K normálu se vrací francouzské bary či řecká muzea. Turecko hlásí nejvíc nových pacientů za měsíc

Po celé Evropě se dál ruší omezení zavedená kvůli covidu-19. V Anglii například obnovují provoz uzavřené obchody, v Paříži už budou moci lidé posedávat i uvnitř restaurací a barů a většina Evropy se vrací k režimu volného mezinárodního pohybu osob. Omezení už dříve uvolnilo i Turecko, které však nyní hlásí největší denní nárůst případů covidu-19 za měsíc.

  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

Omezení na hranicích pro cesty v rámci evropské zóny volného pohybu ruší většina zemí, mnohé ale běžný režim neobnovují stoprocentně.

Rakousko ponechává omezení pro cesty z Velké Británie, Španělska, Portugalska a Švédska, do Dánska smějí volně proudit lidé pouze z Německa, Norska a Islandu. Francie zrušila omezení na hranicích se sousedními zeměmi s výjimkou Španělska a Velké Británie. Španělsko s otevřením hranic pro evropské turisty ještě týden počká a na hranici s Portugalskem chce omezení zrušit až 1. července.

Řecko se otvírá turistům

Řecko oficiálně zahajuje turistickou sezonu, s čímž se kromě obnovení mezinárodního cestování pojí otevření sezonních ubytovacích zařízení a muzeí.

V zemi jsou od pondělí v provozu dvě hlavní letiště –⁠ v Aténách a v Soluni. Řecko však zůstane obezřetné vůči lidem přijíždějícím z rizikových evropských zemí. Budou otestováni na koronavirus a v případě pozitivního výsledku budou muset na dva týdny do karantény. Omezení platí pro pasažéry z Velké Británie a Turecka, testy v případě náštěvníků z ostatních států budou prováděné náhodně.

Řecko, jež loni navštívilo 33 milionů lidí, doufá v době epidemie koronaviru v návrat aspoň části návštěvníků. V cestovním ruchu, na nějž připadá pětina ekonomického výkonu země, je zaměstnáno sedm set tisíc lidí, upozornila agentura Reuters.

Nahrávám video

Francie otvírá zbytek restaurací i památky

V Paříži a okolí se znovu otevřely vnitřní prostory kaváren a restaurací, do kterých hosté nemohli od poloviny března. Většina restaurací, kaváren a hotelů se ve Francii mohla otevřít už na počátku června. Oblast hlavního města a okolí, tedy region nazývaný Île-de-France, ale úřady považovaly za rizikovou. Lidé si tak mohli zatím vychutnat ranní kávu, oběd či večeři jen na předzahrádkách.

Úleva nastává mnoha obyvatelům domovů pro seniory, kteří budou moci opět přijímat návštěvy. Oživení čeká oblast kultury, volného času a cestovního ruchu. Po třech měsících budou moci v Paříži znovu otevřít divadla, posilovny i bazény.

Návštěvníkům se znovu otevírá také řada památek. Je mezi nimi Vítězný oblouk, Pantheon, palác Conciergerie v Paříži či zámek ve Vincennes. Otevřené je opět též opatství na přílivovém ostrově Mont-Saint-Michel na severozápadě Francie, které je na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Další známé francouzské památky se otevřou v nadcházejících týdnech. Například bazilika v Saint-Denis s pohřebištěm francouzských králů přivítá znovu návštěvníky 21. června, Eiffelova věž v Paříži 25. června, galerie Centre Pompidou 1. července a nejnavštěvovanější muzeum světa, pařížský Louvre, až 6. července.

Anglie otevírá obchody a zavádí povinné roušky

V Anglii se po téměř třech měsících znovu otevřely obchody. Lidé mohou opět navštěvovat i zoologické zahrady, safari parky či autokina.

Novou povinností je nošení roušek v hromadné dopravě. Na dodržování budou na nádražích a ve stanicích dohlížet tři tisícovky policistů a zaměstnanců dopravních podniků. V případě, že lidé roušku mít nebudou, nemusí být vpuštěni do vozů. Hrozí jim i pokuta až 100 liber (téměř tři tisíce korun). Výjimku mají jen lidé s určitými zdravotními obtížemi, někteří postižení a děti mladší 11 let.

Vláda chce v příštích dnech rozdat lidem stovky tisíc ústenek, nosit je ale možné i podomácku vyrobené roušky, šály a šátky. Zakrývat si nos a ústa nově musí také návštěvy v nemocnicích a ambulantní pacienti. 

