K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.
Čím mladší, tím méně zájmu o očkování mají. Je to ale potřeba i kvůli ochraně starých, apelují odborníci
90’ ČT24 - Jak pokračuje očkování proti covid-19 (zdroj: ČT24)
Očkovat proti covidu-19 se v Česku začalo po vánočních svátcích, jako první šli na řadu zdravotníci či lidé v domovech pro seniory. Od poloviny ledna začal fungovat centrální rezervační systém, který je nyní již k dispozici každému kromě dětí do 15 let.
Ukázalo se však, že jak se registrace otevíraly stále mladším věkovým skupinám, byl prvotní zájem o ně menší a menší. Ve skupině 16 až 29 let se do podvečera prvního dne registrovalo přes 200 tisíc zájemců, což je sice podobné jako u kategorie 40 až 44 let, jenomže ta zahrnuje o třetinu méně lidí.
Mladí lidé, kteří se o vakcínu přihlásit nechtějí, svůj postoj zdůvodňovali například pochybnostmi o složení a bezpečnosti vakcíny, ale i přesvědčením, že jim nehrozí vážný průběh onemocnění, případně že jsou vůči němu imunní.
Přednosta pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Lebl však varoval, že imunní proti covidu-19 jako takovému ani jeho těžkému průběhu nejsou dokonce ani malé děti.
Na Leblově klinice nyní leží osmiletá dívka, která po covidu-19 onemocněla multiorgánovým zánětlivým onemocněním a udělala se jí krevní sraženina v srdci. „Odtud se utrhl kus krevní sraženiny a ucpal střední mozkovou tepnu. Utrpěla něco, co se dá přirovnat k mozkové mrtvici a čtvrtina mozku tím způsobem byla poškozena nedostatkem kyslíku. Ochrnula na polovinu těla,“ popsal.
Dodal, že zánětový syndrom PIMS-TS, který se projevuje po covidu-19, se vyskytuje asi u jednoho dítěte z tisíce. „Jsou to vždycky do té doby zcela zdravé děti,“ upozornil.
Chránit vakcínou nejen sebe, ale hlavně ty nejzranitelnější
Bývalý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší sečetl tři důvody, proč by se měl očkovat každý, pro koho je to bezpečné, včetně nejmladších věkových skupin. Prvním je právě to, že covid-19 je nebezpečné onemocnění, a to potenciálně pro každého, byť u mladších lidí bývá těžký průběh vzácnější.
Druhý důvod, který Hořejší jmenoval, byla potřeba dosáhnout co největší proočkovanosti celé společnosti kvůli ochraně nejstarších lidí. U nich je totiž vakcína méně účinná, a tedy jsou vždy více ohroženi.
Zdeněk Hostomský v Interview ČT24: „Pokud proočkujete jenom 10 procent populace, ale těch nejrizikovějších, klesne úmrtnost o 75 procent.“ (zdroj: ČT24)
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský objasnil, že u starých lidí zkrátka přestává fungovat imunitní systém. „Zdravý mladý člověk má imunitní systém v dokonale harmonizované podobě. Ve většině případů patogeny identifikuje a eliminuje,“ uvedl. Imunitní systém se podle něj vyvíjí zhruba do dvanáctého roku života.
„Máte brzlík a ten školí buňky. Na vytvoření imunitních buněk jde spousta energie a systém malého dítěte si osahává svět. Proti tomu si udělá protilátky. Postupně brzlík odchází, protože v určité fázi života je svět dostatečně osahaný,“ přiblížil. Imunita je podle něj velmi podobná u dvanáctiletého dítěte, u dvacetiletého nebo třicetiletého člověka a může být i u sedmdesátníka, pokud je však zdravý.
U starších lidí jsou však časté komorbidity. „Statisticky většina sedmdesátníků, osmdesátníků má srdeční problémy, cukrovku, obezitu – to jsou latentní chronické zápalové reakce. Koronavirus tam dodá takzvanou poslední kapku,“ podotkl. Potíž je, že někteří lidé mají organismus již natolik zdevastovaný, že u nich očkování zkrátka nezabírá. Vakcínu Hostomský charakterizoval jako „koncentrovanou dodávku antigenu“, s níž však musí imunitní systém dál pracovat a v některých případech to již nedovede.
„Tito lidé zůstávají zranitelní, a proto by se měla i mladá generace vakcinovat nebo nemocí projít – aby nebyli rezervoárem,“ shrnul Zdeněk Hostomský, který poznamenal, že on sám již podstoupil covid-19 i vakcinaci.
Nebezpečné mutace – riziko vážné nebo spíše menší?
Třetím argumentem Václava Hořejšího, proč podstoupit očkování, jsou jasné sociální benefity – možnost cestovat bez testů a bez rizika karantény, možnost chodit bez dalšího na koncerty nebo jiné akce. V současnosti existují covidové certifikáty, výhledově slibuje vláda i mobilní aplikaci, kterou by nejpozději od července mělo být možné prokazovat se v celé Evropské unii a vyhýbat se tak karanténě nebo přinejmenším častému testování.
Zároveň je podle Hořejšího potřeba, „aby byla co největší proočkovanost proto, aby virus měl co nejmenší hřiště“. Tím se zmenší riziko vzniku nebezpečných mutací.
Zdeněk Hostomský však nepovažuje za pravděpodobné, že by vznikla znenadání mutace, která by představovala i pro očkované vážnou hrozbu. „Lidé vědí, že každý rok přijde nový kmen chřipky, ale biologie je v tomto úplně odlišná. Koronavirus je jedno vlákno RNA. Nabírá mutace, ale graduálně. Abyste získal mutaci, která to úplně změní, je málo pravděpodobné,“ upozornil. Chřipka podle něj „vypadá“ jinak, a tak je možné, že každý rok přichází úplně nová.
Připomněl, že i varianty, kterými se nakazili lidé očkovaní či ti, kteří již covid-19 jednou měli, nedokázaly znovu způsobit vážné komplikace. „Lidé, kteří nemocí prošli, jestli jsou náhodou infikováni některou variantou podruhé, ve většině případů mají daleko lehčí průběh. Totéž platí o vakcinovaných lidech, kteří občas jsou nakaženi. Většinou je to velice lehká forma,“ poukázal.