Schengen se vrací k normálu. Většina unijních zemí otevírá hranice

Nahrávám video

Evropa v pondělí prožívá výrazné uvolnění karanténních opatření přijatých kvůli šíření koronaviru. Řada zemí Evropské unie na doporučení Evropské komise ruší omezení týkající se cest v rámci zóny volného pohybu, návrat schengenského prostoru k běžnému režimu ale není stoprocentní. Do Česka se může z většiny evopských zemí.

Česká republika odvolává cestovní restrikce pro většinu Evropy, nadále však zůstává komplikovaný příjezd z Portugalska, Švédska nebo z části Polska. Češi, kteří žijí v zemích se středním nebo vysokým rizikem nákazy, se musí prokázat negativním testem na koronavirus nebo nastoupit dvoutýdenní karanténu. 

Cizinci z rizikových zemí se zatím do Česka nepodívají, turismus totiž není důvod pro vstup do země, tím se rozumí například návštěva rodičů nebo studium. 

Kromě obnovování volného pohybu se ruší i další omezení

V Anglii si lidé například mohou znovu zajít do knihkupectví či obchodů s oblečením. Schengenským zemím se ve světle potlačení nemoci covid-19 plně otevírá Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie nebo také Maďarsko. Španělsko hranice pro Evropany otevře až příští víkend. 

EU ale stejně jako při březnovém uzavírání hranic zdaleka nepostupuje jednotně. Polsko své hranice otevřelo už v sobotu a Estonsko tak učinilo už se začátkem měsíce, byť s povinnou karanténou pro příchozí ze zemí s vyšší koncentrací případů nákazy koronavirem. 

Španělsko povolí volný pohyb od 21. června

Rakousko zase ponechává omezení pro cesty z Británie, Španělska, Portugalska a Švédska, do Dánska pak mohou volně proudit lidé pouze z Německa, Norska a Islandu. Španělsko s obnovením volného pohybu v rámci Schengenu vyčká do 21. června.

Podle redaktorky ČT Terezy Kručinské se tak děje z epidemiologických důvodů. „Zejména regiony Baleárských i Kanárských ostrovů společně s Galícií opouštějí nouzový stav. Jedná se o oblasti nejméně postižené pandemií a tím pádem také nejbezpečnější,“ uvedla.

Původně plánovalo tento krok učinit až 1. července, premiér Pedro Sánchez ale v pondělí oznámil posun termínu, který zůstává beze změny pouze pro hranici s Portugalskem. Na opačném konci spektra je Řecko, které začíná bez omezení přijímat nejen cestující z Evropy, ale také turisty z dalších světadílů, píše deník Le Monde.

Na výlety do Itálie, Francie či Španělska si budou muset Američané nebo Číňani ještě nějakou dobu počkat. Do Česka mohou od pondělka bez komplikací přicestovat lidé z většiny zemí EU a dále Švýcarska, Norska a Islandu. To dosud platilo pouze pro Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský přitom uvedl, že provoz na italsko-rakouských hranicích zatím vázne. „V Brennerském průsmyku je velmi slabý, nevytvářejí se žádné kolony. Kontrolní stanoviště by odsud měla od zítřka zmizet a průjezd z Itálie do Rakouska tak zůstane volný,“ popisuje Obrovský.

Vídeň podle něho ale i nadále varuje rakouské občany před cestami do Lombardie, což je pandemií nejvíce postižený italský region. Negativním testem na virus SARS-CoV-2 se musí prokazovat lidé přicházející z Portugalska, Švédska a Slezského vojvodství v Polsku, což jsou oblasti, které česká vláda považuje za vysoce rizikové. Střední míru rizika spojeného s koronavirem přiřadila Británii a Belgii.

U těchto zemí platí podmínka o doložení negativního testu pouze pro cizince, kteří zároveň budou moci přicestovat jen za stanoveným účelem, jako je například výkon práce či studium. Pondělní vlna uvolňování opatření se netýká jen hraničních kontrol nebo jen EU. V Anglii mohou otevřít všechny „postradatelné“ obchody, které musely přerušit provoz v druhé polovině března.

Nakupování v knihkupectvích či obchodech s oblečením a domácími potřebami se ale od dřívějšího stavu výrazně liší preventivními opatřeními. Podle britského ministra financí Rishiho Sunaka majitelé učinili „mimořádné kroky“ ve snaze ochránit zdraví zákazníků.

Francie otevírá památky, Řecko muzea

Oficiální zahájení řecké turistické sezony zase doprovodí i otevření muzeí a ubytovacích zařízení. Ve Francii opět přivítá návštěvníky řada památek včetně pařížského Vítězného oblouku nebo opatství Mont-Saint-Michel.

Španělská Galicie se v pondělí stane prvním regionem v zemi, kde přestanou platit veškerá nařízení omezující sociální kontakt. Zůstane nicméně povinnost nosit na veřejnosti roušky. Ta naopak začne platit ve veřejných dopravních prostředcích v Anglii, kde bylo dosud zakrývání obličeje pouze doporučené.

obrázek
Zdroj: ČT24

Turistický ruch už v Česku propad nedožene

Přestože se hranice otevírají, řada Čechů letos přece jen raději stráví dovolenou v tuzemsku. Dohnat propad turistického ruchu a výpadek zahraničních turistů je ale už letos podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka nemožné.

„V současné době počítáme, že bude zhruba padesátiprocentní propad spotřeby v cestovním ruchu. Není reálné, aby ho čeští turisté dohnali. O to nám ani tolik nejde jako o to, aby ubytovací zařízení byla schopna přežít,“ uvedl Stárek.

Podle něj jediná cesta, kromě podpory domácího cestovního ruchu, kterou se vydala spousta krajů, je pomoc podnikatelům směrem od vlády.

Podle něj navíc lidi stále drží doma obavy. „Lidé mají obavu z cestování. Potvrzuje se stejný obraz, jako například v Polsku. Menší ubytovací zařízení jsou více navštěvována než ta větší. Lidé se obávají scházet se ve větším počtu,“ dodal Stárek s tím, že řadu lidí limitují také finanční možnosti, kdy například pobírají jen 60 procent mzdy. Nebo místo plánované dovolené v zahraničí mají od cestovní kanceláře voucher a na další cestování už nemají rozpočet.

Nahrávám video

Pokud se přece jen vydají Češi za hranice, měli by zapomenout na země mimo EU, kam jsou zatím turistické cesty zapovězeny. „Zatím neplánujeme, že bychom turisticky mohli cestovat do států mimo EU,“ uvedla hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

„Pokud by někdo chtěl vyjet mimo EU za turistikou, to bych nedoporučoval, tam je vhodné cestovat pouze v případě pracovní cesty,“ uvedl v pondělní 90 ČT24 hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Ze zemí EU by ale podle svých slov nevycestoval ani do Španělska, kde ještě před pár týdny byla situace složitá. „Nicméně z hlediska rizika už to není takové, jako to bylo,“ dodal. „Středoevropské země jsou bezpečné a řekl bych, že i Španělsko a Itálie se tomu blíží,“ dodal.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 3 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 4 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 5 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 6 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.