Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky

Vědci už dlouho předpokládají, že chronické záněty nějakým způsobem přispívají ke vzniku nebo rozvoji rakoviny. Teď to potvrdili čeští experti z Ústavu molekulární genetiky AV ČR; zánět podle jejich nové studie působí jako hnací síla vzniku tohoto onemocnění.

Lidský organismus je vybavený řadou systémů, které brání poškození genů. Jenže někdy se stane, že se v obraně vyskytne díra – a využije toho například rakovina. Čeští vědci nyní popsali, jak jeden z podobných nedostatků v obraně organismu vzniká i jak by se dal případně opravit.

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Budoucí rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam čelí podezření ze záměrných úprav obrazových dat v publikovaných článcích. Od končící rektorky Danuše Nerudové dostal tři týdny na vysvětlení situace a doložení podkladů, že on nebo jeho kolegové nepodváděli, napsal Deník N. Podle Adama šlo maximálně o technická pochybení či nedopatření, která nic nemění na podstatě publikovaných výzkumů.

Testy v Česku za pondělí potvrdily 239 případů covidu, což je o 114 více než v tento den před týdnem, kdy však byl státní svátek a méně se testovalo. Reprodukční číslo kleslo, ale mírně přibylo hospitalizovaných, aktuálně jich je 31. Zdravotníci v pondělí aplikovali přes 91 tisíc dávek vakcíny proti covidu, plně naočkované už jsou téměř čtyři miliony lidí. Druhým dnem také pokračuje očkování bez nutnosti předchozí registrace, zájem je zatím velký.

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

Testy na koronavirus odhalily v pondělí 6865 pozitivních, v mezitýdenním srovnání zhruba o 1400 méně. Počet zemřelých s covidem v Česku stoupl na 26 222. Vládní rada pro zdravotní rizika podpořila posunutí druhé dávky očkování proti covidu, vakcíny Pfizer a Moderna se budou podávat po 42 dnech. Policie upustila od plánu samostatně kontrolovat karantény a izolace, kontroly budou probíhat jedině v součinnosti s hygienou.

Rada vlády pro zdravotní rizika podpořila posun termínu druhé dávky očkování proti covidu, který už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a prosazoval i její člen, epidemiolog Petr Smejkal. Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným podávat po 42 dnech, napsali na Twitteru zástupci ministerstva zdravotnictví. Již zarezervované termíny se nezmění.

V Česku už v pozitivních vzorcích převládla britská varianta koronaviru. Ukazují to výsledky z laboratoří, které disponují metodou pro odhalování různých mutací. Nová realita částečně mění i trasování. K vyhodnocování rizikovosti kontaktů musejí hygienici mnohdy uplatňovat přísnější měřítka. Varianta je o 40 až 70 procent nakažlivější. Nové studie navíc varují, že by mohla být i déle infekční.

Od pátku nebude možné – až na výjimky – cestovat do nebo ze tří okresů, kde je vůči počtu obyvatel relativně nejvíce lidí nakažených koronavirem. Takové rozšíření nákazy právě na Trutnovsku, Sokolovsku a Chebsku dávají odborníci do souvislosti s výskytem nakažlivější varianty i s častějšími kontakty mezi lidmi. Vláda se nyní nechystá podobně izolovat i další oblasti republiky, ale koronavirus se v posledních dvou týdnech šířil v některých okresech v Čechách ještě rychleji než na Trutnovsku. Naopak na Moravě a ve Slezsku počty nově nakažených klesají.

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény – schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv.

„Jsme zemí, kde čísla rostou nejrychleji na světě, to je strašně smutná věc,“ říká imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR o současné situaci s covidem-19. Česko prý může již brzy počítat stovky mrtvých denně. Cestou z krize je dodržování opatření, která by se již nemusela tolik zpřísňovat. Stav kolektivní imunity podle něj zajistí až vakcína.

Na to, že nákaza dál zůstává spíš v lokálních ohniscích, od tohoto týdne reagovaly laboratoře. Masové testování na koronavirus zastavily univerzity a Akademie věd. Se zlepšením epidemiologické situace nemají dost vzorků. Zatímco třeba v dubnu se v Česku dělalo až osm tisíc testů denně, nyní se počet ustálil průměrně na třech tisících.