Druhá vlna je pravděpodobná, nástup může být velmi rychlý, očekává Prymula

Druhá vlna šíření nákazy covidem-19 nejspíše přijde, zásadní je, jestli se potom podaří udržet denní přírůstek počtu nakažených v řádu stovek, nebo bude ještě hůře. V Interview ČT24 to řekl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Zkušenost z Izraele přitom ukazuje, že nástup druhé vlny může být velmi rychlý – do deseti dnů. Je proto důležité, aby stále zůstalo v pohotovosti vše, co bylo vytvořeno ve snaze spoutat původní březnovou vlnu.

Video Interview ČT24
video

Roman Prymula v Interview ČT24: „Virus nás stále překvapuje, pořád nevíme, jak se chová.“

Romana Prymulu bylo možné vzhledem k jeho postům náměstka ministra zdravotnictví pro lékařskou péči, vedoucího skupiny epidemiologů, která radila vládě a krátce i předsedy Ústředního krizového štábu v březnu a dubnu bez velké nadsázky nazvat „panem anticovidem“. Další vývoj po odchodu z funkce náměstka sleduje již spíše z druhé linie.

Druhá vlna přijde a nástup bude rychlý, obává se Prymula

Kvůli možnému návratu epidemie se Prymula domnívá, že je potřeba zachovat to, co v minulých měsících pomáhal stvořit. „Bojím se, aby celý systém, který byl připraven, zůstal připraven i nadále. Znovu ho stavět na zelené louce není jednoduché a nebude tolik času,“ uvedl. Že se Česko časem bude muset vypořádat s další vlnou nákazy, totiž považuje za velmi pravděpodobné.

„Je vysoce pravděpodobné, že nějaká druhá vlna bude. Když vidím situace v jednotlivých zemích, tak ten virus nemizí. V Izraeli už bohužel k takové vlně došlo. Znamená to, že musíme být obezřetní,“ vyzval. Upozornil přitom, že může jít o velmi rychlý proces. „V Izraeli to byla otázka deseti dnů,“ varoval. Velmi špatné by bylo, kdyby se potom pohyboval denní nárůst počtu nových případů třeba v řádu tisíců. „To je problém a je mnohem složitější zastavit takový explozivní nárůst, než když ho zastavíme třeba na úrovni 200 nebo 300,“ podotkl Roman Prymula.

Boj s druhou vlnou bude podle něj složitější i proto, že „další vlna se zavřením ekonomiky nemůže nastat, ekonomika by to nevydržela“. Postup politiků v předjaří přitom hodnotí kladně. „Původní reakce byla možná rychlejší, než jsem si myslel. (…) Politici – musím říct, že napříč politickým spektrem – souhlasili s tím, že půjdeme rychle a budeme epidemii blokovat. Později už se to dramaticky měnilo a zejména opozice začala hledat všechny možné jiné cesty. I teď má současná politická špička pochybnosti, jestli pokračovat v restriktivních opatřeních,“ poukázal.

Výzkum bez patentů

Roman Prymula sám se však nyní spíše než přípravami na druhou vlnu začal zabývat koordinací vědců. Slibuje si, že by mohl výzkum zefektivnit a například i napomoci vývoji vakcíny proti covidu. V pozici vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví – kterou pro něj vytvořil premiér Andrej Babiš (ANO), když se Prymula rozhodl skončit jako náměstek – má ambici zpřehlednit systém, na který mají vliv čtyři různá ministerstva.

„Máme jako národ řadu vynikajících vědců, ale neumíme využít jejich potenciál. Když se podíváme třeba na profesora Holého, tak řada jeho patentů skončila v zahraničí. Jsme schopni publikovat tisíce různých prací, ale patentů je méně a ještě méně je praktických realizací. To je něco, co bych chtěl změnit,“ ozřejmil, jaký je vlastně smysl jeho nynější práce.

Mezi výsledky, které by mohlo zefektivnění výzkumu mít, by mohly být například jednodušší testy na přítomnost koronaviru nebo vznik vakcíny. Ta podle Prymuly nejspíše zůstane jediným způsobem, jak zajistit, že člověk covid-19 nedostane. V minulosti tolik diskutované promořování populace totiž podle všeho nefunguje.

„V určité době jsme si říkali, že když člověk to onemocnění prodělá, tak vlastně má po problémech – bude chráněn, bude mít imunitu. Ale ukazuje se, že je to klasické respirační onemocnění a imunita může být velmi krátkodobá,“ ozřejmil epidemiolog.

Že by třeba případné druhé vlně nakonec opět čelil z první politické linie jako nový ministr zdravotnictví, Roman Prymula neplánuje – ačkoli by to uvítal například předseda menší vládní strany ČSSD. „Myslím, že ne. Neříkám, že nikdy, ale v této chvíli to opravdu není na pořadu dne. Spíše se chci vrátit k odbornosti, k vlastnímu výzkumu, o který jsem ,iks‘ let přicházel,“ ujistil.