Chorvatsko potichu otevřelo hranice pro turisty, upozorňuje Jutarnji list

Chorvatsko nepozorovaně otevřelo své hranice pro zahraniční turisty. Už od 9. května mohou využívat výjimku ze zákazu překročení hranic, která spočívá v prokázání „hospodářského zájmu“ Chorvatska na jejich příjezdu do země. Upozornil na to deník Jutarnji list, podle nějž se toto opatření v praxi vztahuje na všechny, kteří mají v zemi rezervované ubytování.

Z čistě právního hlediska je vpuštění turistů v rozporu s doporučeními zdravotnických úřadů, které povolují cizincům překročit hranici pouze v případě, že doloží vlastnictví nemovitosti či plavidla v Chorvatsku či do země přijíždějí na pohřeb. Druhou výjimku tvoří lidé, které do Chorvatska pozval některý ekonomický subjekt. Třetí situace se vztahuje na cizince, kteří mají v Chorvatsku nějaký „hospodářský zájem“.

Podle zjištění deníku do kategorie „hospodářského zájmu“ spadají právě turisté ze zahraničí, byť to v oficiálních dokumentech nikde není výslovně zmíněno.

Na všechny tři kategorie příchozích se podle deníku nebude vztahovat dosud platná čtrnáctidenní povinná karanténa po příjezdu.

„Každý turista je hospodářským zájmem“

Informace nepřímo potvrdil i ministr vnitra a šéf štábu civilní ochrany Davor Božinović, který na pondělní tiskové konferenci sdělil, že osoby, které na hranicích doloží rezervaci ubytování, budou moci bez problémů vstoupit do země.

„Mohou Chorvati, mohou i cizinci, mohou především občané Evropské unie. Samozřejmě, pokud mají rezervaci v hotelu a budou dodržovat všechna opatření,“ řekl Božinović. Ministr jedním dechem dodal, že konečné rozhodnutí o způsobu otevření hranic padne na úrovni celé Evropské unie.

„Samozřejmě že každý turista je hospodářským zájmem. Jsme turistická země a je jasné, jak moc nás zasáhne špatná sezona. S ohledem na situaci nechceme cizince výslovně zvát, ale nebudeme je ani odmítat. Budou moci přijet na letní dovolenou, když si pobyt zaplatili,“ řekl listu nejmenovaný zdroj blízký štábu, který opatření přijal.

Zdroj dále uvedl, že lidé přijíždějící do Chorvatska obdrží při vstupu písemné pokyny, jak se v zemi době koronavirové epidemie chovat. „Znamená to, že se budou co nejvíce zdržovat v objektu, který si pro dovolenou rezervovali. Pokud jde o moře, samozřejmě se budou moci koupat, protože s tím cílem si pobyt zaplatili. Pochopitelně budou muset dodržovat pokyny vydané všem uživatelům pláží týkající se hygieny a fyzického odstupu,“ dodal.

List uvádí, že vyjádření ministra Božinoviče představovalo pro pracovníky v cestovním ruchu překvapení. Především s ohledem na to, že možnost příjezdu zahraničních turistů není nikde explicitně zmíněna. Některá média upozorňují, že chorvatské úřady na dotazy ohledně platnosti výjimky nereagují a že stále není jasné, zda pohraničníci budou turisty skutečně vpouštět do země s pouhou hotelovou rezervací.

Splitský deník Slobodna Dalmacija neoficiální otevření hranic pro turisty hodnotí především jako snahu Chorvatska „nenaštvat EU“, která chce koordinovat obnovení přeshraničního cestovního ruchu na úrovni celého bloku. Tento postup podle listu prosazují především větší země, pro něž turismus není tolik významný a které by nejraději nechaly toto léto občany trávit dovolenou uvnitř svých hranic.

Na téma otevření chorvatských hranic pro turisty jednal v minulých týdnech premiér Andrej Plenković i se svým českým protějškem Andrejem Babišem. Šéf české vlády uvedl, že by byl rád, aby čeští občané mohli v létě k moři do Chorvatska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 2 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 16 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...