K normálu se vrací francouzské bary či řecká muzea. Turecko hlásí nejvíc nových pacientů za měsíc

Po celé Evropě se dál ruší omezení zavedená kvůli covidu-19. V Anglii například obnovují provoz uzavřené obchody, v Paříži už budou moci lidé posedávat i uvnitř restaurací a barů a většina Evropy se vrací k režimu volného mezinárodního pohybu osob. Omezení už dříve uvolnilo i Turecko, které však nyní hlásí největší denní nárůst případů covidu-19 za měsíc.

  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

Omezení na hranicích pro cesty v rámci evropské zóny volného pohybu ruší většina zemí, mnohé ale běžný režim neobnovují stoprocentně.

Rakousko ponechává omezení pro cesty z Velké Británie, Španělska, Portugalska a Švédska, do Dánska smějí volně proudit lidé pouze z Německa, Norska a Islandu. Francie zrušila omezení na hranicích se sousedními zeměmi s výjimkou Španělska a Velké Británie. Španělsko s otevřením hranic pro evropské turisty ještě týden počká a na hranici s Portugalskem chce omezení zrušit až 1. července.

Řecko se otvírá turistům

Řecko oficiálně zahajuje turistickou sezonu, s čímž se kromě obnovení mezinárodního cestování pojí otevření sezonních ubytovacích zařízení a muzeí.

V zemi jsou od pondělí v provozu dvě hlavní letiště –⁠ v Aténách a v Soluni. Řecko však zůstane obezřetné vůči lidem přijíždějícím z rizikových evropských zemí. Budou otestováni na koronavirus a v případě pozitivního výsledku budou muset na dva týdny do karantény. Omezení platí pro pasažéry z Velké Británie a Turecka, testy v případě náštěvníků z ostatních států budou prováděné náhodně.

Řecko, jež loni navštívilo 33 milionů lidí, doufá v době epidemie koronaviru v návrat aspoň části návštěvníků. V cestovním ruchu, na nějž připadá pětina ekonomického výkonu země, je zaměstnáno sedm set tisíc lidí, upozornila agentura Reuters.

Nahrávám video
Rozvolňování v Evropě pokračuje
Zdroj: ČT24

Francie otvírá zbytek restaurací i památky

V Paříži a okolí se znovu otevřely vnitřní prostory kaváren a restaurací, do kterých hosté nemohli od poloviny března. Většina restaurací, kaváren a hotelů se ve Francii mohla otevřít už na počátku června. Oblast hlavního města a okolí, tedy region nazývaný Île-de-France, ale úřady považovaly za rizikovou. Lidé si tak mohli zatím vychutnat ranní kávu, oběd či večeři jen na předzahrádkách.

Úleva nastává mnoha obyvatelům domovů pro seniory, kteří budou moci opět přijímat návštěvy. Oživení čeká oblast kultury, volného času a cestovního ruchu. Po třech měsících budou moci v Paříži znovu otevřít divadla, posilovny i bazény.

Návštěvníkům se znovu otevírá také řada památek. Je mezi nimi Vítězný oblouk, Pantheon, palác Conciergerie v Paříži či zámek ve Vincennes. Otevřené je opět též opatství na přílivovém ostrově Mont-Saint-Michel na severozápadě Francie, které je na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Další známé francouzské památky se otevřou v nadcházejících týdnech. Například bazilika v Saint-Denis s pohřebištěm francouzských králů přivítá znovu návštěvníky 21. června, Eiffelova věž v Paříži 25. června, galerie Centre Pompidou 1. července a nejnavštěvovanější muzeum světa, pařížský Louvre, až 6. července.

Anglie otevírá obchody a zavádí povinné roušky

V Anglii se po téměř třech měsících znovu otevřely obchody. Lidé mohou opět navštěvovat i zoologické zahrady, safari parky či autokina.

Novou povinností je nošení roušek v hromadné dopravě. Na dodržování budou na nádražích a ve stanicích dohlížet tři tisícovky policistů a zaměstnanců dopravních podniků. V případě, že lidé roušku mít nebudou, nemusí být vpuštěni do vozů. Hrozí jim i pokuta až 100 liber (téměř tři tisíce korun). Výjimku mají jen lidé s určitými zdravotními obtížemi, někteří postižení a děti mladší 11 let.

