Chorvatsko navrhuje koronavirový pas. S dovolenou to letos bude složité

Nahrávám video

Začátkem května už se obvykle lidé těší na naplánovanou dovolenou, mnozí u moře. Letošek to mění. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ale naznačil, že první země by se turistům z Česka mohly otevřít už v červenci. V tuto chvíli to vypadá, že nejdál je jednání o cestách na Slovensko a do Rakouska. Pokračují také debaty s Chorvatskem, o jehož pláže má zájem víc zemí. Právě Chorvati teď předsedají Radě Evropské unie, a tak jednání o letní turistice řídí.

„Chorvatsko přišlo s návrhem nějakého společného koronavirového pasu, kde by bylo společné potvrzení o bezinfekčnosti,“ říká Petříček. Šance na dovolenou u moře tak roste. „My v tuhle chvíli počítáme s tím, že by čeští turisté mohli do země cestovat od srpna,“ upřesňuje mluvčí diplomacie Zuzana Štíchová.

I když to hostitelské země dovolí, samotný pobyt bude vypadat jinak. „Určitě to nebude masová záležitost a bude to pár zemí,“ upozorňuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Pláže nebo bazény zřejmě omezí kapacitu. Švédské stoly v hotelích možná zmizí úplně. A recepci by mohlo nahradit odbavení až na pokojích.

Středomoří

Řecko, kam ročně míří půl milionu Čechů, covid-19 příliš nezasáhl. Krétu nebo Kos dokonce vůbec. Pláže s občerstvením tam otevřou už v červnu. Lehátka by se mohla předem rezervovat. Kdo by si případně chtěl pořídit organizovaný zájezd, může tak učinit od prvního července. Pokud se otevře individuální doprava, hotely budou otevřené už od půlky července. Ke vstupu ale možná bude nutný zdravotní test.

Italské léto bude dost možná bez cizinců. Hotely se bojí útlumu až do konce roku. Vláda v Římě akceptuje pro letošní prázdninovou sezonu pouze regionální a domácí turismus.

Také španělský výhled počítá hlavně s vlastní klientelou. Do hotelů se místní dostanou už od půlky května. Zatím ale nelze ani do vedlejších provincií. Vycházky jsou možné teprve od soboty, a to jen v konkrétních časech.

Evropská unie chce o možnostech jednat společně. Cestovních ruch tvoří desetinu její ekonomiky a zároveň živobytí pro 22 milionů lidí.

Sousedé

Na Slovensku se už ve středu otevřou hotely a další ubytovací zařízení. Klienti budou moct jen do pokojů s vlastním sociálním zařízením.

„K běžnému provozu by se měla ubytovací zařízení na Slovensku vrátit až v poslední fázi, tedy v červnu. Venkovní terasy restaurací by měly otevřít v polovině května. Premiér Matovič ale připouští, že uvolňování bude mít rychlejší spád. Zemi se podařilo snížit přírůstky nakažených,“ upřesňuje zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Vídeň má jednoznačný plán na oživení cestovatelského byznysu: restaurace otevírají v zemi patnáctého května, hotely i bazény a další rekreační zařízení o dva týdny později.

Německo je zatím opatrnější. V příštím týdnu vláda teprve rozhodne, zda a kdy zpřístupní hotely a restaurace. Turisty do země určitě nepustí dříve než v polovině června.

V Polsku se ubytovací zařízení otevírají už od pondělka. Domácí turistiku úřady v létě umožní, o zahraničních klientech ještě nerozhodly.

K dalším oblíbeným destinacím zatím nejsou konkrétní informace. Egypt nejdřív otestuje domácí turismus, Dubaj opatrně mluví o červenci a třeba Turecko chce všechna letoviska podrobit certifikaci, označit za bezpečná a až pak přivítat první hosty.

Domácí turismus

Nejistota, obavy o zdraví a taky snaha ušetřit přiměje mnoho rodin k tomu, aby na dovolenou nevyjížděly za hranice.

V Česku funguje zhruba šest a půl tisíce hotelů a penzionů. Ne všechny otevřou už pětadvacátého května, kdy jim to vláda dovoluje. V hlavním městě zůstane velká část zavřená, naopak třeba na horách obnoví provoz skoro všichni. Většinou neplánují ani slevy, ani zdražování.

Vyhledávanější letos budou pronájmy chat a chalup. Nabídka je ovšem už teď dost přebraná. Cena za týden se podle výbavy a lokality často pohybuje kolem patnácti tisíc korun.

Další volbou rekreantů budou kempy, vybírat můžou zhruba z deseti tisíc míst. Rezervace chatek i stání pro karavany už se plní. Komu by stačil jen stan, nikam teď volat nemusí.

V tuto chvíli stále není rozhodnuto o konání letních táborů. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že dětské letní tábory by se mohly konat od 1. července. Záležet ale bude na epidemiologické situaci. Jasno má být podle Babiše do konce května.

Provozovatelé táborů říkají, že riziko nákazy na táborech není větší než třeba v hotelích nebo restauracích, které za pár týdnů otevřou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 38 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 4 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 6 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.