Výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně sestavili robotický systém pro přípravu vzorků s biologickým rizikem například od pacientů s podezřením na onemocnění covidem-19. Laborant pouze založí zkumavku do držáku, ostatní už zpracuje robot. Systém čeká na první zkušební nasazení v některém zdravotnickém zařízení.
Zkušený laborant je možná o něco rychlejší, robot ale může pracovat čtyřiadvacet hodin denně, aniž se unaví nebo nakazí infekční nemocí. Vytrvalost a spolehlivost je výhodou robotického systému, který sestavili odborníci v Brně. „Impulsem ke zrychlenému vývoji systému byla pandemie koronaviru. Chtěli jsme přispět také něčím jiným než šitím roušek,“ uvedli výzkumníci.
Jedním z možných využití robotického pracoviště je příprava vzorků od pacientů s podezřením na onemocnění covidem-19. Přístroj identifikuje vzorek, vyjme zátku, pipetou odebere tekutinu a přenese ji do mikrozkumavky nebo jamky v kazetě pro osm až 96 vzorků.
Robot je přesný a přizpůsobivý
„Tímto způsobem je připravena dávka vzorků určených k dalšímu zpracování, kterým je separace nukleové kyseliny a vlastní PCR test. Laborant celý proces sleduje a ovládá přes aplikaci instalovanou například v tabletu nebo smartphonu,“ vysvětlil ředitel Ústavu automatizace a informatiky Fakulty strojního inženýrství VUT Radomil Matoušek. Výhodou robota je také vysoká přesnost a schopnost pracovat s různými typy a velikostmi zkumavek. Pracovní protokol lze precizně naprogramovat a přizpůsobovat.
Robotické pracoviště vzniklo z podnětu Fakultní nemocnice Brno, kde se v počátcích koronavirové pandemie obávali zahlcení testovacích kapacit. Laboranti tam denně aktuálně zpracují na sto padesát vzorků s podezřením na koronavirus. „Pracují od brzkých ranních hodin do pozdních večerních hodin na dvě směny, protože vzorky přicházejí v průběhu celého dne,“ řekla koordinátorka testování FN Brno Martina Lengerová.
Za pár týdnů zvládli to, co trvá běžně rok
Výzkumníci během pár týdnů stihli to, co běžně trvá půlrok i rok. Nyní hledají pro systém nejlepší využití. Kromě práce se vzorky na covid-19 připadá v úvahu i manipulace s cytostatiky, tedy léčivy s nezanedbatelnou toxicitou.
„Momentálně jednáme s laboratořemi Fakultní nemocnice Brno, Masarykovým onkologickým ústavem a laboratoří CEITEC Masarykovy univerzity. Pro pilotní implementaci zvolíme variantu, která bude časově efektivní a bude reálně využitelná i do budoucna,“ uzavřel Radomil Matoušek. Vědci předpokládají, že robot by mohl v praxi začít fungovat za dva až tři týdny.
