflóry v peří, která udržuje ptačí opeření v optimální kondici.

„Zázračné“ peří

Ptačí peří je kožní derivát tvořený zrohovatělou pokožkou. „Doposud bylo obecným názorem, že v peří převažují mikroorganismy, které ho spíše poškozují. Nová studie to vyvrací,“ uvedla Gvoždíková Javůrková.

Studie dále podle vědců dokládá, že společenství mikroorganismů jsou druhově specifická. „To znamená, že každý ptačí druh si nese na povrchu těla svou vlastní komunitu bakterií,“ dodala vědkyně. Vliv na složení společenství má podle odborníků také prostředí, ve kterém se pták pohybuje.

Z celkového množství bakterií v peří dále dvanáct procent tvoří takzvané keratinolytické bakterie, které umí pero rozložit. Součástí objevu byl také fakt, že 92 procent z těchto bakterií umí produkovat antibiotické látky.

„Předtím se i pro ně primárně předpokládala pouze ta negativní funkce, ale umí mezi těmito funkcemi přepínat a za určitých podmínek vytvářet i antibiotika. Bakterie – tedy spíše než poškozující funkci – má funkci nezastupitelnou při ochraně povrchu těla svého hostitele,“ řekla Gvoždíková Javůrková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 57 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...