Vývoj v Anglii určuje ústřední vláda premiéra Borise Johnsona v Londýně. Regionální vlády v Edinburghu, Cardiffu a Belfastu ve srovnání s ní zavedly přísnější opatření a v jejich uvolňování jsou většinou mnohem zdrženlivější. V Severním Irsku sice mohly obchody přivítat první zákazníky již v pátek, Skotsko a Wales ale zatím nestanovily ani termín opětovného otevření.

Španělsko pustí deset tisíc Němců na Baleáry

V poslední fázi uvolňování jsou tři čtvrtiny Španělska a Galicie se jako první ze španělských autonomních regionů už vrací do „normálního“ režimu. V něm by celá země měla být od 21. června, kdy ve Španělsku končí nouzový stav.

I v Galicii ale musí lidé dál dodržovat bezpečnou vzdálenost, a není-li to možné, musí nosit na veřejnosti roušky, nadále také nesmí volně cestovat do ostatních autonomních regionů Španělska.

Španělsko v pondělí zahájilo projekt, v jehož rámci pustí postupně přes deset tisíc německých turistů na Baleárské ostrovy. Týden před plánovaným otevřením Španělska pro turisty se tak má otestovat, zda může masová turistika pokračovat.

Uvolňování karanténního režimu pokračuje také v Itálii, kde se po třech měsících mohou opět otevřít divadla a kina, ovšem zatím jen pro menší počet diváků.

Turecko: Nejvíc nových pacientů od poloviny května

V Turecku se v neděli potvrdilo 1562 případů nákazy, což je nejvyšší denní nárůst v zemi od poloviny května. Nové údaje oznámil ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Také uvedl, že počet uzdravených byl za poslední den nižší než počet nově potvrzených nakažených, a vyzval k dodržování opatření proti šíření nákazy, zejména bezpečné vzdálenosti na veřejnosti.

Turecko začátkem měsíce uvolnilo většinu zbylých opatření, ač tamní lékařská asociace varovala, že uvolnění je předčasné. Od 1. června se po více než dvou měsících otevřely restaurace, kavárny, parky, sportoviště, muzea či knihovny a místní aerolinie obnovily v zemi pravidelnou leteckou dopravu. Minulý týden obnovily i některé mezinárodní spoje.

V zemi už od začátku června také neplatí omezení cestování mezi provinciemi ani víkendová omezení volného pohybu, která vláda zaváděla od dubna pro velkou část oblastí, včetně dvou největších měst Istanbulu a Ankary.

Počty nově nakažených rostly nejvíce za den v polovině dubna, kdy ministerstvo evidovalo přes čtyři tisíce nakažených denně. Koncem května se denní nárůsty dostaly pod tisíc případů, minulý týden ale byly několikrát opět vyšší než tisíc.

Celkem se v Turecku, které má 83 milionů obyvatel, od března potvrdilo přes 178 tisíc nakažených, z toho 4807 pacientů zemřelo. Za poslední den oznámil ministr Koca v neděli patnáct úmrtí s nemocí covid-19.

Německé ministerstvo: Ekonomika se bude zotavovat jen pomalu

Pokles německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zrychlí a následné zotavování z hospodářského útlumu způsobeného šířením koronaviru bude jen pomalé. V měsíční zprávě o vývoji ekonomiky to uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.

„Dopady koronavirové pandemie stáhly německé hospodářství do hluboké recese,“ uvedlo ministerstvo. V květnu se podle něj hospodářská aktivita začala zotavovat díky uvolňování opatření proti šíření koronaviru. „Fáze hospodářského oživení ale bude vyžadovat čas, protože epidemiologická rizika přetrvávají a obyvatelé i podniky se tomu přizpůsobují,“ dodal úřad.

V prvním čtvrtletí německá ekonomika klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta. Zaznamenala tak nejhlubší propad od globální finanční krize v roce 2009. Ve druhém čtvrtletí bude hospodářský pokles podle ministerstva „ještě mnohem silnější“. „Proces oživení v druhé polovině roku a dál bude jen pozvolný a potrvá delší dobu,“ upozornilo ministerstvo.

Německá vláda v dubnu předpověděla, že ekonomika v letošním roce klesne o 6,3 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier minulý týden uvedl, že vláda zatím nemá důvod předpověď měnit, ačkoli jiné instituce mají pesimističtější předpovědi. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem ekonomiky o 5,2 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 9 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.