Na to, že nákaza dál zůstává spíš v lokálních ohniscích, od tohoto týdne reagovaly laboratoře. Masové testování na koronavirus zastavily univerzity a Akademie věd. Se zlepšením epidemiologické situace nemají dost vzorků. Zatímco třeba v dubnu se v Česku dělalo až osm tisíc testů denně, nyní se počet ustálil průměrně na třech tisících.
Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR v březnu nastoupil do koronavirové pohovosti. „Do konce května jsme testovali kolem sta vzorků denně, v červnu už to bylo pod sto vzorků denně,“ uvedl ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Petr Dráber.
Otestovat by přitom na robotických zařízeních zvládli až dva tisíce vzorků denně, v souvislosti s koronavirem je ale kvůli nízkému počtu vzorků nevyužili. Zhruba 400 kusů v době vrcholu pandemie se testovalo běžným způsobem.
Tento týden se výzkumníci vrátili ke své běžné práci. Podle ministra zdravotnictví za poklesem vzorků stojí dobrá epidemiologická situace, ale i menší počet samoplátců.
„Dřív byla povinnost pro pendlery se testovat, dneska už do Rakouska, Německa, Polska povinnost není,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Například v jedné z pražských laboratoří ale počty vzorků v posledních dnech naopak rostou.
„V průměru je to tak sto, sto dvacet testů denně. Nastupují další skupiny, firemní kolektivy, filmaři,“ uvedl vedoucí PCR EUC Laboratoře Emanuel Žďárský.
I laboratoře, které s testy přestaly, jsou ale připravené do týdne v případě potřeby provoz opět obnovit.
„Úplně plošné testování by asi zapotřebí nebylo. Na druhou stranu si stále myslím, že by bylo dobré sledovat ohrožené skupiny,“ řekl Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie.
Právě na otázky koho, kdy a jak dál testovat by měl odpovědět strategický plán, který připravuje ministerská komise. Měl by řešit nasazení laboratoří pro případnou druhou vlnu koronaviru.
