Chorvatsko navrhuje koronavirový pas. S dovolenou to letos bude složité

Nahrávám video
Události: Jaká bude turistická sezona
Zdroj: ČT24

Začátkem května už se obvykle lidé těší na naplánovanou dovolenou, mnozí u moře. Letošek to mění. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ale naznačil, že první země by se turistům z Česka mohly otevřít už v červenci. V tuto chvíli to vypadá, že nejdál je jednání o cestách na Slovensko a do Rakouska. Pokračují také debaty s Chorvatskem, o jehož pláže má zájem víc zemí. Právě Chorvati teď předsedají Radě Evropské unie, a tak jednání o letní turistice řídí.

„Chorvatsko přišlo s návrhem nějakého společného koronavirového pasu, kde by bylo společné potvrzení o bezinfekčnosti,“ říká Petříček. Šance na dovolenou u moře tak roste. „My v tuhle chvíli počítáme s tím, že by čeští turisté mohli do země cestovat od srpna,“ upřesňuje mluvčí diplomacie Zuzana Štíchová.

I když to hostitelské země dovolí, samotný pobyt bude vypadat jinak. „Určitě to nebude masová záležitost a bude to pár zemí,“ upozorňuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Pláže nebo bazény zřejmě omezí kapacitu. Švédské stoly v hotelích možná zmizí úplně. A recepci by mohlo nahradit odbavení až na pokojích.

Středomoří

Řecko, kam ročně míří půl milionu Čechů, covid-19 příliš nezasáhl. Krétu nebo Kos dokonce vůbec. Pláže s občerstvením tam otevřou už v červnu. Lehátka by se mohla předem rezervovat. Kdo by si případně chtěl pořídit organizovaný zájezd, může tak učinit od prvního července. Pokud se otevře individuální doprava, hotely budou otevřené už od půlky července. Ke vstupu ale možná bude nutný zdravotní test.

Italské léto bude dost možná bez cizinců. Hotely se bojí útlumu až do konce roku. Vláda v Římě akceptuje pro letošní prázdninovou sezonu pouze regionální a domácí turismus.

Také španělský výhled počítá hlavně s vlastní klientelou. Do hotelů se místní dostanou už od půlky května. Zatím ale nelze ani do vedlejších provincií. Vycházky jsou možné teprve od soboty, a to jen v konkrétních časech.

Evropská unie chce o možnostech jednat společně. Cestovních ruch tvoří desetinu její ekonomiky a zároveň živobytí pro 22 milionů lidí.

Sousedé

Na Slovensku se už ve středu otevřou hotely a další ubytovací zařízení. Klienti budou moct jen do pokojů s vlastním sociálním zařízením.

„K běžnému provozu by se měla ubytovací zařízení na Slovensku vrátit až v poslední fázi, tedy v červnu. Venkovní terasy restaurací by měly otevřít v polovině května. Premiér Matovič ale připouští, že uvolňování bude mít rychlejší spád. Zemi se podařilo snížit přírůstky nakažených,“ upřesňuje zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Vídeň má jednoznačný plán na oživení cestovatelského byznysu: restaurace otevírají v zemi patnáctého května, hotely i bazény a další rekreační zařízení o dva týdny později.

Německo je zatím opatrnější. V příštím týdnu vláda teprve rozhodne, zda a kdy zpřístupní hotely a restaurace. Turisty do země určitě nepustí dříve než v polovině června.

V Polsku se ubytovací zařízení otevírají už od pondělka. Domácí turistiku úřady v létě umožní, o zahraničních klientech ještě nerozhodly.

K dalším oblíbeným destinacím zatím nejsou konkrétní informace. Egypt nejdřív otestuje domácí turismus, Dubaj opatrně mluví o červenci a třeba Turecko chce všechna letoviska podrobit certifikaci, označit za bezpečná a až pak přivítat první hosty.

Domácí turismus

Nejistota, obavy o zdraví a taky snaha ušetřit přiměje mnoho rodin k tomu, aby na dovolenou nevyjížděly za hranice.

V Česku funguje zhruba šest a půl tisíce hotelů a penzionů. Ne všechny otevřou už pětadvacátého května, kdy jim to vláda dovoluje. V hlavním městě zůstane velká část zavřená, naopak třeba na horách obnoví provoz skoro všichni. Většinou neplánují ani slevy, ani zdražování.

Vyhledávanější letos budou pronájmy chat a chalup. Nabídka je ovšem už teď dost přebraná. Cena za týden se podle výbavy a lokality často pohybuje kolem patnácti tisíc korun.

Další volbou rekreantů budou kempy, vybírat můžou zhruba z deseti tisíc míst. Rezervace chatek i stání pro karavany už se plní. Komu by stačil jen stan, nikam teď volat nemusí.

V tuto chvíli stále není rozhodnuto o konání letních táborů. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že dětské letní tábory by se mohly konat od 1. července. Záležet ale bude na epidemiologické situaci. Jasno má být podle Babiše do konce května.

Provozovatelé táborů říkají, že riziko nákazy na táborech není větší než třeba v hotelích nebo restauracích, které za pár týdnů otevřou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...