Vláda chce v příštích dnech rozdat lidem stovky tisíc ústenek, nosit je ale možné i podomácku vyrobené roušky, šály a šátky. Zakrývat si nos a ústa nově musí také návštěvy v nemocnicích a ambulantní pacienti. 

Vývoj v Anglii určuje ústřední vláda premiéra Borise Johnsona v Londýně. Regionální vlády v Edinburghu, Cardiffu a Belfastu ve srovnání s ní zavedly přísnější opatření a v jejich uvolňování jsou většinou mnohem zdrženlivější. V Severním Irsku sice mohly obchody přivítat první zákazníky již v pátek, Skotsko a Wales ale zatím nestanovily ani termín opětovného otevření.

Španělsko pustí deset tisíc Němců na Baleáry

V poslední fázi uvolňování jsou tři čtvrtiny Španělska a Galicie se jako první ze španělských autonomních regionů už vrací do „normálního“ režimu. V něm by celá země měla být od 21. června, kdy ve Španělsku končí nouzový stav.

I v Galicii ale musí lidé dál dodržovat bezpečnou vzdálenost, a není-li to možné, musí nosit na veřejnosti roušky, nadále také nesmí volně cestovat do ostatních autonomních regionů Španělska.

Španělsko v pondělí zahájilo projekt, v jehož rámci pustí postupně přes deset tisíc německých turistů na Baleárské ostrovy. Týden před plánovaným otevřením Španělska pro turisty se tak má otestovat, zda může masová turistika pokračovat.

Uvolňování karanténního režimu pokračuje také v Itálii, kde se po třech měsících mohou opět otevřít divadla a kina, ovšem zatím jen pro menší počet diváků.

Turecko: Nejvíc nových pacientů od poloviny května

V Turecku se v neděli potvrdilo 1562 případů nákazy, což je nejvyšší denní nárůst v zemi od poloviny května. Nové údaje oznámil ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Také uvedl, že počet uzdravených byl za poslední den nižší než počet nově potvrzených nakažených, a vyzval k dodržování opatření proti šíření nákazy, zejména bezpečné vzdálenosti na veřejnosti.

Turecko začátkem měsíce uvolnilo většinu zbylých opatření, ač tamní lékařská asociace varovala, že uvolnění je předčasné. Od 1. června se po více než dvou měsících otevřely restaurace, kavárny, parky, sportoviště, muzea či knihovny a místní aerolinie obnovily v zemi pravidelnou leteckou dopravu. Minulý týden obnovily i některé mezinárodní spoje.

V zemi už od začátku června také neplatí omezení cestování mezi provinciemi ani víkendová omezení volného pohybu, která vláda zaváděla od dubna pro velkou část oblastí, včetně dvou největších měst Istanbulu a Ankary.

Počty nově nakažených rostly nejvíce za den v polovině dubna, kdy ministerstvo evidovalo přes čtyři tisíce nakažených denně. Koncem května se denní nárůsty dostaly pod tisíc případů, minulý týden ale byly několikrát opět vyšší než tisíc.

Celkem se v Turecku, které má 83 milionů obyvatel, od března potvrdilo přes 178 tisíc nakažených, z toho 4807 pacientů zemřelo. Za poslední den oznámil ministr Koca v neděli patnáct úmrtí s nemocí covid-19.

Německé ministerstvo: Ekonomika se bude zotavovat jen pomalu

Pokles německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zrychlí a následné zotavování z hospodářského útlumu způsobeného šířením koronaviru bude jen pomalé. V měsíční zprávě o vývoji ekonomiky to uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.

„Dopady koronavirové pandemie stáhly německé hospodářství do hluboké recese,“ uvedlo ministerstvo. V květnu se podle něj hospodářská aktivita začala zotavovat díky uvolňování opatření proti šíření koronaviru. „Fáze hospodářského oživení ale bude vyžadovat čas, protože epidemiologická rizika přetrvávají a obyvatelé i podniky se tomu přizpůsobují,“ dodal úřad.

V prvním čtvrtletí německá ekonomika klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta. Zaznamenala tak nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. Ve druhém čtvrtletí bude hospodářský pokles podle ministerstva „ještě mnohem silnější“. „Proces oživení v druhé polovině roku a dál bude jen pozvolný a potrvá delší dobu,“ upozornilo ministerstvo.

Německá vláda v dubnu předpověděla, že ekonomika v letošním roce klesne o 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier minulý týden uvedl, že vláda zatím nemá důvod předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem ekonomiky o 5,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...