Druhá vlna je pravděpodobná, nástup může být velmi rychlý, očekává Prymula

29 minut
Roman Prymula v Interview ČT24: „Virus nás stále překvapuje, pořád nevíme, jak se chová.“
Zdroj: ČT24

Druhá vlna šíření nákazy covidem-19 nejspíše přijde, zásadní je, jestli se potom podaří udržet denní přírůstek počtu nakažených v řádu stovek, nebo bude ještě hůře. V Interview ČT24 to řekl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Zkušenost z Izraele přitom ukazuje, že nástup druhé vlny může být velmi rychlý – do deseti dnů. Je proto důležité, aby stále zůstalo v pohotovosti vše, co bylo vytvořeno ve snaze spoutat původní březnovou vlnu.

Romana Prymulu bylo možné vzhledem k jeho postům náměstka ministra zdravotnictví pro lékařskou péči, vedoucího skupiny epidemiologů, která radila vládě a krátce i předsedy Ústředního krizového štábu v březnu a dubnu bez velké nadsázky nazvat „panem anticovidem“. Další vývoj po odchodu z funkce náměstka sleduje již spíše z druhé linie.

Druhá vlna přijde a nástup bude rychlý, obává se Prymula

Kvůli možnému návratu epidemie se Prymula domnívá, že je potřeba zachovat to, co v minulých měsících pomáhal stvořit. „Bojím se, aby celý systém, který byl připraven, zůstal připraven i nadále. Znovu ho stavět na zelené louce není jednoduché a nebude tolik času,“ uvedl. Že se Česko časem bude muset vypořádat s další vlnou nákazy, totiž považuje za velmi pravděpodobné.

„Je vysoce pravděpodobné, že nějaká druhá vlna bude. Když vidím situace v jednotlivých zemích, tak ten virus nemizí. V Izraeli už bohužel k takové vlně došlo. Znamená to, že musíme být obezřetní,“ vyzval. Upozornil přitom, že může jít o velmi rychlý proces. „V Izraeli to byla otázka deseti dnů,“ varoval. Velmi špatné by bylo, kdyby se potom pohyboval denní nárůst počtu nových případů třeba v řádu tisíců. „To je problém a je mnohem složitější zastavit takový explozivní nárůst, než když ho zastavíme třeba na úrovni 200 nebo 300,“ podotkl Roman Prymula.

Boj s druhou vlnou bude podle něj složitější i proto, že „další vlna se zavřením ekonomiky nemůže nastat, ekonomika by to nevydržela“. Postup politiků v předjaří přitom hodnotí kladně. „Původní reakce byla možná rychlejší, než jsem si myslel. (…) Politici – musím říct, že napříč politickým spektrem – souhlasili s tím, že půjdeme rychle a budeme epidemii blokovat. Později už se to dramaticky měnilo a zejména opozice začala hledat všechny možné jiné cesty. I teď má současná politická špička pochybnosti, jestli pokračovat v restriktivních opatřeních,“ poukázal.

Výzkum bez patentů

Roman Prymula sám se však nyní spíše než přípravami na druhou vlnu začal zabývat koordinací vědců. Slibuje si, že by mohl výzkum zefektivnit a například i napomoci vývoji vakcíny proti covidu. V pozici vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví – kterou pro něj vytvořil premiér Andrej Babiš (ANO), když se Prymula rozhodl skončit jako náměstek – má ambici zpřehlednit systém, na který mají vliv čtyři různá ministerstva.

„Máme jako národ řadu vynikajících vědců, ale neumíme využít jejich potenciál. Když se podíváme třeba na profesora Holého, tak řada jeho patentů skončila v zahraničí. Jsme schopni publikovat tisíce různých prací, ale patentů je méně a ještě méně je praktických realizací. To je něco, co bych chtěl změnit,“ ozřejmil, jaký je vlastně smysl jeho nynější práce.

Mezi výsledky, které by mohlo zefektivnění výzkumu mít, by mohly být například jednodušší testy na přítomnost koronaviru nebo vznik vakcíny. Ta podle Prymuly nejspíše zůstane jediným způsobem, jak zajistit, že člověk covid-19 nedostane. V minulosti tolik diskutované promořování populace totiž podle všeho nefunguje.

„V určité době jsme si říkali, že když člověk to onemocnění prodělá, tak vlastně má po problémech – bude chráněn, bude mít imunitu. Ale ukazuje se, že je to klasické respirační onemocnění a imunita může být velmi krátkodobá,“ ozřejmil epidemiolog.

Že by třeba případné druhé vlně nakonec opět čelil z první politické linie jako nový ministr zdravotnictví, Roman Prymula neplánuje – ačkoli by to uvítal například předseda menší vládní strany ČSSD. „Myslím, že ne. Neříkám, že nikdy, ale v této chvíli to opravdu není na pořadu dne. Spíše se chci vrátit k odbornosti, k vlastnímu výzkumu, o který jsem ,iks‘ let přicházel,“ ujistil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 48 mminutami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 1 hhodinou

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 2 hhodinami

Ústavní soud čeká v příštím roce dvacítka nevyřešených případů

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.
před 2 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 12 hhodinami

Soud poslal zápasníka Vémolu a další dva obviněné do vazby

Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který čelí obvinění z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Do vazby poslal i další dva obviněné, sdělili mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Obviněným hrozí až osmnáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 19 hhodinami
Načítání...