Chorvatsko potichu otevřelo hranice pro turisty, upozorňuje Jutarnji list

Chorvatsko nepozorovaně otevřelo své hranice pro zahraniční turisty. Už od 9. května mohou využívat výjimku ze zákazu překročení hranic, která spočívá v prokázání „hospodářského zájmu“ Chorvatska na jejich příjezdu do země. Upozornil na to deník Jutarnji list, podle nějž se toto opatření v praxi vztahuje na všechny, kteří mají v zemi rezervované ubytování.

Z čistě právního hlediska je vpuštění turistů v rozporu s doporučeními zdravotnických úřadů, které povolují cizincům překročit hranici pouze v případě, že doloží vlastnictví nemovitosti či plavidla v Chorvatsku či do země přijíždějí na pohřeb. Druhou výjimku tvoří lidé, které do Chorvatska pozval některý ekonomický subjekt. Třetí situace se vztahuje na cizince, kteří mají v Chorvatsku nějaký „hospodářský zájem“.

Podle zjištění deníku do kategorie „hospodářského zájmu“ spadají právě turisté ze zahraničí, byť to v oficiálních dokumentech nikde není výslovně zmíněno.

Na všechny tři kategorie příchozích se podle deníku nebude vztahovat dosud platná čtrnáctidenní povinná karanténa po příjezdu.

„Každý turista je hospodářským zájmem“

Informace nepřímo potvrdil i ministr vnitra a šéf štábu civilní ochrany Davor Božinović, který na pondělní tiskové konferenci sdělil, že osoby, které na hranicích doloží rezervaci ubytování, budou moci bez problémů vstoupit do země.

„Mohou Chorvati, mohou i cizinci, mohou především občané Evropské unie. Samozřejmě, pokud mají rezervaci v hotelu a budou dodržovat všechna opatření,“ řekl Božinović. Ministr jedním dechem dodal, že konečné rozhodnutí o způsobu otevření hranic padne na úrovni celé Evropské unie.

„Samozřejmě že každý turista je hospodářským zájmem. Jsme turistická země a je jasné, jak moc nás zasáhne špatná sezona. S ohledem na situaci nechceme cizince výslovně zvát, ale nebudeme je ani odmítat. Budou moci přijet na letní dovolenou, když si pobyt zaplatili,“ řekl listu nejmenovaný zdroj blízký štábu, který opatření přijal.

Zdroj dále uvedl, že lidé přijíždějící do Chorvatska obdrží při vstupu písemné pokyny, jak se v zemi době koronavirové epidemie chovat. „Znamená to, že se budou co nejvíce zdržovat v objektu, který si pro dovolenou rezervovali. Pokud jde o moře, samozřejmě se budou moci koupat, protože s tím cílem si pobyt zaplatili. Pochopitelně budou muset dodržovat pokyny vydané všem uživatelům pláží týkající se hygieny a fyzického odstupu,“ dodal.

List uvádí, že vyjádření ministra Božinoviče představovalo pro pracovníky v cestovním ruchu překvapení. Především s ohledem na to, že možnost příjezdu zahraničních turistů není nikde explicitně zmíněna. Některá média upozorňují, že chorvatské úřady na dotazy ohledně platnosti výjimky nereagují a že stále není jasné, zda pohraničníci budou turisty skutečně vpouštět do země s pouhou hotelovou rezervací.

Splitský deník Slobodna Dalmacija neoficiální otevření hranic pro turisty hodnotí především jako snahu Chorvatska „nenaštvat EU“, která chce koordinovat obnovení přeshraničního cestovního ruchu na úrovni celého bloku. Tento postup podle listu prosazují především větší země, pro něž turismus není tolik významný a které by nejraději nechaly toto léto občany trávit dovolenou uvnitř svých hranic.

Na téma otevření chorvatských hranic pro turisty jednal v minulých týdnech premiér Andrej Plenković i se svým českým protějškem Andrejem Babišem. Šéf české vlády uvedl, že by byl rád, aby čeští občané mohli v létě k moři do Chorvatska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...